Lex plyn prošel sněmovnou
28.04.2025
Novela má Česku zajistit energetickou soběstačnost. Urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie má novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn, kterou ve středu přijala sněmovna. Paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí.
Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Pokud ho schválí, dostane jej k podpisu prezident. Novelu ve sněmovně předložila skupina poslanců v čele s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN). Pro její schválení hlasovalo 170 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů. Proti nehlasoval nikdo.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Přísnější pravidla pro e-maily snížila jejich doručitelnost o třetinu
24.02.2025
Doručitelnost v Česku v roce 2024 klesla zhruba o 30 procent, ukázala analýza. Rok 2025 má přinést další zpřísnění zabezpečení e-mailové komunikace a dá se předpokládat, že podíl doručených mailů se meziročně sníží až o polovinu. Vyplývá to z analýzy společnosti Creative Dock. Loňský rok podle datového ředitele společnosti Creative Dock Adama Hanky přinesl v e-mailové komunikaci zásadní zlom označovaný jako YahooGle. Společnosti Yahoo a Google zavedly přísná pravidla pro doručování e-mailů. Bez autentifikace už nemá zpráva šanci na doručení. To způsobilo značné komplikace zejména menším odesílatelům a firmám bez vlastních technických týmů. Pro firmy to znamená nutnost přizpůsobit se novým pravidlům, nebo riskovat ztrátu tohoto komunikačního kanálu.
"Tento krok byl nevyhnutelný a dlouhodobě očekávaný. Problém je, že mnoho firem stále podceňuje důležitost správného nastavení e-mailové autentifikace a s tím spojených DNS záznamů," dodal Jakub Olexa ze společnosti Mailkit, která se zabývá rozesíláním marketingových sdělení elektronickou poštou.
I přes opakované posunutí termínu implementace mnoho firem podcenilo přípravu a následně čelilo problémům s doručováním. Experti předpovídají, že po vzoru Yahoo a Googlu se budou přidávat další poskytovatelé. Pro firmy to znamená nutnost komplexního řešení e-mailové autentifikace napříč všemi komunikačními kanály od marketingových sdělení až po běžnou firemní korespondenci.
Druhou velkou výzvou jsou takzvané robotické interakce. Jde o automatizované procesy, které simulují otevření e-mailu či kliknutí na odkazy. "Kvalitní data jsou pro firmy klíčová. Bez správné detekce robotických interakcí pracují marketéři se zkreslenými statistikami a následně tvoří špatné marketingové strategie. V roce 2025 očekáváme, že toto téma bude jednou z hlavních priorit," doplnil Olexa. Podle něj je situace ještě vážnější v oborech, kde e-maily slouží jako zdroj příjmů z kliknutí. "Podvodníci vytvářejí rozsáhlé sítě botů, které vytvářejí falešná kliknutí za účelem získání finančního obohacení. To jsou již jasně měřitelné náklady a návratnost investice do pokročilé detekce je obrovská," dodal.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Slovenská ekonomika v závěru loňska zrychlila mezičtvrtletní i meziroční růst
17.02.2025
Slovenská ekonomika v posledním čtvrtletí loňska zrychlila podle odhadu místních statistiků tempo růstu oproti předchozím třem měsícům na 0,5 procenta z 0,3 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně se pak hrubý domácí produkt (HDP) země ve čtvrtém čtvrtletí 2024 zvýšil o 1,8 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí vzrostl o 1,2 procenta. Informoval o tom slovenský statistický úřad. Za celý rok 2024 HDP Slovenska podle odhadu úřadu stoupl o dvě procenta, předloni se zvýšil o 1,4 procenta.
Slovenskou ekonomiku v posledním loňském čtvrtletí podpořila hlavně domácí poptávka, a to spotřeba domácností i veřejného sektoru. Naopak, investice se snížily. Celkový počet zaměstnaných osob na Slovensku, které má 5,4 milionu obyvatel, v loňském čtvrtém čtvrtletí klesl meziročně o 0,2 procenta na zhruba 2,44 milionu lidí po poklesu o 0,1 procenta v předchozím kvartálu. Zaměstnanost se o 0,2 procenta snížila i za celý rok 2024, o rok dříve stoupla o 0,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pražská burza láme rekordy
12.02.2025
Pražská burza zakončila v úterý obchodování na své dosud nejvyšší hodnotě. Index PX přidal 1,11 procenta na 1940,44 bodu. Překonal tak svůj zatím rekordní závěr z 29. října 2007. Pomohly mu zejména akcie bankovního sektoru. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Aktivita na trhu byla vysoká.
Nejvyšší úroveň, na kterou se index PX kdy dostal, byla 1944,3 bodu, kam vyšplhal právě 29. října 2007. Podle analytiků je pravděpodobné, že i aktuální hodnotu brzo překoná. "Vzhledem silnému zastoupení bankovních titulů v bázi indexu PX a vzhledem k silnému momentu akcií v evropském finančním sektoru nevylučuji, že si pražská burza může udržet svou růstovou trajektorii i v příštích dnech," uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Celkový objem obchodů v Praze dosáhl v úterý nadprůměrných 632 milionů korun. Více než polovinu z toho obstaraly cenné papíry Komerční banky. Posílily o 3,54 procenta a překonaly tisícikorunovou hranici. Zavřely na 1010 korunách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Svět řeší extrémní počasí už 30 let, situace se nelepší
07.02.2025
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Poslední konference, COP29, která se konala v listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku, skončila pouze vágním závazkem mobilizovat do roku 2035 alespoň 300 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím s přizpůsobením se změnám klimatu. Tato částka je přitom méně než čtvrtina z 1,3 bilionu dolarů, které tyto země podle odhadů potřebují každý rok.
Dalším výsledkem COP29 bylo schválení pravidel pro uhlíkové trhy v rámci Pařížské dohody. Tyto mechanismy umožňují firmám a vládám kupovat uhlíkové kredity, aby kompenzovaly své emise například výsadbou lesů nebo podporou obnovitelných zdrojů energie.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je nezbytné zcela zastavit nové investice do těžby uhlí, ropy a plynu a předčasně ukončit některé již existující projekty. Prvním krokem by mělo být odstranění obrovských dotací fosilnímu průmyslu, které v zemích G20 dosahují až 70 miliard dolarů ročně. Bez těchto subvencí by se mnoho těžebních projektů stalo ekonomicky neudržitelnými, což by výrazně urychlilo přechod na obnovitelné zdroje energie.
Současné klimatické plány mohou fungovat, ale jen pokud se podaří zabránit vlivu fosilního průmyslu na rozhodování a prosadit skutečně ambiciózní opatření. Pokud svět nezasáhne teď, varuje generální tajemník OSN António Guterres, vydáváme se na „dálnici do klimatického pekla“. A to nejen s devastujícími dopady na ekosystémy a ekonomiky států, ale nakonec i na samotné těžařské firmy a vlády, které se stále upínají ke krátkodobým ziskům z fosilních paliv.
S