Za kartel proti recyklaci má 15 evropských automobilek zaplatit pokutu přes 11 miliard
03.04.2025
Evropská komise udělila pokuty v celkové výši 458 milionů eur (kolem 11,4 miliardy korun) celkem 15 automobilkám a Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA). Důvodem je kartel v recyklaci vozidel s ukončenou životností. Nejvyšší pokutu ve výši 127,7 milionu eur (cca 3,19 miliardy korun) zaplatí německá skupina Volkswagen.
Německý Mercedes-Benz pokutu nedostal, protože existenci kartelu ohlásil. Všichni výrobci účast na kartelu přiznali a souhlasili s urovnáním sporu. Některým z nich poté EK trest oproti původnímu výpočtu snížila za spolupráci s vyšetřovateli, například Renaultu a Opelu. Podle vyšetřování se ACEA podílela na organizaci kartelu tím, že koordinovala schůzky výrobců a výměnu citlivých informací mezi zapojenými výrobci. Za to byla potrestána pokutou půl milionu eur (asi 12,47 milionu korun).
Volkswagen co do výše pokuty následují Renault a Nissan se společnou částkou 81,5 milionu eur (přes dvě miliardy korun) a skupina Stellantis, která má zaplatit 74,9 milionu eur (1,87 miliardy korun). Potrestány byly také automobilky Mitsubishi, Ford, BMW, Honda, Hyundai a Kia, Jaguar Land Rover a Tata, Mazda, Opel, GM, Suzuki a Toyota.
Komise zjistila, že automobilky se zavázaly nevyplácet automobilovým vrakovištím žádnou kompenzaci za recyklaci vozidel, přičemž se řídily takzvanou strategií nulových nákladů na zpracování. Dále se domluvily, že nebudou propagovat podíl recyklovaných materiálů ve svých nových vozech, aby spotřebitelé neměli možnost zohlednit tuto informaci při výběru vozidel.
Podle evropské směrnice přitom výrobci musí poslednímu majiteli vozidla umožnit odevzdání k likvidaci bez dodatečných nákladů. V případě potřeby jsou automobilky povinny nést náklady likvidace, uvedla eurokomise.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nelichotivá prvenství Česka
20.01.2025
V ČR je nejvyšší zdražení energií a rekordní zadlužení v rámci Visegrádské čtyřky. Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, ale současně také největší nárůst veřejného zadlužení.
Ještě k tomu dala v rámci daného kvarteta nejvíce na boj s drahými energiemi. Nejvíce tedy na úlevu od drahých energií vydala, ale ty přitom suverénně nejvíce zdražily. Je to dosud nevysvětlený paradox. Všechny tyto skutečnosti plynou z údajů Eurostatu a bruselského think-tanku Bruegel, tedy z údajů mezinárodně renomovaných institucí.
S
Maďarsko přišlo o miliardu eur z EU protože nezavedlo reformy právního státu
15.01.2025
Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů EU. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila. Agentuře DPA to řekla mluvčí unijní exekutivy.
Propadnuté prostředky, celkem 1,04 miliardy eur, byly určené na podporu strukturálně slabších regionů. Evropská komise je Maďarsku zmrazila koncem roku 2022, když po analýze dospěla k závěru, že Budapešť porušuje základní hodnoty a standardy platné v EU. Ani poté však maďarská vláda nezavedla požadované reformy, například změny zákonů proti střetu zájmů a potírání korupce.
Agentura DPA píše, že kvůli nahrazení výpadku peněz z unijních fondů se vláda národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána stále silněji orientuje na Čínu. Navzdory finanční pomoci z Číny se Orbán snaží získat přístup ke zmrazeným penězům z EU. Podle Evropské komise je v současnosti zablokovaných asi 19 miliard eur určených Maďarsku, včetně prostředků z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Začátkem prosince Orbán pohrozil vetem příštího sedmiletého rozpočtu EU, pokud Brusel zablokované peníze neuvolní. Jednání o dlouhodobém unijním rozpočtu na roky 2028 až 2035 začnou pravděpodobně v polovině letošního roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČR se díky nové legislativě stává lídrem evropského kryptoměnového trhu
11.12.2024
Poslanecká sněmovna ČR jednomyslně schválila průlomovou legislativu v oblasti kryptoměn, která výrazně posiluje pozici České republiky jako jednoho z nejvýznamnějších evropských center kryptoměnového průmyslu. "Česká republika má nyní nejkomplexnější kryptoměnovou infrastrukturu v Evropě. Jsme jediná evropská země, kde se vyrábějí hardwarové peněženky světové úrovně, máme vlastní těžební software a hardware, rozvinutou síť bitcoinových bankomatů, kryptoměnových směnáren, platebních bran a burz a jako jedna z mála zemí budeme disponovat vlastním regulovaným stablecoinem navázaným na národní měnu," uvádí František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace.
Nová legislativa zavádí právo na bankovní účet pro regulované kryptoměnové firmy a implementuje evropské nařízení MiCA způsobem, který podporuje další rozvoj odvětví. Součástí je také jasné vymezení časového a hodnotového testu pro zdanění kryptoměnových transakcí. Česká republika se tímto stává jedním z nejpřívětivějších míst pro kryptoprůmysl v Evropě.
Jednomyslné schválení napříč politickým spektrem zajišťuje dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost regulatorního prostředí. Za úspěchem stojí tříletá systematická práce České kryptoměnové asociace a domácí komunity, která zahrnovala sérii vzdělávacích aktivit pro zákonodárce a státní instituce, včetně kulatých stolů s Českou národní bankou, Ministerstvem financí ČR a Finančním analytickým úřadem.
S