Daně u přivýdělků: Kdy je nutné podat přiznání a jak získat příjemný bonus
27.03.2024
Penzisté, studenti nebo lidé na rodičovské dovolené si často přivydělávají, aby zlepšili svoji finanční situaci. Zda budou muset letos vyplnit daňové přiznání, záleží na výši jejich příjmu a způsobu, jakým si peníze vydělali. A také na tom, jestli chtějí získat z loňské brigády něco navíc. Zjistěte, kdo musí růžový formulář vyplnit a koho se naopak daňová povinnost letos netýká. Daňové přiznání musí podávat každý student, penzista nebo ženy a muži na rodičovské, kteří si loni přivydělávali více brigádami současně.
"Pokud jste minulý rok pracovali pro více zaměstnavatelů současně v jednom měsíci, musíte podat daňové přiznání. Pokud však byly všechny vaše příjmy zdaněny srážkovou daní, podat ho nemusíte," uvedla provozní ředitelka NeoTax Nikola Žítková.
To platí i při práci pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou ve výši 10 001 korun a více.
Lidem, kteří si loni vydělali na dohodu o provedení práce 10 tisíc korun a méně a nepodepsali u zaměstnavatele takzvaný růžový formulář, se příjem zdanil už před odesláním na účet 15procentní srážkovou daní. Tím mají daňové povinnosti vyřízené a formulář už letos podávat nemusí.
Pro mnohé z nich to však byla chyba. Dobrovolně podané daňové přiznání jim totiž může přinést peníze z odvedené srážkové daně zpět. Vyplatí je finanční úřad po zpracování přiznání.
"V určitých případech se vám ale přiznání podat vyplatí. Doporučuji si to vždy přepočítat. Například v online kalkulačce, kde rovnou uvidíte, zda vám vychází přeplatek na dani. Navíc, pokud jste nepracovali po celý rok, tak jste ani nevyčerpali celou slevu na poplatníka, a využijete ji tedy až podáním daňového přiznání," doporučila Žítková.
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Průměrný plat v průmyslu se přehoupl přes 36 tisíc
09.01.2018
Průmyslová výroba v Česku v loňském listopadu zpomalila meziroční růst na 8,5 procenta po říjnovém zvýšení o 10,5 procenta. Růst podpořila hlavně energetika, výroba automobilů a elektrických zařízení. Ve srovnání s říjnem průmyslová produkce očištěná o sezonní vlivy vzrostla o 3,7 procenta. Růst zpomalila také stavební výroba, snížil se na 1,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu v listopadu meziročně stoupla o 16,3 procenta, výroba motorových vozidel se zvýšila o 7,5 procenta a výroba elektrických zařízení vzrostla o 18,5 procenta. Pokles statistici zaznamenali ve výrobě ostatních dopravních prostředků, těžbě a dobývání a u tisku a rozmnožování nahraných nosičů.
Tržby v průmyslu meziročně stouply o 5,7 procenta. Tržby z přímého vývozu se zvýšily výrazněji než domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků. Hodnota nových zakázek se oproti listopadu 2016 zvýšila o 3,3 procenta. "Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,8 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 6,2 procenta," uvedl ČSÚ. V průmyslu v listopadu dál přibývalo pracovníků a rostly mzdy. Počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky meziročně stoupl o dvě procenta, průměrně brali 36 796 korun hrubého, tedy o 8,4 procenta více než o rok dřív. Ještě v říjnu byla průměrná mzda ve větších průmyslových podnicích 31 211 korun. Zahraniční obchod skončil v listopadu přebytkem 11,7 miliardy korun, meziročně byl o 3,4 miliardy koruny vyšší. Podle ČSÚ mělo pozitivní vliv na výsledek hlavně snížení deficitu v obchodu s chemikáliemi. Proti říjnu se po sezonním očištění snížil export o 1,5 procenta a import o tři procenta. V porovnání s předloňským listopadem vývoz vzrostl o 2,3 procenta a dovoz o 1,2 procenta.
