Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta
19.08.2022
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.
V
V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí
12.08.2022
V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku ruských vojsk útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
"Desátý srpen představuje konec období pro ukončování dovozu ruského uhlí. Už nebude platit žádná další výjimka," uvedla Evropská komise (EK), podle které přijde Rusko v důsledku embarga asi o osm miliard eur (téměř 200 miliard Kč) ročně.
Ani pro Evropskou unii však nebude snadné přizpůsobit se novým podmínkám. Rusko se na dovozu uhlí do EU podílelo zhruba 45 procenty, největšími odběrateli ruského uhlí byly Německo, Polsko a Nizozemsko.
Česká republika loni z Ruska dovezla přes 300 000 tun černého uhlí. Podíl Ruska na celkovém dovozu černého uhlí do země tak činil zhruba sedm procent. Výpadek dodávek uhlí z Ruska podle odborníků může Česká republika nahradit dovozem z jiných zemí.
V
Evropa úspěšně plní zásobníky plynem
08.08.2022
Zásobníky plynu v Evropě se přes výrazné snížení dodávek z Ruska plní. Za naplnění zásobníků ale evropské plynárenské firmy tvrdě platí. Do začátku listopadu mají být zásobníky podle dohodnutých plánů EU naplněné na 80 procent, začátkem tohoto týdne byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) na 70,54 procenta. Výdaje na nákup plynu do zásobníků jsou rekordní a podle odhadu analytiků překročí 55 miliard eur, tedy v přepočtu 1,35 bilionu korun. To je desetkrát více než v době, kdy trh fungoval normálně.
„EU už začátkem července překonala prozatímní cíl naplnění k 1. září a je stále na cestě k dosažení cíle k 1. listopadu,“ uvedl analytik firmy Aurora Energy Research Jacob Mandel.
Celkové náklady na plyn do zásobníků od letošního června odhadl Mandel na 19,8 miliardy eur – pokud by se nakupovaly podle spotových cen v nizozemském plynovém uzlu TTF. Další náklady čeká ve výši 35,5 miliardy eur, čímž celková částka na plyn přesáhne již zmíněných 55 miliard eur. Dalších 300 milionů až 600 milionů eur budou činit náklady spojené s využíváním zásobníků. Analytik institutu Bruegel Simone Tagliapietra odhaduje, že Evropa bude muset utratit ještě 26 miliard eur, aby naplnila zásobníky ze současné úrovně na 80 procent.
V
Britská centrální banka zvýšila úroky nejvýrazněji od roku 1995, očekává recesi
05.08.2022
Britská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 1995. Banka zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci.
Od zvýšení úroků centrální banku neodradila ani zhoršující se hospodářská situace. Banka v dnešní zprávě předpověděla, že britská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku vstoupí do recese.
V