Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Minimální mzda v Německu vzroste na 300 korun za hodinu
06.06.2022
Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. V pátek o tom rozhodla dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
Spolková vláda zvýšení schválila již v únoru. Kancléř Olaf Scholz před loňskými parlamentními volbami učinil z minimální hodinové mzdy 12 eur svůj ústřední slib.
Návrh zákona podle agentury DPA vychází z toho, že v současnosti více než šest milionů pracovníků v Německu pobírá mzdu nižší než 12 eur za hodinu. Heil upozornil, že ze zvýšení minimální mzdy budou těžit zejména ženy a obyvatelé východní části Německa. Pro mnohé bude podle něj tento krok zřejmě znamenat nejvýraznější nárůst mzdy v životě.
Spolkový svaz zaměstnavatelů, který reprezentuje podniky ze všech odvětví německé ekonomiky, ale zvýšení minimální mzdy kritizuje. Podle prezidenta svazu Rainera Dulgera federální vláda svým postupem porušuje dohody sjednané v roce 2015.
V Česku v současnosti činí minimální mzda 16 200 korun měsíčně, respektive 96,40 koruny za hodinu. Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje kvůli vysoké inflaci zvýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent.
V
Slovensko má nové kontrakty na nákup plynu, výrazně sníží závislost na Rusku
30.05.2022
Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík v pátek řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko v zásobnících dostatek plynu k pokrytí spotřeby do konce příští zimy. Slovensko bylo dosud značně závislé na dodávkách plynu i ropy z Ruska.
"Od 1. června bude realita taková, že jsme snížili závislost na ruském plynu o 65 procent. Ruský plyn budeme ovšem dál nakupovat, abychom co nejvíce naplnili zásobníky. Žádný plyn nenakupujeme dráž než ten z Ruska," řekl Sulík.
Státem ovládané slovenské plynárny SPP, které jsou největším dodavatelem plynu na Slovensku, podle Sulíka nakoupily norský plyn v objemu 32 procent roční spotřeby. Kromě toho SPP uzavřela dohody o nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG), který pokryje dalších 34 procent spotřeby.
V
Británie zavede mimořádnou daň na energetické firmy
27.05.2022
Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil ve čtvrtek v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Sektor teď podle něj dosahuje velmi vysokých zisků kvůli prudkému růstu cen surovin na světových trzích, který je částečně způsoben válkou na Ukrajině. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, informovala BBC.
Daň bude zrušena, až se ceny vrátí na běžnější úroveň, řekl ministr. Čím více budou společnosti investovat, tím nižší daň budou odvádět.
Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane jednorázový příspěvek 650 liber (18 800 korun). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5800 korun) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11 600 korun).
V
Británie dočasně mimořádně zdaní ropné a plynárenské firmy
27.05.2022
Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil ve čtvrtek v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Sektor teď podle něj dosahuje velmi vysokých zisků kvůli prudkému růstu cen surovin na světových trzích, který je částečně způsoben válkou na Ukrajině. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, informovala BBC.
„Zavedeme dočasnou a cílenou daň ze zisků energetických firem. Do nové daně jsme zabudovali investiční příspěvek, takže firmy budou mít významnou motivaci k reinvestování svých zisků,“ řekl Sunak.
Daň bude zrušena, až se ceny vrátí na běžnější úroveň, řekl ministr. Čím více budou společnosti investovat, tím nižší daň budou odvádět.
Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane jednorázový příspěvek 650 liber (18 800 korun). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5800 korun) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11 600 korun).
V