Česko by mělo mít stabilnější daňový systém. Najít ideál ale není lehké
27.07.2023
Pro řadu ekonomů, analytiků, ale i globálních investorů se mohou zdát být české veřejné finance v neradostném stavu. Často se objevují i výrazy jako tristní či žalostné. Faktem je, že jen při sledování letošních měsíčních výsledků hospodaření státu, se může z jeho záporných čísel zatočit hlava. I proto se kabinet Petra Fialy rozhodl pro opatření, která se označují jako úsporný balíček a mají zvrátit trend zadlužování země. Podle plánu vlády mají přinést v roce 2024 úspory ve výši 62 miliard a nové příjmy 32 miliard korun. O rok později by souhrnné číslo příjmů mělo dosáhnout hodnoty 147,5 miliardy korun navíc.
Ať je balíček, jaký chce, a ať se někomu zamlouvá či ne, jedním z jeho klíčových nástrojů jsou daňové úpravy. Otázka proto stojí, existuje nějaký ideální daňový systém, který by státu přinášel potřebné finance, ale byl zároveň přijatelný, jak se rádo říká, pro všechny? A pokud takový systém existuje, jak to změřit? A kdo ho má? Jak ale správně tušíte, milí čtenáři, odpověď je komplikovanější. Pro jedny může být totiž měřítkem ideálu nízká korporátní daň (dá se jistě tušit proč), pro jiné zase úplně něco jiného. Přesto, existuje Tax Competitiveness Index, chcete-li Index daňové konkurenceschopnosti, který se snaží různé pohledy na ideální daňový systém „srovnat“. Index mezinárodní daňové konkurenceschopnosti (ITCI) se tak podle své definice snaží změřit, do jaké míry daňový systém dané země dodržuje dva důležité aspekty daňové politiky: konkurenceschopnost a neutralitu. Mimochodem ‒ Češi na tom nejsou vůbec špatně. Za rok 2022 byl totiž tuzemský daňový systém vyhodnocen jako pátý nejlepší ze všech sledovaných zemí.
Jaký by měl tedy být daňový systém „pro všechny“? „Ideální daňová soustava by měla splňovat několik klíčových principů, jako je spravedlnost, efektivita a transparentnost,“ řekl k meritu věci serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti Argos Capital. Kromě toho by měla být podle něj odolná vůči ekonomickým šokům. „V současné době je v České republice výzvou nízká míra odhadnutelnosti a predikovatelnosti dlouhodobého daňového prostředí. Stabilita a jasná pravidla v daňovém systému jsou důležité jak pro podniky, tak pro jednotlivé poplatníky, protože umožňují plánování a předvídání výdajů a příjmů v delší časové perspektivě,“ doplnil Míšek...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Nový ztěžující vliv pracovního prostředí
08.02.2017
Mzdová/platová kompenzace přísluší zaměstnancům, kteří jsou při výkonu práce vystaveni ztěžujícím vlivům v intenzitě odpovídající čtvrté kategorii prací, s výjimkou vlivů vyplývajících z působení biologických činitelů, kde tato vazba není důsledně dodržena.
Druhou výjimkou je pak poslední ztěžující vliv – rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut. Tento ztěžující vliv byl do nařízení vlády doplněn nyní s účinností od 1. ledna 2017 nařízením vlády č. 337/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Toto nařízení vlády řešilo nepříznivý stav při odměňování řidičů ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě formou jejich zařazení do vyšší skupiny prací v zájmu zvýšení úrovně jejich zaručené mzdy, a zavedení nového ztěžujícího vlivu pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, spočívajícího ve výkonu práce rozděleném do více časových úseků, ve kterých nemůže zaměstnanec realizovat své osobní a rodinné zájmy nebo nemá zajištěno sociální zázemí a ochranu před nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém je nucen toto přerušení trávit. Řidiči ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě jsou nuceni trávit dobu odpočinku mezi částmi, do nichž je rozdělena směna nebo výkon práce, v místech, na nichž nelze zajistit standardní sociální zázemí a tito zaměstnanci ani nemají možnost uspokojit své společenské zájmy a osobní nebo rodinné potřeby. Za takto vynucená pracovní omezení nebylo právními předpisy stanoveno žádné ocenění, i když je lze srovnat z hlediska intenzity jejich negativního působení s dalšími vlivy, za jejichž působení vzniká zaměstnancům právo na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, proto zákonodárce tento stav napravil.
