Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČEZ postaví v Kolíně dobíjecí stanice pro elektromobily
27.03.2018
Společnost ČEZ chce v Kolíně postavit dobíjecí stanice pro elektromobily. Hodlá je vybudovat během současné rekonstrukce autobusového nádraží. Kolín firmě dlouhodobě pronajme pozemek, na kterém budou dobíjecí stanice stát, řekl starosta Vít Rakušan (Změna pro Kolín). Zatím půjde o první dvě stanice.
Budou vedle nynějšího parkoviště. Kolín již dříve uvažoval o tom, že dobíjecí stanice na několika místech ve městě vybuduje sám, finančně výhodnější je ale pro radnici přenechat investici firmě ČEZ. "My to považujeme za věc, která teď ještě není tolik aktuální, ale myslíme si, že během 10 až 15 let to bude velmi aktuální,".
Ministerstvo dopravy podpoří z unijní dotace stavbu 500 rychlodobíjecích stanic pro elektromobilyčíst článek
Nové dobíjecí stanice pro elektromobily vzniknou letos také v Mladé Boleslavi. Jejich investorem je energetická společnost Ško-Energo. Firma ve spolupráci s magistrátem vytipovala ve městě 30 vhodných lokalit. V letošním roce instaluje prvních pět stanic, jednu například u budovy radnice.
Až tisíce stanic pak Ško-Energo vybuduje přímo v závodě mladoboleslavské automobilky. Investorem bude Škoda Auto, náklady se budou pohybovat ve stamilionech. Firma chce být připravena na chvíli, kdy začne ve svých závodech vyrábět elektromobily.
První elektrifikovaný sériový model značky Škoda na trh vstoupí již v roce 2019. Půjde o Škodu Superb s plug-in hybridním pohonem, který bude sjíždět z linky v závodě v Kvasinách. Vozy s čistě elektrickým pohonem chce firma v Mladé Boleslavi vyrábět od roku 2020.
Od klacíku k elektřině: Kde se vzaly zubní kartáčky
26.03.2018
Jak dlouho zná lidstvo zubní kartáčky a kde se objevily poprvé?
Nejstarší verzi zubního kartáčku lze vystopovat zhruba do roku 3000 př. n. l.: už tehdy totiž v dávné Mezopotámii znali jakousi „žvýkací tyčinku“ s roztřepeným koncem. Jedná se o větvičku salvadory perské, muslimy k jejímu používání nabádá Korán a pod názvem miswak dodnes slouží jako kartáček velké části obyvatel severní Afriky, Blízkého východu či západní a jihovýchodní Asie.
Kartáčky podobné těm dnešním se objevily v Číně kolem roku 1498: štětiny se získávaly ze zadní strany prasečího krku a připevňovaly se na tyčinku z kosti či bambusu. Kartáček pronikl i na starý kontinent, kde se ovšem setkal s výsměchem – Evropané si tehdy čistili zuby jen výjimečně. O ústní hygienu se začalo dbát až v 18. století, kdy se s rostoucí konzumací sladkostí objevovalo i víc kazů. Na kartáčky vyrobené podle čínského vzoru se většinou používala zvířecí srst – kančí, koňská či třeba chlupy z jezevce.
V roce 1938 pak americká firma DuPont uvedla na trh premiérový kartáček s nylonovými vlákny, zatímco první elektrické kartáčky se zrodily ve Švýcarsku o rok později a původně měly sloužit coby alternativa pro tělesně postižené.
Co se děje s počasím? Máme si na projevy klimatických změn zvykat?
26.03.2018
Sníh na Floridě a na Sahaře, extrémní vedra v Austrálii, lijáky ve střední Evropě – podle odborníků jde o projevy klimatických změn, s nimiž se budeme setkávat stále častěji. Jak proměna podnebí zasáhne naše zeměpisné šířky? A budeme jednou trávit leden v plavkách?
Vlivem klimatických změn se letos Florida ocitla pod sněhem – poprvé po třiceti letech.
Na Floridě a na Sahaře nedávno zažili šok – americký poloostrov i gigantickou africkou poušť pokryl sníh. Podobné extrémy však podle klimatologů představují pouhý začátek.
Změny v přímém přenosu
„Odborníci o klimatických změnách stále hovoří, v různých studiích se dočítáme, že nás čekají extrémy počasí. To, že Floridu letos v lednu zavál sníh, už skutečně můžeme za takový extrém považovat – arktický vzduch se tentokrát dostal opravdu nezvykle nízko,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.
Arktický vzduch letos skutečně vyvolal pozdvižení, přestože jsme si už v posledních letech museli zvyknout na titulky jako „Španělsko si neví rady se sněhem“ nebo „Větrná smršť, jakou Francie nepamatuje, brala životy“. Podle klimatologů jde v případě Floridy o projev globálního oteplování, kdy vzduch ze severu „padá“ níž a ochlazuje lokální teplejší vzduch. Ten má v sobě víc vlhkosti, a výsledkem je právě sněžení.
Návrh na zrušení letního času
22.03.2018
Změna času 2018: Letní čas: noc na 25. března, Zimní čas: noc na 28. října.
V únoru 2018 se skupina poslanců Evropského parlamentu snažila o první krok ke zrušení střídání letního a zimního času. Nakonec se ale podařilo schválit jen výzvu Evropské komisi, která má teď výhody a nevýhody střídání času prozkoumat a navrhnout nějaké řešení.