Česko má čtvrtý největší rozdíl v platech mezi pohlavími
18.09.2024
Největší rozdíly ve mzdách mužů a žen jsou na obchodních pozicích a v účetnictví, vyplývá z analýzy mezd personální agenturay Grafton Recruitment. Rozdíl v průměru v Česku činí 17,7 procenta, Česko je tak podle Eurostatu čtvrté nejhorší v Evropské unii.
Více peněz berou podle dat Českého statistického úřadu muži zejména ve Zlínském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. Ve Zlínském kraji činil rozdíl téměř 19 procent. Druhou a třetí příčku tohoto žebříčku zaujaly Královéhradecký a Jihočeský kraj s rozdílem 16 procent. Naopak nejmenší desetiprocentní rozdíl je v Karlovarském kraji. V absolutních číslech berou ženy ve Zlínském kraji o 7573 korun méně než muži, v Karlovarském kraji tento rozdíl činí 3679 Kč. Částky vycházejí z mediánu, tedy střední hodnoty měsíčních mezd.
"Důvodů, proč jsou rozdíly v některých krajích větší než v jiných, může být mnoho. Od struktury zaměstnanosti v daném kraji, přes míru zastoupení mezinárodních firem až po porodnost a dostupnost předškolní péče," uvedla ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Narovnání se podle ní blíží. Pomoci má směrnice EU, podle níž od června 2027 budou muset firmy s více než 150 zaměstnanci každý rok reportovat, že ve mzdách rozdíly nedělají. Novinka počítá s transparentností už během náborového pohovoru.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Slevy na dani z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob
18.01.2018
Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené osoby, snížit daňovou povinnost, a to uplatněním příslušné slevy na dani.
Podle § 35 odst. 1 zákona se poplatníkům fyzickým a právnickým osobám daň za zdaňovací období snižuje o:
a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
Středa 31. ledna je posledním dnem pro podání daňového přiznání
17.01.2018
Letošní přiznání k dani z nemovitých věcí je potřeba podat nejpozději do středy 31. ledna. Přiznání by neměli zapomenout podat zejména poplatníci, kteří v roce 2017 nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Také ti poplatníci, kteří nemovitou věc darovali, prodali nebo jinak pozbyli, musí tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu. Pokud jim ještě nějaká nemovitá věc v kraji zbyla, podají dílčí daňové přiznání. Pokud všechny své nemovité věci v daném kraji v roce 2017 pozbyli, doručí na finanční úřad písemné oznámení o této skutečnosti.
Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu. Dále je nutné upozornit, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění. Koho se povinnost podat daňové přiznání naopak netýká?
Povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, který podával daňové přiznání v uplynulých letech a nezměnily se u něj skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Změna místního koeficientu, který si určuje pro každý rok obec nebo změna ceny půdy, také není důvodem pro podání daňového přiznání. Správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok.
(Zdroj: financnisprava.cz)
Průměrný plat v průmyslu se přehoupl přes 36 tisíc
09.01.2018
Průmyslová výroba v Česku v loňském listopadu zpomalila meziroční růst na 8,5 procenta po říjnovém zvýšení o 10,5 procenta. Růst podpořila hlavně energetika, výroba automobilů a elektrických zařízení. Ve srovnání s říjnem průmyslová produkce očištěná o sezonní vlivy vzrostla o 3,7 procenta. Růst zpomalila také stavební výroba, snížil se na 1,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu v listopadu meziročně stoupla o 16,3 procenta, výroba motorových vozidel se zvýšila o 7,5 procenta a výroba elektrických zařízení vzrostla o 18,5 procenta. Pokles statistici zaznamenali ve výrobě ostatních dopravních prostředků, těžbě a dobývání a u tisku a rozmnožování nahraných nosičů.
Tržby v průmyslu meziročně stouply o 5,7 procenta. Tržby z přímého vývozu se zvýšily výrazněji než domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků. Hodnota nových zakázek se oproti listopadu 2016 zvýšila o 3,3 procenta. "Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,8 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 6,2 procenta," uvedl ČSÚ. V průmyslu v listopadu dál přibývalo pracovníků a rostly mzdy. Počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky meziročně stoupl o dvě procenta, průměrně brali 36 796 korun hrubého, tedy o 8,4 procenta více než o rok dřív. Ještě v říjnu byla průměrná mzda ve větších průmyslových podnicích 31 211 korun. Zahraniční obchod skončil v listopadu přebytkem 11,7 miliardy korun, meziročně byl o 3,4 miliardy koruny vyšší. Podle ČSÚ mělo pozitivní vliv na výsledek hlavně snížení deficitu v obchodu s chemikáliemi. Proti říjnu se po sezonním očištění snížil export o 1,5 procenta a import o tři procenta. V porovnání s předloňským listopadem vývoz vzrostl o 2,3 procenta a dovoz o 1,2 procenta.
Saúdská Arábie a Emiráty zavádějí poprvé v historii DPH
03.01.2018
Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie zavedly od 1. ledna vůbec poprvé daň z přidané hodnoty (DPH), pětiprocentní sazba se uplatňuje na většinu zboží a služeb. Oba státy Perského zálivu si tímto způsobem chtějí zvýšit příjmy v situaci, kdy jim nižší ceny ropy přinášejí do rozpočtu méně peněz. Uvedl to server BBC.
Spojené arabské emiráty odhadují, že v prvním roce by DPH mohla přinést kolem 12 miliard dirhamů (téměř 71 miliard korun). Zdanění bude podléhat benzin a nafta, potraviny, oděvy, veřejné služby a ubytování v hotelech. Na některé položky, jako je lékařské ošetření, finanční služby a hromadná doprava, se daň vztahovat nebude anebo bude nulová. Na oba státy už dlouho naléhají organizace, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), aby snížily závislost na ropě a diverzifikovaly zdroje příjmů. Saúdskoarabský rozpočet je na ropném průmyslu závislý z více než 90 procent, v případě Spojených arabských emirátů je to zhruba 80 procent. Obě země už v tomto směru některé kroky učinily. Saúdská Arábie například zavedla spotřební daň na tabák a nealkoholické nápoje a omezila některé subvence pro místní subjekty. Spojené arabské emiráty pak zvýšily silniční poplatky a zavedly daň z turistiky. Ani jedna země ale nehodlá zdaňovat příjmy svých obyvatel. Zavést DPH plánují i další státy Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), což je Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Nejdříve však v roce 2019.