O nový státní příspěvek požádalo od listopadu 33 lidí, osm už jej dostalo
08.02.2017
Nový příspěvek na přestěhování se za prací získalo prvních osm lidí. O jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 tisíc korun mohou nezaměstnaní žádat od loňského listopadu. Zatím o něj požádalo 33 lidí.
Šanci na nový příspěvek má člověk, který nastoupil do práce mimo místo svého bydliště, nebo se už přestěhoval. Je však nutné, aby byl v evidenci uchazečů na úřadu práce déle než pět měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Žádosti je třeba podat na krajské pobočce úřadu práce, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za tři roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně dvanáct měsíců. Příspěvek nezaměstnaným, kteří vezmou práci mimo své bydliště, nabízejí úřady práce od loňského dubna původně v pěti krajích, od listopadu už je dostupný ve všech regionech. Má pomoci s vyššími náklady nejen na dojíždění, ale třeba také na ubytování nebo péči o dítě. O tuto finanční pomoc mohou žádat uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu alespoň pět měsíců. Případně i kratší dobu, pokud přišli o práci kvůli hromadnému propouštění. Podmínkou je, že najdou práci mimo město či obec, kde bydlí. Další podmínkou je alespoň šestiměsíční pracovní smlouva nebo smlouva na dobu neurčitou. Nesmí však jít o zaměstnavatele, u něhož už v posledních 24 měsících pracovali.
zdroj: ihned.cz
Kontrolní hlášení vynesla deset miliard
07.02.2017
Kontrolní hlášení mají za sebou rok života. Podle ministerstva financí přinesly nahlášené faktury do státní pokladny miliardy, desítky milionů pak přinesli také podnikatelé v podobě pokut za chyby při vyplňování formulářů.
Podle zákona, který platí od ledna loňského roku, musí všichni plátci daně z přidané hodnoty (DPH) nahlásit státu, komu co fakturovali a naopak jaké hodnoty faktur přijali. Následné takzvané spárování má za úkol odhalit fiktivní faktury a jiné podvodné metody. "Máme spočteno, že výběr DPH se zvedl díky kontrolním hlášením o deset až dvanáct miliard," řekla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Za nedodržení povinnosti hrozí sankce, na vlastní kůži to poznalo přes dva tisíce podnikatelů. Těm finanční správa rozdala pokuty v celkové výši 89 milionů korun. Někteří živnostníci nebo majitelé firem jsou přitom například rozčarováni z toho, že dostali v prosinci výměr pokuty za chybu, kterou udělali při prvním vyplňování čtvrtletního hlášení. "Žil jsem v domnění, že finanční správa podnikatelům odpustí jisté nedostatky z náběhu zasílání kontrolních hlášení. V prosinci přišel naší společnosti výměr na pokutu 10 tisíc za pozdní podání kontrolního hlášení za období březen 2016," popsal své zkušenosti Jiří Sojka, jednatel plzeňské společnosti Numer.
zdroj: ihned.cz
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - nově
03.02.2017
Podle § 117 ZP za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek, jehož výše musí činit minimálně 10 % částky, která je v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena jako základní sazba minimální mzdy.
Od ledna letošního roku činí minimální mzda 11 000 Kč měsíčně a 66,00 Kč na hodinu. Tudíž minimální částka příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 6,00 Kč na hodinu. Příplatek zaměstnanci přísluší za každý ztěžující vliv, a když tedy zaměstnanec pracuje např. zároveň v prachu a hluku, pak obdrží příplatek ve výši nejméně 12,00 Kč na hodinu.