Saúdská Arábie a Emiráty zavádějí poprvé v historii DPH
03.01.2018
Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie zavedly od 1. ledna vůbec poprvé daň z přidané hodnoty (DPH), pětiprocentní sazba se uplatňuje na většinu zboží a služeb. Oba státy Perského zálivu si tímto způsobem chtějí zvýšit příjmy v situaci, kdy jim nižší ceny ropy přinášejí do rozpočtu méně peněz. Uvedl to server BBC.
Spojené arabské emiráty odhadují, že v prvním roce by DPH mohla přinést kolem 12 miliard dirhamů (téměř 71 miliard korun). Zdanění bude podléhat benzin a nafta, potraviny, oděvy, veřejné služby a ubytování v hotelech. Na některé položky, jako je lékařské ošetření, finanční služby a hromadná doprava, se daň vztahovat nebude anebo bude nulová. Na oba státy už dlouho naléhají organizace, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), aby snížily závislost na ropě a diverzifikovaly zdroje příjmů. Saúdskoarabský rozpočet je na ropném průmyslu závislý z více než 90 procent, v případě Spojených arabských emirátů je to zhruba 80 procent. Obě země už v tomto směru některé kroky učinily. Saúdská Arábie například zavedla spotřební daň na tabák a nealkoholické nápoje a omezila některé subvence pro místní subjekty. Spojené arabské emiráty pak zvýšily silniční poplatky a zavedly daň z turistiky. Ani jedna země ale nehodlá zdaňovat příjmy svých obyvatel. Zavést DPH plánují i další státy Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), což je Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Nejdříve však v roce 2019.
Minimální mzda se od ledna zvýší na 12 200 korun
29.12.2017
Minimální mzda se od ledna zvýší, a to o 1200 korun na 12 200 Kč. Zvedne se tak o 11 procent. Podle údajů ministerstva práce by si mělo polepšit asi 132 tisíc lidí, kteří pracují za nejnižší odměnu. Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení uvedla, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Menšinový kabinet ANO nemá ale ve sněmovně vyjednanou podporu.
Nejnižší hodinová mzda se z 66 korun zvyšuje na 73. Přidání lidem s minimálním výdělkem podle propočtů resortu práce podnikatele letos vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát pak na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přibýt o 1,28 miliardy víc. Bývalá vláda Bohuslava Sobotky zvedala minimální mzdu každý rok. Za čtyři roky ji tak zvýšila o 3700 korun. Chtěla ji přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy a tlačit také na růst ostatních výdělků v zemi. Podle zaměstnavatelů se minimální mzda v Česku stala politickým tématem. Její skokové zvyšování odmítají. Žádají jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podle vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. Podnikatelé podotýkají, že zvýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá růstu ostatních výdělků ani růstu české ekonomiky. Odbory naopak požadovaly výraznější přidání, a to o 1500 korun. Argumentovaly tím, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. V roce 2016 činil nejnižší čistý výdělek 8811 korun a hranice chudoby pro jednotlivce 10 691 korun.
Jednodušší daně nebo větší důraz na Evropu
19.12.2017
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v návrhu programového prohlášení počítá se zjednodušením a elektronizací daňového systému či vytvořením pravidel pro "předvídatelný růst minimálních mezd". Ministři dokument schválili na svém pondělním jednání. Vláda chce usilovat o snižování rizik terorismu a plánuje vést srozumitelnou zahraniční politiku zaměřenou na prosazování českých národních zájmů.
Babiš novinářům řekl, že ministři během zasedání vlády návrh programového prohlášení dokončili a odeslali ho předsedům ostatních parlamentních stran. Dokument má 32 stran. Premiéra pak ministři pověřili, aby o návrhu jednal se všemi politickými subjekty zastoupenými ve Sněmovně. "Očekáváme, že nám dají svůj názor, zda jsou ochotni za nějakých dodatečných návrhů diskutovat o toleranci vlády," uvedl Babiš. Babiš řekl, že jeho vláda nechce přijímat euro, v plánu má naopak masivní investice. Za stěžejní považuje rozvoj digitalizace nebo důchodovou reformu, pro jejíž tvorbu chce kabinet podle návrhu sestavit odborný tým. "Uvidíme, jak se k tomu jednotlivé strany postaví," uvedl Babiš. V prohlášení kabinet slibuje do čtyř let zprovonit 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů nových a 100 kilometrů opravené D1.