Hrad ušetří 57 milionů
16.05.2025
Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok 446,5 milionu korun. Je to zhruba o 57 milionů korun méně, než jí přidělil letošní schválený státní rozpočet. Pokles je způsoben tím, že na letošní rok má Hrad v rozpočtu kromě jiného 60 milionů korun na investici do bezpečnostních opatření. Návrh základních ukazatelů rozpočtu prezidentské kanceláře schválil sněmovní rozpočtový výbor. Vláda ho pak zapracuje do návrhu celkového státního rozpočtu.
Ministerstvo financí však s návrhem nesouhlasilo kvůli tomu, že Hrad požadoval asi 3,1 milionu korun na platy na tři nové pracovní pozice.
Hradní kancléř Milan Vašina poslancům řekl, že Hrad potřebuje ze zákona zřídit tři nové pracovní pozice související s kybernetickou bezpečností, a to pozice manažer kybernetické bezpečnosti, architekt kybernetické bezpečnosti a odborný archivář bezpečnostního archivu pro archivaci citlivých dokumentů.
Rozpočtová kapitola Kanceláře prezidenta republiky zahrnuje nejen samotnou prezidentskou kancelář, ale také příspěvkové organizace Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány. Samotná prezidentská kancelář má včetně uvedených nově zřizovaných pozic zaměstnávat 165 lidí a na jejich platy včetně pojištění má mít 127 milionů korun. Lesní správa Lány má obdržet provozní příspěvek 22,3 milionu korun. Na investice má mít Hrad téměř 52 milionů korun. Z toho 13 milionů korun má obdržet Lesní správa Lány a téměř 39 milionů Správa Pražského hradu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bitcoin poprvé překonal hranici 80 tisíc dolarů
14.11.2024
Kryptoměna bitcoin v neděli 10. listopadu poprvé překonala hranici 80 tisíc dolarů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která rekord přičítá optimismu po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Bitcoin se v neděli na burze obchodoval poblíž rekordních 80 tisíc dolarů poté, co je dosáhl po zahájení obchodování, píše agentura Reuters. Nejznámější kryptoměna výrazně vzrostla z letošního minima 38 505 dolarů, kterého dosáhla 23. ledna.
Kryptoměna vystoupala až o 4,7 procenta na bezprecedentních 80 092 dolarů. Analytici po Trumpově vítězství očekávali, že by bitcoin mohl v nejbližších týdnech atakovat právě hranici 80 tisíc dolarů, což bylo o 6500 dolarů více než jeho hodnota den po amerických volbách. Důvodem je, že se republikánský exprezident v předvolební kampani profiloval jako příznivec kryptoměn. Pro bitcoin je optimistický i výhled na nové složení amerického Kongresu, kde zasednou rovněž zákonodárci podporující kryptoměny, píše Bloomberg.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Od roku 2025 zavádí české školství nový obor všeobecné lyceum
24.10.2024
Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém. Novinku představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.
Premiér Fiala uvedl, že všeobecné lyceum posílí obecnou větev středního školství a nabídne alternativu ke gymnáziím. "Vytváříme lyceum, které bude obecné a umožní žákům široký výběr směrů, čímž doplní dosavadní nabídku specializovaných lyceí zaměřených na přírodní vědy či technické obory," vysvětlil premiér. Letos se na lycea přihlásilo téměř 24 000 žáků.
Náměstek ministra školství Jiří Nantl zdůraznil, že hlavní výhodou nového oboru bude jeho flexibilita. Všeobecné lyceum nabídne kombinaci různých kompetencí a bude se skládat ze čtyř rovnocenných částí: osobnostního rozvoje, komunikačního a jazykového vzdělávání, aplikovaného vzdělávání v oblasti STEM (přírodní vědy, technologie, technika a matematika) a humanitních a společenskovědních oborů. Nantl také vyzdvihl osobnostní rozvoj, který bude součástí vzdělávání a představuje novinku v českém systému. Tento přístup je zaměřen na studenty, kteří si ještě nejsou jistí svým budoucím profesním zaměřením.
Dlouhodobým cílem ministerstva školství je snížit počet středoškolských oborů z více než 250 na přibližně 100. Vznik všeobecného lycea je součástí tohoto záměru.
Ministr školství Mikuláš Bek upozornil na potřebu sladit očekávání zaměstnavatelů s novými trendy ve vzdělávání. Renesance vyšších odborných škol je podle něj další prioritou. Plánuje, aby se zde nabízely kratší než tříleté programy, především technického zaměření, které by lépe odpovídaly požadavkům trhu práce. Tento typ vzdělání je v západních zemích běžný, ale v Česku podle Beka chybí.
S
Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
24.10.2024
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu.
Oznámila to švédská Královská akademie věd. Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za strojové učení pomocí umělých neuronových sítí
10.10.2024
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2024 obdrželi společně John Hopfield z Princetonské univerzity a Geoffrey Hinton z Torontské univerzity "za zásadní objevy a inovace, které umožnily rozvoj strojového učení pomocí umělých neuronových sítí." Oznámil to generální tajemník švédské Královské akademie věd Hans Ellegren. Podle Královské akademie věd Hopfield vytvořil koncept asociativní paměti, která umí ukládat a rekonstruovat obrazy a datové vzory. Hinton zase vyvinul metodu, která umožňuje strojům samostatně identifikovat určité vlastnosti v datech a následně plnit konkrétní úkoly, například rozpoznávat specifické prvky na obrázcích.
Předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová, vysvětlila, že laureáti použili metody statistické fyziky k vytvoření umělých neuronových sítí, které fungují jako asociativní paměti a dokážou rozpoznávat vzory ve velkých objemech dat. Tato technologie se již dnes používá například v rozpoznávání obličejů nebo automatických překladačích. „Jejich práce je významným přínosem. Umělé neuronové sítě nacházejí využití ve fyzice v různých oblastech, například při vývoji nových materiálů s požadovanými vlastnostmi,“ dodala předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku. Laureáti si mezi sebou rozdělí i finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (zhruba milion eur).
S