Daně u přivýdělků: Kdy je nutné podat přiznání a jak získat příjemný bonus
27.03.2024
Penzisté, studenti nebo lidé na rodičovské dovolené si často přivydělávají, aby zlepšili svoji finanční situaci. Zda budou muset letos vyplnit daňové přiznání, záleží na výši jejich příjmu a způsobu, jakým si peníze vydělali. A také na tom, jestli chtějí získat z loňské brigády něco navíc. Zjistěte, kdo musí růžový formulář vyplnit a koho se naopak daňová povinnost letos netýká. Daňové přiznání musí podávat každý student, penzista nebo ženy a muži na rodičovské, kteří si loni přivydělávali více brigádami současně.
"Pokud jste minulý rok pracovali pro více zaměstnavatelů současně v jednom měsíci, musíte podat daňové přiznání. Pokud však byly všechny vaše příjmy zdaněny srážkovou daní, podat ho nemusíte," uvedla provozní ředitelka NeoTax Nikola Žítková.
To platí i při práci pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou ve výši 10 001 korun a více.
Lidem, kteří si loni vydělali na dohodu o provedení práce 10 tisíc korun a méně a nepodepsali u zaměstnavatele takzvaný růžový formulář, se příjem zdanil už před odesláním na účet 15procentní srážkovou daní. Tím mají daňové povinnosti vyřízené a formulář už letos podávat nemusí.
Pro mnohé z nich to však byla chyba. Dobrovolně podané daňové přiznání jim totiž může přinést peníze z odvedené srážkové daně zpět. Vyplatí je finanční úřad po zpracování přiznání.
"V určitých případech se vám ale přiznání podat vyplatí. Doporučuji si to vždy přepočítat. Například v online kalkulačce, kde rovnou uvidíte, zda vám vychází přeplatek na dani. Navíc, pokud jste nepracovali po celý rok, tak jste ani nevyčerpali celou slevu na poplatníka, a využijete ji tedy až podáním daňového přiznání," doporučila Žítková.
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Reálná mzda v Česku by letos měla vzrůst o tři až čtyři procenta
11.03.2024
Růst by se měla začít již v prvním čtvrtletí. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.
"V prvním čtvrtletí začne reálná mzda opět růst. Letos různé instituce včetně ministerstva financí očekávají inflaci okolo tří procent a okolo šesti až sedmi procent je odhad růstu mezd, takže reálná mzda poroste letos tempem tři až čtyři procenta," uvedl Stanjura. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskusi řekla, že se Česko v úrovni reálných mezd vrátí na úroveň předcovidového roku 2019 až v roce 2026. Podle statistiků průměrná nominální mzda v posledním loňském kvartálu vzrostla o 6,3 procenta na 46.013 korun, při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta. Podle analytiků oslovených na začátku března ČTK se tak reálné mzdy dostaly na úroveň roku 2017. Experti očekávají, že od letošního roku začnou znovu růst, také oni tvrdí, že předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun, reálně se však snížila
07.03.2024
Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). "I přes více než 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2023 o 1,2 %. Šlo přitom již o devátý pokles za sebou.
Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 %, neboť inflace dosáhla 10,7 % a nominální růst mezd byl 7,5 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V závěrečném čtvrtletí loňského roku průměrná mzda reálně klesla o 1,2 procenta, protože spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 7,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů půldruhého procenta. Medián mezd činil 39 685 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o rovných šest procent. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 073 Kč a 74 654 Kč. V roce 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 024 Kč (7,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %.
S
Jaké termíny si musíte ohlídat a jak je to s daní z nemovitosti
28.02.2024
Daňové přiznání i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a sociální správu musí osoby samostatně výdělečně činné odevzdat včas, jinak hrozí sankce. Platbu daně z nemovitých věcí lze zase rozložit do dvou splátek. V dalším díle daňového seriálu Aktuálně.cz připomeneme, jaké termíny si letos pohlídat.
Přiznání k dani z příjmu fyzických osob je třeba na příslušný finanční úřad podat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To znamená nejpozději do 2. dubna 2024.
Pokud je však daňové přiznání podáno elektronicky, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání na čtyři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, tedy do 2. května 2024. A pokud daňové přiznání osobám samostatně výdělečně činným zpracovává daňový poradce, je lhůta ještě delší, a to až do 1. července
Pro zaplacení daně platí stejné lhůty jako pro podání daňového přiznání, tedy do 2. dubna, 2. května nebo 1. července. Pokud vám naopak vznikne přeplatek, má na vrácení peněz finanční úřad 30 dnů. Tato lhůta začíná běžet den po posledním řádném termínu podání přiznání.
Zaměstnanci, kteří museli své daňové povinnosti vyřídit u zaměstnavatele už do 15. února, dostanou přeplatky ve mzdě za březen, tedy v dubnové výplatě...
B
Při výpovědi bez udání důvodu dvojnásobné odstupné. Stát zvažuje zásadní změnu
28.02.2024
Propustit zaměstnance by v budoucnu mohlo být snazší. Ministerstvo práce jedná o zásadní novele zákoníku práce, která může zahrnovat i možnost výpovědi bez udání důvodu. Zaměstnanec by ale v takovém případě podle zjištění Aktuálně.cz dostal dvojnásobné odstupné než dosud. O změně debatuje ministerstvo práce s týmy expertů. Kromě firem ji podporuje i ministr financí Stanjura, odbory jsou proti.
Česko má jedny z nejpřísnějších pravidel pro propouštění zaměstnanců. Na rozdíl třeba od Německa se nemůže firma zbavit pracovníka bez objektivního důvodu. Ekonomové i zaměstnavatelé tvrdí, že současná pravidla jsou příliš svazující. A navrhují, aby je stát zmírnil.
"Jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance. Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku nepropustitelní," píše Národní ekonomická rada vlády v plánu na pomoc české ekonomice.
Podle rady by pomohlo, kdyby firmy mohly propouštět zaměstnance za volnějších pravidel. Nejen že by změna rozhýbala pracovní trh, ale současně by pomohla firmám s výběrem pracovníků, míní poradní orgán vlády.
Šéf Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký pro Aktuálně.cz říká, že mezi návrhy, které prošly sítem jednání s odborníky, je právě i výpověď bez důvodu. "Teď už jsme na konci jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí. Zbývá 15 konkrétních opatření od odborníků, odborů, zaměstnavatelských svazů i stran a hnutí," popisuje Horecký. Informaci o zmírnění pravidel pro výpovědi potvrzuje také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
B