České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Nezaměstnanost v Česku v únoru klesla na 3,2 procenta
11.03.2019
Nezaměstnanost v únoru po dvouměsíčním růstu klesla na 3,2 procenta z lednových 3,3 procenta. Bez práce bylo 241 417 lidí, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na 333 111. Oznámil to dnes Úřad práce ČR. Loni v únoru byla míra nezaměstnanosti 3,7 procenta.
Vývoj na trhu práce odpovídá podle generální ředitelky úřadu práce Kateřiny Sadílkové dlouhodobé situaci i ročnímu období. Začínají sezonní práce zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství, lesnictví nebo cestovním ruchu. "Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezona. V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost s největší pravděpodobností i nadále klesat," uvedl Sadílková. "Český trh práce tak zůstává extrémně utažený. A to ještě nejsme na dně. Svého minima nezaměstnanost dosáhne zřejmě letos na jaře, kdy by měla poklesnout až na 2,5 procenta," uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Poté začne opět opatrně růst, na konci roku by měla dosáhnout 3,1 procenta. Sehnat volnou pracovní sílu tak podle ní pro firmy zůstane obtížné i letos. Nedostatek zaměstnanců tak zůstane hlavní bariérou pro další rozšiřování výroby. Trpět bude především sektor stavebnictví, ušetřen nezůstane ale ani zbytek ekonomiky, dodala. Nejnižší nezaměstnanost zůstává v Praze, kde podíl lidí bez práce činí 1,9 procenta. Naopak nejvyšší je znovu v Moravskoslezském kraji, a to 4,8 procenta. Mezi okresy je na tom nejlépe Praha-východ s nezaměstnaností 1,2 procenta a Rychnov nad Kněžnou s 1,4 procenta. Na opačném konci je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta a Znojemsko se 6,6 procenta. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti v únoru zaznamenalo 65 okresů, vzrostla ve 12 regionech.
I důchodci musí platit daně
08.03.2019
Podle Českého statistického úřadu loni v Česku pracovalo skoro půl milionu osob starších 60 let. To je o 30 tisíc víc než na konci roku 2017. Penzisté si rádi přivydělají k důchodu ať už formou brigády, částečnými úvazky, ale i podnikáním.
S přivýdělkem většinou vzniká povinnost podávat daňové přiznání. A na to už řada důchodců nemyslí. V dalším díle přehledného daňového seriálu Aktuálně.cz poradíme, kdy musí daně platit a kdy naopak dostanou peníze zpět. Kdo rozhodně nemusí podávat daňové přiznání, jsou důchodci, kteří pobírají pouze starobní důchod, nemají jiné příjmy a jejich penze není vyšší než 439 200 Kč za rok, což odpovídá částce 36 600 korun měsíčně.
Zdanění Googlu bude ve Francii platit od příštího roku
06.03.2019
Už několik let se ve Francii diskutuje o zavedení zvláštní daně pro internetové giganty, jako je Google nebo Facebook. Od příštího ledna bude právě Francie první v Evropské unii, jež se k tomuto kroku odhodlá. Tříprocentní daň z obratu v zemi by mohla do státní kasy vynést až 500 milionů eur, tedy v přepočtu 12,8 miliardy korun ročně, uvedl v rozhovoru pro list Le Parisien francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
"Daňový systém 21. století musí být postaven na tom, co má dnes hodnotu. A to jsou data," prohlásil Le Maire. Dodal, že zdanění internetových gigantů je také záležitostí "daňové spravedlnosti". Podle jeho slov platí o 14 procentních bodů nižší daně než střední a malé evropské podniky. Paříž už má přesnější plán, jak bude daň vypadat. Dotkne se všech technologických podniků, jejichž globální obrat dosáhne alespoň 750 milionů eur, z toho ve Francii nejméně na 25 milionů eur.
Děti nebudou muset začít platit pojištění
04.03.2019
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připouští, že její návrh změnit systém zdravotního pojištění možná neuspěje. V neděli to uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že jeho strana přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.
ílem změn je podle ní nastavení systému, který nebude závislý na ekonomickém cyklu. Ministerstvo financí v pracovním materiálu uvažuje o tom, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přestat platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. TOP 09 chce přeložit vlastní protinávrh. "Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění," uvedla v neděli ministryně Alena Schillerová. Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v neděli uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.