Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením
07.05.2024
Evropská ekonomika v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
Eurozóna, tvořená 20 zeměmi, zaznamenala svůj nejsilnější ekonomický výkon od třetího čtvrtletí roku 2022, přičemž se zlepšila o 0,1 % v každém z posledních dvou čtvrtletí roku 2023, podle údajů zveřejněných statistickým úřadem Eurostat. Informuje agentura AP.
Růst ekonomiky byl brzděn vysokou inflací, která snížila kupní sílu spotřebitelů, a prudkým nárůstem cen energií v důsledku omezení dodávek zemního plynu ze strany Ruska. Tyto nepříznivé faktory se však mírně zmírnily, protože ceny energií klesly a inflace v dubnu klesla na 2,4 %. Nicméně vysoké úrokové sazby Evropské centrální banky, zaměřené na snížení inflace, představují další překážku tím, že zvyšují náklady na úvěry pro podniky i spotřebitele. S blížícím se dosažením cíle 2% inflace stanoveného Evropskou centrální bankou se začíná spekulovat o možnosti, že v červnu může banka pro eurozónu snížit svou referenční sazbu z aktuálního rekordního maxima 4 %.
Německo se v prvním čtvrtletí zotavilo o 0,2 % po loňském poklesu o 0,5 %, což je vítáno, ale neřeší dlouhodobé strukturální problémy jako je byrokracie, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatečné investice do infrastruktury. Francie zaznamenala růst o 0,2 % a Španělsko o 0,7 %. Eurozóna jako celek byla posílena 1,1% ziskem v Irsku, což však odráží především nadnárodní korporace.
S
Evropská komise uvolnila Česku dotace ve výši více než 700 milionů eur
02.04.2024
Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 702 milionů eur (17,7 miliardy korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize.
Komise to uvedla ve svém prohlášení. O souhlasu s výplatou těchto peněz informovala unijní exekutiva již v únoru. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národního plánu obnovy získat.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko dostalo z evropských fondů za posledních 9 let 1,2 bilionu korun
28.03.2024
Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací Česko získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti.
Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem.
Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Jihomoravský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.
CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy...
B