Lex plyn prošel sněmovnou
28.04.2025
Novela má Česku zajistit energetickou soběstačnost. Urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie má novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn, kterou ve středu přijala sněmovna. Paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí.
Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Pokud ho schválí, dostane jej k podpisu prezident. Novelu ve sněmovně předložila skupina poslanců v čele s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN). Pro její schválení hlasovalo 170 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů. Proti nehlasoval nikdo.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nabídka bytú v Praze je nejnižší za posledních osm let
16.05.2022
Zájem o nájemní bydlení v Praze strmě roste. Menší byty v hlavním městě mizí z nabídek v důsledku zvyšování hypoték, návratu studentů i turistů či kvůli válce na Ukrajině a přílivu uprchlíků prakticky okamžitě a podle průzkumu společnosti GarantovanyNajem.cz je v hlavním městě nejmenší nabídka bytů k pronájmu za posledních osm let.
Banky a stavební spořitelny zaznamenaly v dubnu pokles hypotečních úvěrů o 40 procent, meziročně o více než 60 procent. Menší zájem o koupi vlastních bytů se tak projevuje v nájemním bydlení. „Menší a cenově dostupné byty mizí z trhu téměř okamžitě, na jednu nabídku volá přibližně 15 zájemců. Dražší byty zůstávají v nabídce déle, ale i tak se pronajmou mnohem rychleji než dříve,“ sdělila společnost RE/MAX.
Podle statistiky GarantovanyNajem.cz je v současnosti v metropoli 4700 aktivních nabídek bytů k pronájmu. Během pandemie covidu v letech 2020 a 2021 bylo přitom k dispozici více než 15 tisíc bytových jednotek. Například v roce 2014 bylo pak podle webu v Praze v nabídce asi sedm tisíc bytů k pronájmu.
V
Ruský rubl k dolaru po více než dvou letech zdolal hranici 63 rublů
16.05.2022
Ruský rubl k americkému dolaru v pátek v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Měnu i nadále podporuje centrální banka, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce. Informovala o tom agentura Reuters. Hlavní indexy ruských akcií jsou na maximech od února, než začala válka na Ukrajině.
Rubl si v letošním roce vede nejlépe ze všech světových měn, což je ale výsledek umělé podpory v podobě omezení pohybu kapitálu. Centrální banka k tomuto opatření sáhla krátce po ruské invazi na Ukrajinu, aby ochránila ruský finanční sektor před dopadem západních sankcí.
V
Propad akciových trhů pociťují i kryptoměny
09.05.2022
Cena bitcoinu klesla pod 34 tisíc dolarů a od listopadového maxima už tato nejznámější kryptoměna odepsala přes polovinu hodnoty. Propad akciových trhů se totiž negativně projevuje i na kryptoměnách, které se teď obchodují v souladu s rizikovými aktivy, jako jsou například akcie technologických společností. Uvedla to agentura Reuters.
Podle údajů na specializovaném webu CoinDesk bitcoin kolem pondělních 10:00 SELČ vykazoval za posledních 24 hodin pokles o 3,1 procenta zhruba na 33 553 dolarů (800 840 korun). Nejníže během tohoto časového úseku klesl na 33 303 dolarů.
„Myslím, že oblast kryptoměn se stále klasifikuje jako riziková aktiva, a podobně jako jsme to viděli u Nasdaqu, většina kryptoměn propadá,“ řekl Matt Dibb ze singapurské platformy Stack Funds. Ta se zaměřuje na investice do kryptoměn.
Americký index technologického trhu Nasdaq Composite minulý týden odepsal 1,5 procenta a od začátku roku ztratil 22 procent. Reaguje hlavně na vyhlídky přetrvávající inflace, kvůli níž americká centrální banka (Fed) zvyšuje úrokové sazby, třebaže tempo hospodářského růstu zpomaluje.
V
Evropská komise posuzuje zvýšení podílu obnovitelné energie v EU na 45 procent
21.04.2022
Evropská komise (EK) posuzuje, zda by Evropská unie mohla do roku 2030 dosáhnout vyššího cíle podílu obnovitelné energie na celkové produkci energie v regionu. Nový cíl by měl být 45 procent místo dosavadních 40 procent, uvedla dnes agentura Reuters. Unie se tak snaží urychlit odklon od ruských fosilních paliv v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Rusko je hlavním dodavatelem zemního plynu do EU. Podíl 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 navrhla EK už loni.
V roce 2020 se obnovitelné zdroje, jako je vítr, slunce a biomasa, podílely na hrubé konečně spotřebě energie v EU 22 procenty. Tento podíl se ale v jednotlivých zemích značeně liší, od více než 50 procent ve Švédsku po méně než deset procent v Lucembursku.
V