Česko letos snížilo bývalým komunistickým promenintům důchody
12.06.2024
Důchody se budou znovu zvyšovat v lednu 2025 při pravidelné valorizaci. V Česku však existuje i skupina lidí, jimž se už mohla výše penze v dosavadním průběhu letošního roku snížit. Od letošního března by měli dostávat méně peněz bývalí komunističtí funkcionáři, kteří zastávali některou z funkcí vymezených zákonem. Poslanecká sněmovna schválila příslušnou novelu zákona předloni na podzim. Odhady byly takové, že snížení důchodů se bude týkat asi tří tisícovek lidí.
Předkladatelé tehdy uvedli, že jde zejména o symbolický krok, protože cílem není znatelný propad životní úrovně dotčených osob. Podle webu Českého rozhlasu se někdejším komunistickým prominentům odečetlo 300 korun za každý i započatý rok ve funkci. Pokud tedy někdo takový před letošním březnem pobíral měsíční důchod ve výši 25 tisíc korun a ve funkci strávil deset let, jeho důchod se snížil o tři tisíce korun. Výše penze však nesmí klesnout pod sociálně únosnou mez, která činí 18 674 korun. Penze se v Česku naposledy zvyšovaly k 1. lednu 2024. Základní výměra starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu se pro letošní rok zvýšila o 360 korun na 4400 korun měsíčně. Valorizace proběhla podle nových pravidel, kdy je výpočet růstu cen odvozen pouze z indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců.
O výši příští valorizace, která proběhne v lednu, by mělo být jasno v létě. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. Ministerstvo však v dubnu zdůraznilo, že zatím jde jen o prozatímní odhady.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Růst mezd překonal očekávání trhu, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci
10.06.2024
Růst mezd v Česku v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom oslovení analytici. Zároveň ale upozorňují, že růst mezd nebyl rovnoměrný, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci. Návrat k reálnému růstu mezd navíc nepokryl jejich dvouletý propad. V současnosti se kupní síla průměrné mzdy pohybuje na úrovni počátku roku 2018. "Meziroční růst průměrné mzdy v letošním prvním kvartálu dosáhl sedm procent, což bylo téměř srovnatelné tempo s loňským posledním čtvrtletím.
Vzhledem k dramatickému zpomalení inflace ovšem toto nominální tempo stačilo na přírůstek reálné mzdy o 4,8 procenta, tedy nejvíc od druhého kvartálu 2021," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Doba hájení zaměstnavatelů kvůli obavám z nejistého vývoje inflace skončila a tlak na mzdové náklady letos poroste. Jen do konce letních prázdnin si o více peněz řekne pětina zaměstnanců a oproti loňsku výrazně rostou i požadavky na benefity, nejvíce o příspěvky na stravování, na volnočasové aktivity a dovolenou," řekl generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Růst reálných mezd podle analytiků podporuje i výkon celého hospodářství. "Obnovení reálného růstu mezd je zásadním faktorem pro oživení domácí poptávky, které je letos hlavním pilířem růstu HDP při nevýrazném výkonu německého hospodářství. Brzdou však je fiskální konsolidace a příliš pomalé snižování úrokových sazeb. Mzdy tedy hrají stěžejní roli v letošním vývoji české ekonomiky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil, že mediánová nominální mzda vzrostla jen o 5,5 procenta. "Citelné zaostávání mediánové mzdy naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysokopříjmových zaměstnanců," uvedl.
Na rozdíl ve vývoji mezd mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců i v dlouhodobém horizontu upozorňuje hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Průměrná reálná hrubá mzda se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými šesti lety. Středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci na tom přesto jsou lépe než tehdy díky zrušení superhrubé mzdy a tedy zvýšení čistých výdělků. To se ovšem netýká nízkopříjmových, jimž tato politika prakticky nijak neprospěla. Právě nízkopříjmoví mají přitom nejvyšší sklon ke spotřebě a jejich zchudnutí tedy pociťuje celá ekonomika," sdělil Hradil.
