Změna ceny po objednávce při nakupování přes e-shop

16.04.2025 Při nakupování na e-shopu se spotřebitelé setkávají se situací, kdy se podnikatel po odeslání objednávky pokouší změnit cenu. Prodávající přitom odkazují na chybně uvedenou cenu a objednávku ruší. Jindy se lze setkat s případy, kdy se cena zboží změní po jeho přidání do košíku. Kdy jsou cenové změny v souladu se zákonem, kdy smlouvu změnit nelze a jak takové případy řešit?
Poté, co si na e-shopu vyberete určité zboží, dáte jej do košíku, objednáte a případně také zaplatíte, uzavíráte tím s prodávajícím kupní smlouvu. Jakmile je smlouva uzavřena, nemůže ji prodávající jednostranně změnit. „Cena uvedená v objednávce je tak pro prodávajícího zavazující. Uvedená cena musí být navíc konečná, tedy včetně daní a veškerých poplatků,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová a doplňuje: „Jestliže není možné cenu rozumně předem určit, uvede prodávající alespoň způsob výpočtu. Po provedení objednávky tak prodávající nemůže navýšit cenu o neočekávané poplatky.“
Jiná situace nastává v případě, kdy prodejce uvede u zboží zjevně chybnou, nápadně nízkou cenu. „Například místo deseti tisíc korun jen sto korun. V takovém případě by měli spotřebitelé zpozornět a raději cenu ověřit. U nápadně nízké ceny totiž spotřebiteli musí být jasné, že se zřejmě jedná o chybu, a tak při nakupování nemůže být takzvaně v dobré víře,“ uvádí Hekšová. Důsledkem je, že podnikatel nemusí plnit – poskytnout zboží či službu – a spotřebiteli vrátí veškeré přijaté finanční prostředky.
Některé e-shopy či nákupní galerie nabízejí zboží na svých stránkách za nápadně nízké ceny úmyslně, v takových případech jde ale o praktiky za hranou zákona.
S
(Zdroj: moneymag.cz)

Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu

24.10.2024 Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu.
Oznámila to švédská Královská akademie věd. Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za strojové učení pomocí umělých neuronových sítí

10.10.2024 Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2024 obdrželi společně John Hopfield z Princetonské univerzity a Geoffrey Hinton z Torontské univerzity "za zásadní objevy a inovace, které umožnily rozvoj strojového učení pomocí umělých neuronových sítí." Oznámil to generální tajemník švédské Královské akademie věd Hans Ellegren. Podle Královské akademie věd Hopfield vytvořil koncept asociativní paměti, která umí ukládat a rekonstruovat obrazy a datové vzory. Hinton zase vyvinul metodu, která umožňuje strojům samostatně identifikovat určité vlastnosti v datech a následně plnit konkrétní úkoly, například rozpoznávat specifické prvky na obrázcích.
Předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová, vysvětlila, že laureáti použili metody statistické fyziky k vytvoření umělých neuronových sítí, které fungují jako asociativní paměti a dokážou rozpoznávat vzory ve velkých objemech dat. Tato technologie se již dnes používá například v rozpoznávání obličejů nebo automatických překladačích. „Jejich práce je významným přínosem. Umělé neuronové sítě nacházejí využití ve fyzice v různých oblastech, například při vývoji nových materiálů s požadovanými vlastnostmi,“ dodala předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku. Laureáti si mezi sebou rozdělí i finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (zhruba milion eur).
S
(Zdroj: moneymag.cz)

Vláda navýší rozpočet vysokých škol o miliardu korun

07.10.2024 Vláda rozhodla o zvýšení letošního rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun, uvedl na síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jedná se o peníze, které byly vysokým školám přislíbené již na začátku letošního roku, řekla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Peníze jsou určené mimo jiné na snížení rozdílů v platech na univerzitách. Podle loni schváleného rozpočtu pracují vysoké školy letos s 30,9 miliardami korun.
Letos pracuje ministerstvo školství s výdaji asi 273 miliard korun i se započtením čtyř miliard, o které se navýšil loni schválený rozpočet, který měl činit asi 269 miliardy korun. Akademici a další pracovníci vysokých škol loni poukazovali na nedostatek peněz pro vysoké školy a nízké platy některých univerzitních pracovníků, zejména na humanitně zaměřených fakultách. Po ministrovi školství loni na podzim chtěli navýšení rozpočtu vysokého školství o tři až čtyři miliardy korun ve srovnání s rokem 2023. Bek požadavek označil za nereálný. Přislíbil tehdy školám zvýšení o jednu miliardu korun, 800 milionů měly dostat na snížení rozdílů v platech na univerzitách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí

07.10.2024 Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce. Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku. Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku). Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
květen 2025
T po út st čt so ne
18 28 29 30 1 2 3 4
19 5 6 7 8 9 10 11
20 12 13 14 15 16 17 18
21 19 20 21 22 23 24 25
22 26 27 28 29 30 31 1
23 2 3 4 5 6 7 8
Dnes má svátek Stanislav
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner