Apple i Meta dostaly stamilionové pokuty za porušení digitálních pravidel EU
28.04.2025
Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla Evropská komise. Firmám proto vyměřila pokutu - Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) a Metě 200 milionů eur (pět miliard korun). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA).
"Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení o digitálních trzích a že společnost Meta porušila povinnost podle DMA dát zákazníkům na výběr službu, která využívá méně jejich osobní údajů," uvedla unijní exekutiva. Rozhodnutí podle ní přišla poté, co komise vedla s oběma společnostmi rozsáhlý dialog a umožnila jim podrobně prezentovat své argumenty i názory na věc. Společnost Apple uvedla, že se proti pokutě odvolá. Rozhodnutí komise kritizuje i společnost Meta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů
13.06.2023
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství (MZe). Týká se to mimo jiné projektů na přehradách Orlík, Harcov nebo Jezeří. Na jejich financování letos bude potřeba 512 milionů korun ze státního rozpočtu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Ministerstvo mělo připraveno 42 projektů, z toho dva byly rezervní. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes na dotaz ČTK odpověděl, že projekty budou dokončeny bez ohledu na to, zda na ně půjdou peníze z EU.
Bílý uvedl, že MZe dostalo zprávu o vyloučení projektů od hlavního koordinátora Národního plánu obnovy letos v lednu. Evropská komise s financování nesouhlasí na základě svých vnitřních předběžných hodnocení. "Dle sdělení se jednalo o následující důvody vyřazení: časový, výstupem projektu bude projektová dokumentace, a nikoliv samotné opatření proti povodním, a charakteru projektu, kdy se jedná o betonové stavby, které odporují principu přírodě blízkého opatření," doplnil.
Bílý upozornil na to, že seznam projektů ČR komisi poslala v roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše (ANO). MZe jedná s ministerstvem financí o navýšení rozpočtu na vodní hospodářství, aby bylo možné projekty letos financovat, uvedl. "Vzhledem k zaváděným úsporným opatřením na celorepublikové úrovni dosud nebyla tato jednání ukončena. V současné době tyto akce financují investoři, kterými jsou státní podniky povodí," dodal Bílý.
Nekula řekl, že vyjmutí financování z plánu obnovy je jen otázkou výkladu bruselských úředníků, zda je v plánovaných projektech moc, anebo málo betonu. Stavby se podle něj musejí dokončit v podobě, jak jsou vyprojektované. "Je jen otázka, z jakého zdroje se to zafinancuje," dodal.
S
Hodinové náklady práce v ČR jsou dvanácté nejnižší v EU
07.06.2023
Náklady práce v Česku jsou 12. nejnižší v Evropské unii, dosahují zhruba 400 korun na hodinu. Jsou tak na úrovni Portugalska a Estonska, řekli na tiskové konferenci zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejnižší hodinové náklady práce v EU jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun. "Stále patříme mezi nízkonákladové ekonomiky.
To je zhruba polovina států Evropské unie, kde jsou náklady zaměstnance na hodinu práce do 500 korun," řekl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost. "Prostor na dohánění zde tedy stále je," řekl k možnému vývoji mezd. Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ doplnila, že Česko loni v hodinových nákladech práce předstihlo Portugalsko. Podle představitelů ČSÚ se rozdíly v hodinových nákladech práce v zemích EU postupně snižují. Za posledních deset let byl nejvyšší růst v Bulharsku a Rumunsku, které jsou na konci žebříčku, v obou zemích se víc než zdvojnásobily. V Česku se za deset let zvýšily o 60 procent.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hodinové náklady práce v ČR jsou dvanácté nejnižší v EU
07.06.2023
Náklady práce v Česku jsou 12. nejnižší v Evropské unii, dosahují zhruba 400 korun na hodinu. Jsou tak na úrovni Portugalska a Estonska, řekli na tiskové konferenci zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejnižší hodinové náklady práce v EU jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun. "Stále patříme mezi nízkonákladové ekonomiky.
To je zhruba polovina států Evropské unie, kde jsou náklady zaměstnance na hodinu práce do 500 korun," řekl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost. "Prostor na dohánění zde tedy stále je," řekl k možnému vývoji mezd. Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ doplnila, že Česko loni v hodinových nákladech práce předstihlo Portugalsko. Podle představitelů ČSÚ se rozdíly v hodinových nákladech práce v zemích EU postupně snižují. Za posledních deset let byl nejvyšší růst v Bulharsku a Rumunsku, které jsou na konci žebříčku, v obou zemích se víc než zdvojnásobily. V Česku se za deset let zvýšily o 60 procent.
S
Francie našla způsob, jak bojovat s vysokými cenami potravin
19.05.2023
S rostoucí inflací se nepotýká pouze Česko, ale i další země Evropy. Zdražování se promítá i do cen potravin, s čímž se některé evropské země snaží bojovat. Rakousko zvažuje, že by některé potraviny zastropilo, Francie už k tomuto kroku přistoupila.
Rakousko zvažuje, že by se v otázce stále rostoucích cen potravin inspirovalo ve Francií. Tam se podle serveru France24 vláda dohodla s obchodníky, že dočasně nebude zvyšovat ceny některých potravin, a naopak ji sníží na nejnižší možnou úroveň.
Náklady sice ponesou obchodníci, mohou si ale sami vybrat, o jaké potraviny půjde. Rakouský ministr financí Magnus Brunner podle tamních médií tento přístup považuje za zajímavý a v pondělí o něm bude jednat.
Návrh některých politiků na snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny odmítnul. Odkázal se na zkušenosti z jiných evropských zemí, které ukazují, že tento krok se do konečných cen promítnul jen částečně nebo vůbec.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)