Změna ceny po objednávce při nakupování přes e-shop
16.04.2025
Při nakupování na e-shopu se spotřebitelé setkávají se situací, kdy se podnikatel po odeslání objednávky pokouší změnit cenu. Prodávající přitom odkazují na chybně uvedenou cenu a objednávku ruší. Jindy se lze setkat s případy, kdy se cena zboží změní po jeho přidání do košíku. Kdy jsou cenové změny v souladu se zákonem, kdy smlouvu změnit nelze a jak takové případy řešit?
Poté, co si na e-shopu vyberete určité zboží, dáte jej do košíku, objednáte a případně také zaplatíte, uzavíráte tím s prodávajícím kupní smlouvu. Jakmile je smlouva uzavřena, nemůže ji prodávající jednostranně změnit. „Cena uvedená v objednávce je tak pro prodávajícího zavazující. Uvedená cena musí být navíc konečná, tedy včetně daní a veškerých poplatků,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová a doplňuje: „Jestliže není možné cenu rozumně předem určit, uvede prodávající alespoň způsob výpočtu. Po provedení objednávky tak prodávající nemůže navýšit cenu o neočekávané poplatky.“
Jiná situace nastává v případě, kdy prodejce uvede u zboží zjevně chybnou, nápadně nízkou cenu. „Například místo deseti tisíc korun jen sto korun. V takovém případě by měli spotřebitelé zpozornět a raději cenu ověřit. U nápadně nízké ceny totiž spotřebiteli musí být jasné, že se zřejmě jedná o chybu, a tak při nakupování nemůže být takzvaně v dobré víře,“ uvádí Hekšová. Důsledkem je, že podnikatel nemusí plnit – poskytnout zboží či službu – a spotřebiteli vrátí veškeré přijaté finanční prostředky.
Některé e-shopy či nákupní galerie nabízejí zboží na svých stránkách za nápadně nízké ceny úmyslně, v takových případech jde ale o praktiky za hranou zákona.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
V Česku skončí jednorázové plastové příbory, talíře, brčka
21.07.2022
Zákon prošel sněmovnou. Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Ve středu to schválila sněmovna v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Normu nyní dostane ke schválení Senát. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat. Toto úterý hlasovalo pro schválení zákona 113 poslanců ze všech sněmovních stran.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu.
Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ. Zákon také uvádí požadavky na část výrobků z plastu.
V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V ČR přibylo mezi podnikateli Ukrajinců, ale i Rusů
20.07.2022
V České republice podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ke konci června podnikalo zhruba 27.300 Ukrajinců, za poslední tři měsíce je to nárůst o 1270. Mezi cizinci jsou Ukrajinci stále nejpočetnější podnikatelskou skupinou v tuzemsku. Za uplynulé tři měsíce přibylo ale i ruských podnikatelů, jejich počet vzrostl o 148 na asi 4450.
Nárůst za toto období byl třikrát vyšší než u podnikatelů z Vietnamu, kteří z cizinců s počtem přibližně 20.700 tvoří po Slovácích třetí největší podnikatelskou skupinu.
MPO ve druhém čtvrtletí letošního roku evidovalo zhruba 106.300 zahraničních podnikatelů, mezikvartálně asi o 2400 více. Celkem v ČR podnikalo 2,6 milionu lidí, z toho 80 procent bylo fyzických osob, zbytek tvořily právnické osoby.
Počet ukrajinských podnikatelů v tuzemsku stoupl v meziročním srovnání přibližně o 2200. Nejvíce jich ke konci června působilo v Praze, a to zhruba 12.600. Za poslední tři měsíce jich přibylo 522. Středočeský kraj hlásil k 30. červnu asi 4200 ukrajinských podnikatelů, o 224 více než ke konci března. Větší počet Ukrajinců dále podnikal v Jihomoravském kraji, konkrétně 1860 a v Ústeckém kraji, kde bylo 1290 ukrajinských podnikatelů.
Podnikatelů z Ruska meziročně přibylo asi 450. Nejvíce jich bylo v hlavním městě, a to 67 procent z jejich celkového počtu. V letošním druhém čtvrtletí vzrostl v tuzemsku také počet běloruských podnikatelů o 33 na 852. Bělorusko je válečným spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu započaté 24. února.
V
Češi patří dlouhodobě k nejspořivějším národům na světě
19.07.2022
Češi patří dlouhodobě k nejspořivějším národům na světě, přes 53 procent jich spoří každý měsíc. Přesto 48 procent občanů nemá dostatečné finance pro nenadálé životní situace, tedy má rezervu menší než šest měsíčních platů. Více než desetina nemá žádné odložené peníze. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Kantar, vedeného v devíti zemích pro britskou skupinu IPF, která působí v ČR pod značkou Provident Financial.
Skoro čtvrtina (23 procent) Čechů odkládala peníze nepravidelně. Jen každý pátý nemá z posledních 12 měsíců našetřeno nic. "Češi patří již od 19. století k nejhospodárnějším národům v Evropě. Je velmi pozitivní, že v této tradici pokračuje i současná nejmladší generace. Na 56 procent dospělých ve věku 18 až 24 let si spoří pravidelně," uvedla mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.
Pravidelné spoření potvrdilo téměř 70 procent respondentů s vyšším vzděláním, ale pouze 48 procent dotázaných s nižším vzděláním. Zaměstnanci s plným úvazkem (61 procent) jsou schopni spořit pravidelněji než drobní podnikatelé a OSVČ (55 procent).
S
Španělsko mimořádně zdaní energetické firmy a banky
15.07.2022
Španělsko v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a s drahými energiemi. Akcie španělských bank jako Sabadell a Caixabank po oznámení klesly až o osm procent a vzaly s sebou dolů i akcie ostatních evropských finančních domů – Deutsche Bank nebo BNP Paribas.
Vláda očekává, že v letech 2023 a 2024 získá každý rok dvě miliardy eur (49 miliard korun) z daně z mimořádných zisků energetických společností dosažených v tomto a příštím roce. Od dočasné daně pro finanční instituce si slibuje roční výnosy 1,5 miliardy eur, řekl dnes v parlamentu premiér.
Sánchez uvedl, že inflace je způsobená do značné míry ruskou invazí na Ukrajinu a je pro Španělsko největší výzvou. Přirovnal ji k „vážné nemoci naší ekonomiky, která ožebračuje všechny, zejména nejzranitelnější skupiny“.
V