Evropský protest farmářů není namířený proti české vládě a bude symbolický, řekl Doležal
21.02.2024
Společný evropský protest zemědělců, který se uskuteční ve čtvrtek 22. února, není namířený proti české vládě, ale politice EU, řekl na páteční tiskové konferenci v Praze prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. Protest podle něj bude spíše symbolický, zemědělci se v Česku v kolonách vydají na hranice s Polskem a se Slovenskem. Kromě Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Litvy a Lotyšska se zapojí také farmáři z Rumunska, Bulharska, Slovinska či Chorvatska, uvedl Doležal.
Vyzval všechny české zemědělce, aby se do protestu zapojili. "Je to symbolická akce. Chceme upozornit na ten problém a zároveň si uvědomujeme, že občané v České republice nejsou zvědaví na to, aby stáli někde v dlouhých kolonách za traktory," řekl Doležal. K hranicím proto podle něj zemědělská technika vyjede mimo dopravní špičku. "Vybereme si takové hraniční přechody, kde ty traktory budou vidět, nicméně dopravci stále budou moci projet," doplnil Doležal. Zemědělci podle něj zveřejní také společný manifest s konkrétními požadavky vůči EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Spotřeba zemního plynu v loňském roce klesla nejníže od roku 1994
11.01.2024
Spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2023 klesla podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu o sedm procent na 7,1 miliard m3 plynu. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající poptávka domácností i průmyslu. Podle analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno tyto důvody společně „Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022.
Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy m3 plynu a odtekla necelá jedna miliarda. Pro srovnání v roce 2021 Českem proteklo 6krát více plynu než loni. Většina plynu do Česka v roce 2023 směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.
„Také na úrovni EU došlo loni ze stejných důvodů ke snížení spotřeby plynu. Podle předběžných údajů to bylo o 5 % méně, přestože jsme ve druhé polovině roku viděli jisté oživení průmyslové poptávky,“ doplnil Kocůrek s tím, že výrazný pokles dosahující až 14 miliard m3 nastal v oblasti výroby elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 %, tedy přibližně o 60 miliard m3, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 EUR/MWh, což je přibližně o 69 % méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 EUR/MWh,“ řekl Kocůrek.
S
Evropská populace stárne
10.01.2024
Potřebujeme o milion migrantů ročně víc, tvrdí eurokomisařka. Problém stárnutí populace a ztráty pracovní síly vyžaduje zvýšení legální migrace do zemí Evropské unie o přibližně milion lidí ročně, prohlásila komisařka EU pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
Zároveň zdůraznila nutnost předejít nelegální migraci. V roce 2021 vstoupilo na území EU podle údajů EU přibližně 3,5 milionu migrantů, z nichž více než 300 000 přišlo nelegální cestou. Johanssonová během projevu v Aténách uvedla, že je nezbytné zvýšit počet legálních přistěhovalců do EU. "Legální migrace funguje velmi dobře, ale stále to nestačí," prohlásila eurokomisařka. Pracovní síla v EU se podle ní ročně snižuje o milion lidí, a proto je nezbytné, aby legální migrace rostla přibližně o jeden milion ročně, což považuje za velkou výzvu. Johanssonová apelovala na členské státy, aby bojovaly proti nelegální migraci, která každoročně přináší statisíce lidí z Afriky a Blízkého východu do EU, často riskujících své životy na nebezpečných trasách.
I přesto, že počet nelegálních migrantů rapidně klesl od vrcholu v roce 2015, kdy EU zaznamenala přes milion překročení hranic, začal od roku 2020 opět stoupat.
Členské státy EU se v minulém roce dohodly na nových pravidlech týkajících se spravedlivějšího rozdělování nákladů souvisejících s migrací a na opatřeních k omezení počtu lidí využívajících služby převaděčů. Johanssonová zdůraznila, že v boji proti převaděčským sítím je nezbytná spolupráce na globální úrovni.
S
Předsedkyně Evropské komise ocenila dohodu na pravidlech pro AI
11.12.2023
Ursula von der Leyenová v sobotu uvítala dohodu na unijních pravidlech pro regulaci umělé inteligence. Podle agentury Reuters půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. Von der Leyenová poznamenala, že umělá inteligence už mění každodenní život lidí. "A to je teprve začátek. Uvážlivé a široké využití umělé inteligence slibuje obrovský přínos pro naši ekonomiku a společnost," uvedla v tiskovém prohlášení.
Šéfka Evropské komise uvítala politickou dohodu na pravidlech pro umělou inteligenci. "Akt EU o umělé inteligenci je vůbec prvním uceleným právním rámcem pro umělou inteligenci na světě. Jedná se tedy o historický okamžik. Akt o umělé inteligenci přenáší evropské hodnoty do nové éry," dodala.
Pravidla mají například omezit využívání umělé inteligence pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek. Počítá se také se zákazem tzv. sociálního skóre, respektive kreditu. Jde o hodnocení lidí podle jejich chování a aktivit na sociálních sítích. Spotřebitelé by naopak měli získat možnost podávat stížnosti, přičemž firmám by v případě porušení pravidel hrozily pokuty ve výši až 35 milionů eur (přes 850 milionů korun) nebo 7 procent celosvětového obratu.
Podle agentury Reuters je možné, že unijní pravidla budou vzorem pro další státy. Členské státy Evropské unie se dlouho neshodovaly na regulaci generativní umělé inteligence. Například ChatGPT z dílny společnosti AI je systém vyškolený na velkých souborech dat, z nichž se učí a následně provádí různé úkoly.
S