Konec byrokracie v EU?
13.05.2025
Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.
Evropská komise tento týden zahájila konzultaci k revizi směrnic o posuzování fúzí. Ta podle očekávání vyvolala nadšení v průmyslových kruzích, ale zároveň znepokojení mezi organizacemi na ochranu spotřebitelů, které varují před oslabením kontrolních mechanismů a nárůstem tržních cen.
Změny, které by mohly být schváleny až koncem roku 2027, mají ambici přehodnotit, jak Komise vyvažuje dopad fúzí: méně důrazu na bezprostřední cenové dopady a více na dlouhodobou konkurenceschopnost, inovace a bezpečnost. Komise přitom otevřeně přiznává, že v sektorech jako je technologie či obrana je rozsah operací klíčový, a proto je konsolidace považována za žádoucí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již v září pověřila komisařku pro hospodářskou soutěž Teresu Riberu navržením „nového přístupu k soutěžní politice“, který více podpoří růst evropských firem na globálním trhu. Očekává se, že dopad transakcí na ekonomiku EU se tak stane jedním z hlavních kritérií při posuzování fúzí.
I přes očekávání změn se základní právní rámec nemění — a přepisování samotného nařízení o fúzích je považováno za politicky riskantní krok, který by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ požadavků jednotlivých členských států.
Obrana je další oblastí, která je pod drobnohledem. Komise zvažuje, jak přistupovat k případům, kde jsou členské státy obzvlášť citlivé na jakoukoli unijní ingerenci.
Ačkoli se některé hlasy v právnické komunitě snaží mírnit očekávání dramatických změn, vše nasvědčuje tomu, že Brusel směřuje k pružnějšímu výkladu stávajících pravidel.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu
14.08.2023
Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope, říká ekonom Lukáš Kovanda. Ta jim včera večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu.
Vlivem řecké dluhové krize, jež propukla na přelomu let 2009 a 2010 v důsledku tehdejší světové finanční krize, se rating řeckého dluhu obecně ocitl v pásmu „prašivém“. Do prašivého pásma spadají silně rizikové cenné papíry, jejichž vládám hrozí bankrot nebo jiné velmi závažné problémy v oblasti veřejných financí.
Poprvé po třinácti letech tak nyní některá z ratingových agentur pojímá řecký dluh jako hodný celkem standardního investování. Jedná se tedy o přelomový krok. Byť agentura Scope nepatří mezi tři světově nejvýznamnější ratingové agentury. Byla založena teprve v roce 2002 v Německu jako evropská alternativa ke globálně dominujícím agenturám Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch Ratings. Tyto tři agentury nedále ponechávají hodnocení řeckého dluhu v prašivém pásmu, kam jej svorně přeřadily právě v důsledku propuknutí řecké dluhové krize v roce 2010 (viz graf níže). Agentura Standard & Poor’s dokonce od února do května 2012 a pak ještě po dva týdny v prosinci téhož roku pohlížela na Řecko jako na zemi v částečném bankrotu.
Včerejší rozhodnutí agentury Scope tak lze vnímat jako symbolickou tečku za takřka čtrnáct let vlekoucí se řeckou dluhovou krizí, která v roce 2015 málem vedla k jeho vystoupení z eurozóny a k souvisejícímu bezprecedentnímu otřesu celé evropské měnové unie.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Německá ekonomika slábne
04.08.2023
Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje.
Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Index mnichovského institutu Ifo, který měří ekonomickou náladu v zemi a je zásadní pro hodnocení výhledu ekonomiky, vykázal v červenci pokles už třetí měsíc po sobě. Na 9000 dotázaných manažerů zhodnotilo současnou situaci svých firem i výhled na příštích šest měsíců jako horší. "Situace německé ekonomiky se zhoršuje," řekl šéf Ifo Clemens Fuest.
S
Evropská komise schválila podporu devět miliard korun pro českou železnici
03.08.2023
Peníze mají pomoci české železnici k interoperabilitě, tedy bezpečnému a nepřerušovanému provozu. Podporu budou moci čerpat železniční dopravci a Správa železnic do konce července roku 2028. V tiskové zprávě to oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Program má podpořit například modernizaci českých železničních vozidel na evropský systém řízení železničního provozu.
Tento systém v sobě zahrnuje zavedení ETCS, tedy evropského vlakového zabezpečovacího systému, a zavedení komunikačního systému GSM-R. Podpůrný evropský program obsahuje pět podprogramů, jeden z nich nově cílí na podporu zavedení takzvaného automatického digitálního spřáhla (DAC). Má zajistit větší automatizaci přepravy nákladů po kolejích. Nový systém spojování vozů má nahradit klasickou techniku, ke které je potřeba ruční práce posunovačů. Podpora DAC nebyla v předchozích verzích programu. "Je základním předpokladem pro automatizaci vlakotvorné činnosti," stojí v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Míra nezaměstnanosti v EU v červnu zůstala na 5,9 procenta
02.08.2023
Oznámil to Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Údaje Eurostatu nicméně ukázaly v Česku na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi. V eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti v meziměsíčním srovnání rovněž beze změny, a to na 6,4 procenta.
V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU nezaměstnanost klesla. Loni v červnu v eurozóně dosahovala 6,7 procenta a v EU činila 6,1 procenta. V Česku míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu v červnu vzrostla na 2,7 procenta z květnových 2,5 procenta. Ve věkové kategorii do 25 let se ale zvýšila na 13,7 procenta z květnových 9,5 procenta. Meziročně se téměř zdvojnásobila ze 7,2 procenta, kde byla v červnu loňského roku. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci EU podle údajů Eurostatu vykázalo Španělsko, a to 11,7 procenta. Za ním následovalo Řecko s 11,1 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)