Apple i Meta dostaly stamilionové pokuty za porušení digitálních pravidel EU
28.04.2025
Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla Evropská komise. Firmám proto vyměřila pokutu - Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) a Metě 200 milionů eur (pět miliard korun). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA).
"Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení o digitálních trzích a že společnost Meta porušila povinnost podle DMA dát zákazníkům na výběr službu, která využívá méně jejich osobní údajů," uvedla unijní exekutiva. Rozhodnutí podle ní přišla poté, co komise vedla s oběma společnostmi rozsáhlý dialog a umožnila jim podrobně prezentovat své argumenty i názory na věc. Společnost Apple uvedla, že se proti pokutě odvolá. Rozhodnutí komise kritizuje i společnost Meta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU se shodla na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku
22.06.2023
Dnes se velvyslanci zemí Evropské unie shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má za cíl omezit jeho schopnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině, oznámilo švédské předsednictví Rady EU. Nová sada sankcí, o které se jednalo mezi dvaceti sedmi členskými zeměmi po dobu více než šesti týdnů, zahrnuje zejména opatření zaměřená proti obcházení stávajících sankcí. Aby tyto sankce nabraly účinnost, musí být formálně schváleny jednotlivými členskými státy.
Od začátku loňské ruské invaze zavedl Evropský blok tvrdé sankce vůči ruskému hospodářství, které omezily vývoz vojensky využitelných technologií, dovoz ropy a obchodní vztahy s bankami.
Nicméně některé sankce byly obejity režimem prezidenta Vladimira Putina prostřednictvím jiných zemí a zahraničních společností. Nový dohodnutý balík sankcí, který zahrnuje nejen další osoby spojené s ruským režimem, ale také nástroje k zabránění porušování sankcí, se snaží tuto situaci řešit.
"Posílení omezení vývozu a zaměření na subjekty podporující Kreml představuje další úder pro Putinův válečný stroj," uvítala dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Členské státy by měly formálně potvrdit tuto dohodu ještě v průběhu tohoto týdne.
S
Evropská komise nařídila Googlu, aby přerušil byznis s digitální reklamou
15.06.2023
Evropská komise (EK) nařídila americké internetové společnosti Google, aby přerušila svůj lukrativní byznys s digitální reklamou. Znamená to, že Google může být nucen prodat část svého podnikání, aby uklidnil obavy antimonopolního orgánu z narušení hospodářské soutěže, informovala agentura Reuters. Komise to uvedla v tiskové zprávě. Google s názorem komise nesouhlasí. Evropská komise je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci.
Mimo jiné plní roli unijního antimonopolního úřadu. Případ Googlu začala vyšetřovat před dvěma lety. Google patří do skupiny Alphabet. "Společnost shromažďuje uživatelská data, prodává reklamní prostor a působí jako prostředník pro on-line reklamu," uvedla eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která je zodpovědná za spravedlivou hospodářskou soutěž. Google je tedy zastoupen téměř na všech úrovních odvětví adtech. "Obáváme se, že Google mohl využít svého postavení na trhu k upřednostnění vlastních zprostředkovatelských služeb," řekla Vestagerová.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů
13.06.2023
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství (MZe). Týká se to mimo jiné projektů na přehradách Orlík, Harcov nebo Jezeří. Na jejich financování letos bude potřeba 512 milionů korun ze státního rozpočtu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Ministerstvo mělo připraveno 42 projektů, z toho dva byly rezervní. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes na dotaz ČTK odpověděl, že projekty budou dokončeny bez ohledu na to, zda na ně půjdou peníze z EU.
Bílý uvedl, že MZe dostalo zprávu o vyloučení projektů od hlavního koordinátora Národního plánu obnovy letos v lednu. Evropská komise s financování nesouhlasí na základě svých vnitřních předběžných hodnocení. "Dle sdělení se jednalo o následující důvody vyřazení: časový, výstupem projektu bude projektová dokumentace, a nikoliv samotné opatření proti povodním, a charakteru projektu, kdy se jedná o betonové stavby, které odporují principu přírodě blízkého opatření," doplnil.
Bílý upozornil na to, že seznam projektů ČR komisi poslala v roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše (ANO). MZe jedná s ministerstvem financí o navýšení rozpočtu na vodní hospodářství, aby bylo možné projekty letos financovat, uvedl. "Vzhledem k zaváděným úsporným opatřením na celorepublikové úrovni dosud nebyla tato jednání ukončena. V současné době tyto akce financují investoři, kterými jsou státní podniky povodí," dodal Bílý.
Nekula řekl, že vyjmutí financování z plánu obnovy je jen otázkou výkladu bruselských úředníků, zda je v plánovaných projektech moc, anebo málo betonu. Stavby se podle něj musejí dokončit v podobě, jak jsou vyprojektované. "Je jen otázka, z jakého zdroje se to zafinancuje," dodal.
S
Hodinové náklady práce v ČR jsou dvanácté nejnižší v EU
07.06.2023
Náklady práce v Česku jsou 12. nejnižší v Evropské unii, dosahují zhruba 400 korun na hodinu. Jsou tak na úrovni Portugalska a Estonska, řekli na tiskové konferenci zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejnižší hodinové náklady práce v EU jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun. "Stále patříme mezi nízkonákladové ekonomiky.
To je zhruba polovina států Evropské unie, kde jsou náklady zaměstnance na hodinu práce do 500 korun," řekl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost. "Prostor na dohánění zde tedy stále je," řekl k možnému vývoji mezd. Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ doplnila, že Česko loni v hodinových nákladech práce předstihlo Portugalsko. Podle představitelů ČSÚ se rozdíly v hodinových nákladech práce v zemích EU postupně snižují. Za posledních deset let byl nejvyšší růst v Bulharsku a Rumunsku, které jsou na konci žebříčku, v obou zemích se víc než zdvojnásobily. V Česku se za deset let zvýšily o 60 procent.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)