Zahraniční obchod Česka skončil v únoru v přebytku 35,5 miliardy korun
08.04.2025
Meziročně byl o 0,5 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s motorovými vozidly, elektřinou, ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad.
"Únorová obchodní bilance si zachovala příznivý vývoj zejména kvůli nárůstu vývozu motorových vozidel a jejich dílů, a to meziročně o šest procent. Jejich dovoz naopak klesl o 4,9 procenta. K meziročnímu růstu dovozu pak nejvíce přispěla elektrická zařízení, a to o 11,7 procenta," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 procenta na 400 miliard korun a dovoz o 1,6 procenta na 364,5 miliardy korun. Letošní únor měl o jeden pracovní den méně než únor 2024.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Elektronická neschopenka
20.12.2018
Počínaje 1. lednem 2019 dochází na základě stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a jeho následných úprav k elektronizaci dočasných pracovních neschopností.
Projekt eNeschopenka je rozdělen do 3 fází, které budou probíhat následovně:
1) Od 1. ledna 2019 zavádí ČSSZ novou informační službu pro zaměstnavatele: • prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena, • tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ, tj. s využitím prostředků k ověření identity (jakoukoli formou splňující podmínky Národní identifikační autority nebo přístupovými údaji datové schránky).
Tuto službu realizuje ČSSZ podle stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2) Od 1. července 2019 se plánují dvě nová zákonná opatření: • povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá, • rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Jedná se např. o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti a rozsahu vycházek.
Tato fáze elektronizace neschopenek je předmětem novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která se projednává v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
3) Úplná elektronizace od 1. ledna 2020 Tato fáze elektronizace neschopenek vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Posun účinnosti k 1. lednu 2020 aktuálně projednává Senát na své schůzi dne 20. prosince 2018.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Systemizace mpsv
19.12.2018
Od 1. ledna 2019 se v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí zruší 117 míst hrazených ze státního rozpočtu a 24 míst hrazených z rozpočtu EU. Systemizace přinese zefektivnění fungování resortu a snížení objemu prostředků na platy.
Redukce počtu pracovních pozic bude rozdělena mezi služební úřady následovně:
• Ministerstvo práce a sociálních věcí – 35 míst (státní rozpočet) a 24 míst (EU)
• Česká správa sociálního zabezpečení – 39 míst
• Úřad práce České republiky – 36 míst (státní rozpočet) a 1 místo (EU)
• Státní úřad inspekce práce – 6 míst
• Úřad pro mezinárodně právní ochranu – 1 místo
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Banky budou odvádět více
18.12.2018
Banky budou od roku 2020 opět odvádět více do rezerv na ochranu úvěrového trhu.
. Česká národní banka zvýšila takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Dnes zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. ledna 2020.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Praha, Brno, Ostrava a Plzeň dluží přes třicet miliard
18.12.2018
Města však vykazují vysoký stav finančních prostředků. Dluhy obcí loni klesly o 2,9 miliardy na 69 miliard korun. Zadlužení krajů kleslo o 1,6 miliardy na 19,7 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu.
Z celkového počtu 6254 měst a obcí bylo loni zadluženo 3262 obcí, meziročně o čtyři obce méně. Na celkové zadluženosti obcí se podle MF ze zhruba 45 procent podílejí Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Celkové zadlužení velkých měst se meziročně snížilo o 2,2 miliardy na 31,1 miliardy korun. "Současně však tato města vykazují vysoký stav finančních prostředků na bankovních účtech, u všech čtyř měst zhruba dvojnásobně převyšuje hodnotu jejich dluhu," uvedlo MF. Zadlužení Prahy kleslo o 1,1 miliardy na 21,9 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)