Analytici se také shodují, že rychlejší než očekávaný růst mezd může působit jako proinflační faktor. Podle nich lze proto očekávat, že bankovní rada České národní banky na červnovém jednání zpomalí tempo uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu jen o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Letošní snížení platů soudců u soudu neobstálo. Mají nárok na zpětné dorovnání
29.05.2024
Trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem. Politici musí zákon změnit, soudcům náleží za letošek zpětné dorovnání. Soud se zabýval také zmrazením platů v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo vzhledem k pandemickým mimořádným okolnostem v souladu s Ústavou, v následujícím roce nikoliv. Zpětné dorovnání za rok 2022 ale nedostanou.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Je na soudu, aby své rozhodnutí veřejnosti náležitě zdůvodnil, uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Vládní koalice bude situaci řešit, potvrdil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prezident Soudcovské unie Libor Vávra řekl, že argumenty soudu do značné míry odpovídají postojům unie. Za důležitou považuje nikoliv konkrétní výši platů, ale princip, že platy kopírují růst či pokles v celém národním hospodářství a nepodléhají svévolným zásahům.
Nález Ústavního soudu k platům soudců nevede k sociální solidaritě, míní opoziční SPD. Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová spojila téma s avizovanou stávkou justičního personálu. "Ve světle toho, že má proběhnout stávka zaměstnanců soudů, mám z toho podivný pocit," uvedla Schillerová…
B
Televizní poplatek nově i pro domácnosti s internetem
17.05.2024
Počet domácností, které v Česku platí televizní poplatek, by se měl po přijetí mediálních novel zvýšit o 615 tisíc na 3,95 milionu. Vedle vlastníků televize nově budou mít povinnost hradit poplatek i všechny domácnosti s připojením k internetu. Těch jsou podle Českého statistického úřadu necelé čtyři miliony, tedy 87,5 procenta z celkového počtu domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva kultury a České televize.
Povinnost ohledně hrazení poplatku se podle návrhu zákona nebude, stejně jako u televizních přístrojů, vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti. O uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi na vyžádání informovat poskytovatelé připojení. Bude pak na České televizi, aby uživatele internetu přiměla poplatek platit. Ministerstvo kultury zároveň navrhuje od příštího roku zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun. Česká televize tím získá navíc v příštím roce 865 milionů korun. Letos televize předpokládá výnos z poplatků 5,7 miliardy korun. Český rozhlas předpokládá vlivem novely zvýšení počtu poplatníků během tří let o 250 tisíc až 300 tisíc ze stávajících 3,81 milionu. Zvýšení poplatku o desetikorunu na 55 Kč mu má příští rok přinést 331 milionů korun ke stávajícímu výnosu 2,06 miliardy korun. Návrhy novel musí schválit vláda a následně poslanci a senátoři. S účinností se počítá od začátku příštího roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důchody porostou jen o pár stovek, inflaci to ale pokryje
09.05.2024
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil. Průměrný český důchod by se v příštím roce měl zvýšit o 433 korun, což představuje asi dvouprocentní růst.
Podle ekonoma Hradila by tato částka měla stačit na pokrytí inflace a dokonce zohledňuje i specifickou inflaci pro důchodce. "Konstrukce toho výpočtu je taková, že to bude přesně stačit na vykompenzování inflace. A nejenom to, ona se dokonce zohledňuje i jiná inflace než ta, která se týká průměrného Čecha. Důchodci nakupují trošku jiné zboží než průměrný Čech a pro tento účel se právě používá statistiky jinak vypočtená inflace," objasnil Hradil pro TNcz.
Hradil podotýká, že Česko je zhruba v průměru v celoevropském srovnání, co se týče výše důchodů. "Srovnání je obtížné, protože údaje o výši důchodů se liší v závislosti na populaci jednotlivých států. Například Itálie vydává na důchody více, ale má starší populaci, což logicky znamená vyšší výdaje na důchody," vysvětluje. Důchodci v Česku jsou historicky na tom podle Hradila dobře. "Náhradový poměr, tedy poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě, je v současnosti kolem 48 %, což je historicky neobvykle vysoko. Důchodci jsou tak více ceněni než v minulosti, kdy se tento poměr pohyboval mezi 40 až 45 %," uzavírá Hradil.
S