Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vláda chce pověřit správou daně z neočekávaných zisků ERÚ, ten s tím nesouhlasí
08.11.2022
Vláda chce u energetických firem pověřit správou mimořádné daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválili poslanci, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort. "ERÚ nesouhlasí s tím, že by měl být správcem těchto odvodů, o důvodech úřad informoval vládu ve svých dopisech zaslaných již v minulém týdnu," řekl Kebort.
Podle úřadu je odvod nadměrných zisků už ze své povahy daní a podle návrhu se má řídit podle daňových předpisů. "ERÚ nemá v oblasti daní žádné kompetence, informační systémy a zkušenosti, přitom jde o požadavek na výběr desítek miliard se zahájením do několika týdnů. Za tak krátkou dobu nelze vysoutěžit a vybudovat potřebný systém ani sehnat kvalifikované pracovníky," uvedl mluvčí. Podle něj by to ohrozilo výběr miliardových prostředků do státního rozpočtu. Úřad zároveň odmítá ustanovení v důvodové zprávě návrhu zákona, podle něhož jde o cenovou regulaci. "Ceny, za které výrobci prodávají, nejsou žádnou regulací stanoveny. Daněny mají být veškeré výnosy výrobců nad určitou hranici, což přímo odpovídá definici daně," řekl mluvčí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poslanci schválili daň z mimořádných zisků
07.11.2022
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila. Hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci, nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
V
Zdanění pracovních dohod v roce 2023
02.11.2022
Výrazné zdražování energií a vysoká inflace nutí hodně lidí hledat si přivýdělek, zejména na některou z pracovních dohod. Jak bude vypadat zdanění pracovních dohod v roce 2023? Jak se zvyšuje limit pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023? Na základě některé z pracovních dohod si mohou přivydělávat nejenom penzisté nebo studenti, ale i zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Kdo pracuje pouze na základě některé z pracovních dohod, ten může u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani a uplatňovat při výpočtu čisté mzdy daňovou slevu na poplatníka. Zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani u hlavního zaměstnavatele již u přivýdělku žádné daňové slevy uplatnit nemohou. „Měsíční daňová sleva na poplatníka činí 2 570 Kč, při podepsaném prohlášení k dani se tak neplatí ani z pracovních dohod žádná daň z příjmu až do hrubé měsíční odměny 17 100 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
V případě, že je hrubá měsíční odměna z pracovní dohody do limitu, tak se z ní neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění, a to bez ohledu na počet takových dohod v jednom měsíci. Účast na nemocenském pojištění totiž vzniká až od rozhodného příjmu. V roce 2022 se neplatí pojistné z dohody o provedení práce, pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, jestliže je hrubá měsíční odměna 3 499 Kč a méně. „Pro rok 2023 se limit u dohody o provedení práce nemění, u dohody o pracovní činnosti bude vznikat účast na nemocenském pojištění až od hrubé odměny ve výši 4 000 Kč a více,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
S
Životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent
31.10.2022
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší o pět až šest procent. Přesné číslo chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit podle údajů ČSÚ o inflaci za říjen. Přídavek na dítě by se měl zvýšit o 30 procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Přídavek na dítě nyní činí průměrně 1110 Kč měsíčně.
Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést také definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.
V