Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Desetiprocentní růst tarifů u státních zaměstnanců vyjde na čtyři miliardy
01.08.2022
Desetiprocentní navýšení tarifů zaměstnanců ve veřejných službách se zmrazeným platem, které vláda plánuje od 1. září, vyjde veřejné rozpočty letos zhruba na čtyři miliardy korun. Návrh nařízení vlády poslalo v pátek ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení.
Materiál uvádí, že ze státního rozpočtu má jít na navýšení platů zhruba 1,97 miliardy korun, samosprávy vydají 1,8 miliardy korun a zdravotní pojišťovny 290 milionů korun.
Náklady jsou podle návrhu zahrnuty do aktualizovaného státního rozpočtu, jak ho ve středu schválila vláda.
Výdělek se pro letošek zmrazil úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se to týká asi 305 tisíc zaměstnanců. Cílem navýšení je podle zdůvodnění ministerstva práce zlepšení hospodářského postavení této skupiny zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce. Valorizace platových tarifů by měla rovněž snížit dopad rostoucí inflace na domácnosti těchto zaměstnanců, konstatuje materiál.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Elektronický formulář pro žádost o 5000 Kč na dítě bude fungovat od 15. srpna
01.08.2022
Elektronický formulář na klientském portálu ministerstva práce a sociálních věcí pro vyřizování příspěvku 5000 korun pro rodiny, které nepobírají dětské přídavky, bude spuštěn v pondělí 15. srpna. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Rodinám, které přídavky pobírají, úřady práce začínají tento týden vyřizovat pětitisícový příspěvek na dítě automaticky. Vyplacení pomoci mohou očekávat v termínu normální výplaty příspěvku, uvedl. Na finanční pomoc od státu mají nárok domácnosti s loňským hrubým příjmem do milionu korun.
Jurečka současně oznámil, že od 1. srpna bude možné přes elektronický formulář spravovat rodičovský příspěvek, od 1. září na portálu bude možné vyřídit žádost o přídavek na dítě.
Pětitisícový příspěvek patří k opatřením, kterými chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny. Nárok na dávku by mohlo mít podle Jurečky 1,6 milionu dětí, to je zhruba 1,1 milionu domácností, a výdaje by mohly činit asi 7,8 miliardy korun. Úřady práce podle údajů ministerstva v červnu vyplatily 302.600 přídavků na děti. Jejich příjemci by tak měli v srpnu 5000 korun na potomka dostat automaticky. Ostatní budou mít na podání žádosti rok. Peníze by jim pak měly dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání částky.
S
Poslanci schválili úsporný tarif, který má lidem pomoci s vysokými účty za energie
15.07.2022
Sněmovna ve čtvrtek schválila základní obrysy úsporného tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrh rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.
Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 tisíc korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 tisíc korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.
Pro zákon hlasovalo všech 115 přítomných poslanců . Zákon podpořila i opozice, i když k němu měla výhrady. Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
V
Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
04.07.2022
Od července se zvýší podruhé v letošním roce životní a existenční minimum. Tentokrát o 8,8 procenta, rozhodla ve středu vláda. Důvodem je zdražování. Na pomoc státu tedy dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní. Podívejte se, které to jsou a zda na ně nyní dosáhnete.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Vláda je však může upravit i v mimořádném termínu. A to se stalo v dubnu, kdy se životní minimum zvýšilo o 10 procent, a také nyní od července, kdy bude navýšení činit 8,8 procenta.
Životní minimum se tedy od příští měsíc zvýší z 4250 na 4620 korun. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám.
V