Hrad ušetří 57 milionů
16.05.2025
Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok 446,5 milionu korun. Je to zhruba o 57 milionů korun méně, než jí přidělil letošní schválený státní rozpočet. Pokles je způsoben tím, že na letošní rok má Hrad v rozpočtu kromě jiného 60 milionů korun na investici do bezpečnostních opatření. Návrh základních ukazatelů rozpočtu prezidentské kanceláře schválil sněmovní rozpočtový výbor. Vláda ho pak zapracuje do návrhu celkového státního rozpočtu.
Ministerstvo financí však s návrhem nesouhlasilo kvůli tomu, že Hrad požadoval asi 3,1 milionu korun na platy na tři nové pracovní pozice.
Hradní kancléř Milan Vašina poslancům řekl, že Hrad potřebuje ze zákona zřídit tři nové pracovní pozice související s kybernetickou bezpečností, a to pozice manažer kybernetické bezpečnosti, architekt kybernetické bezpečnosti a odborný archivář bezpečnostního archivu pro archivaci citlivých dokumentů.
Rozpočtová kapitola Kanceláře prezidenta republiky zahrnuje nejen samotnou prezidentskou kancelář, ale také příspěvkové organizace Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány. Samotná prezidentská kancelář má včetně uvedených nově zřizovaných pozic zaměstnávat 165 lidí a na jejich platy včetně pojištění má mít 127 milionů korun. Lesní správa Lány má obdržet provozní příspěvek 22,3 milionu korun. Na investice má mít Hrad téměř 52 milionů korun. Z toho 13 milionů korun má obdržet Lesní správa Lány a téměř 39 milionů Správa Pražského hradu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zájem Čechů o dovolenou v tuzemsku i v zahraničí dál roste
11.09.2023
Za první pololetí se v tuzemských hotelech, penzionech a kempech ubytovalo zhruba 5,4 milionu turistů z Česka, což je meziročně o sedm procent více. Proti covidovým rokům vzrostl i počet cest do zahraničí, nejčastěji do Chorvatska, Řecka, výrazně roste také zájem o Polsko.
Ve srovnání s obdobím před covidovou krizí naopak stále přetrvává úbytek zahraničních turistů v Česku. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Asociace cestovních kanceláří ČR. Cestování českých turistů v tuzemsku podle místopředsedy Asociace Petra Krče zaznamenalo historický rekord. Podle něj se tak letos udržel zájem nastavený za covidu-19, kdy bylo cestování do zahraničí omezeno. V České republice byl podle asociace zájem o cesty do Prahy, často v podobě krátkých víkendových výletů. Nejdéle pak svou dovolenou tráví lidé v Karlovarském, Královéhradeckém nebo Olomouckém kraji. Láká je tam hlavně potenciál pěší turistiky a kulturního a přírodního bohatství. Velký zájem je podle asociace také o ubytování s domácími mazlíčky.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Společnost Alibaba představila AI, která rozumí obrázkům a vede náročné konverzace
28.08.2023
Čínský technologický gigant Alibaba uvedl na trh dva modely umělé inteligence (AI). Jeden podle společnosti dokáže porozumět obrázkům a druhý navíc vede složitější konverzace než předchozí produkty Alibaby. Informoval o tom zpravodajský server CNBC. Oba nové modely AI společnosti Alibaba, Qwen-VL a Qwen-VL-Chat, budou mít otevřený zdrojový kód.
Výzkumní pracovníci, akademici a společnosti po celém světě je tedy mohou používat k vytváření vlastních aplikací umělé inteligence, aniž by museli trénovat své vlastní systémy, čímž ušetří čas a náklady. Společnost Alibaba informovala, že Qwen-VL dokáže odpovídat na dotazy týkající se různých obrázků a generovat k nim popisky. Čínská společnost uvedla jeden příklad zadání, na němž je v čínštině zobrazena nemocniční cedule. Umělá inteligence dokáže na základě interpretace obrázku odpovídat na otázky týkající se umístění určitých oddělení dané nemocnice. Služba Qwen-VL-Chat zvládá "složitější interakce", jako je porovnávání více obrazových vstupů a odpovídání na sérii otázek. Druhý ze jmenovaných nástrojů podle Alibaby umí mimo jiné psát příběhy, vytvářet obrázky na základě fotografií, které uživatel vloží, a také řešit matematické rovnice zachycené na snímku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Turecko nečekaně zvýšilo základní úrokovou sazbu na 25 procent
25.08.2023
Turecká centrální banka překvapivě výrazně zpřísnila svou měnovou politiku. Zvedla základní úrokovou sazbu o 7,50 procentního bodu na 25 procent, což je nejvyšší hodnota od ledna 2004.
Nečekané rozhodnutí oznámila v dnešním prohlášení. Turecko se potýká s vysokou inflací, která v červenci dosáhla 50 procent.
Předpokládalo se, že na dnešním zasedání centrální banka zvýší základní úrok na 20 procent. V červenci byla úroková sazba zvýšena o 2,50 procentního bodu, což bylo méně, než se očekávalo.
Turecká centrální banka pod novým vedením guvernérky Hafize Gaye Erkanové nyní následuje tradičnější přístup k boji s inflací. Dříve měl na měnovou politiku vliv prezident Recep Tayyip Erdogan, který trval na snižování úroků přes vysokou inflaci.
Dnešní zvýšení základních úroků je již třetí od května, kdy byl Erdogan znovu zvolen prezidentem. V té době slíbil, že bude akceptovat konvenčnější opatření, neboť Turecko ztrácelo zahraniční investory v posledních letech...
B
Ruská centrální banka nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu
25.08.2023
Ruská centrální banka nečekaně provedla mimořádné zvýšení základní úrokové sazby o 3,50 procentního bodu na 12 procent. Toto nouzové opatření je reakcí na pokles rublu, který v pondělí klesl pod důležitou psychologickou hranici 100 rublů za dolar.
Pokles hodnoty rublu způsobil značný nesouhlas v ruském Kremlu. Maxim Oreškin, ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina, v pondělí kritizoval dosavadní měnovou politiku centrální banky a nepřímo ji vyzval, aby situaci řešila.
Jen několik hodin po Oreškinových vyjádřeních, kdy pokles rublu pokračoval a kurz dolaru překročil hranici 102 rublů, centrální banka oznámila, že její bankovní rada se mimořádně sejde. Tímto krokem se snažila dočasně stabilizovat situaci rublu.
Centrální banka dnes uvedla: "Inflační tlaky jsou významné. Naším cílem je omezit rizika spojená s cenovou stabilitou." Přitom nejbližší plánované zasedání centrální banky mělo původně proběhnout až 15. září.
Ruská ekonomika trpí negativními dopady západních sankcí, které byly uvaleny na zemi poté, co Putinova vláda v únoru loňského roku napadla Ukrajinu. Během okamžité reakce na zahájení invaze, což vyvolalo šok pro ruskou měnu, centrální banka výrazně zvýšila základní úrokovou sazbu, až na 20 procent. S postupným uklidněním situace pak začala tuto sazbu snižovat, a v září minulého roku ji snížila na 7,50 procenta...
B