Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pandemie prohloubila rozdíly ve mzdách
31.08.2020
Pandemie koronaviru dopadla také na mzdovou nerovnost mezi Češkami a Čechy. Zatímco ještě nedávno vývoj nahrával tomu, že za 30 let dosáhneme poloviční míry nerovnosti oproti současným statistikám, stačilo jen pár měsíců, aby virus dlouhodobý problém u zaměstnavatelů odsunul na vedlejší kolej. Takzvaný "gender pay gap" se navíc podle odborníků ještě prohloubí.
"Pandemie covidu-19 pravděpodobně zvyšuje nerovnost žen na trhu práce, protože jsou touto krizí nejvíce postižené obory, kde je vyšší zastoupení žen - gastronomie, hotelnictví a občanské služby," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz specialistka náboru v ManpowerGroup Lenka Vokáčová. Podobný efekt podle ní má i rostoucí míra digitalizace a automatizace, která zvyšuje poptávku po lidech s technickým vzděláním, kde jsou převážně zastoupeni muži. "V těchto oborech také rostou platy nejrychleji," dodává Vokáčová.
Stát ochrání zaměstnance do října
26.08.2020
Firmy v Česku se původně měly na konci tohoto měsíce rozloučit se státní podporou určenou na udržení pracovních míst. Vláda ale program Antivirus v pondělí na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) prodloužila do konce října. Podle ekonomky Heleny Horské Antivirus drží při životě zhruba 130 tisíc pracovních míst.
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jan Brodský již minulý týden pro on-line deník Aktuálně.cz uvedl, že pokračování programu Antivirus je předmětem koaličního jednání. Ministryně Maláčová původně prosazovala, aby tato forma státní podpory, která platí od 12. března, trvala do konce roku. Nakonec vláda v pondělí rozhodla o prodloužení na další dva měsíce. Program Antivirus má pokrýt náklady na mzdy zaměstnanců, aby je firmy nemusely ve velkém propouštět. První dva příspěvky, které se dají souhrnně nazvat jako takzvaný kurzarbeit, představují náhrady mezd.
Program Antivirus patrně vláda prodlouží
24.08.2020
Kurzarbeit bude od nového roku, řekla ministryně Maláčová. Program Antivirus zřejmě vláda prodlouží o dva měsíce nebo až do konce roku. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Program nyní pokrývá období od 12. března do konce srpna, zaměstnavatelé a odbory požadují jeho prodloužení, někteří ekonomové ale byli pro jeho co nejdřívější ukončení.
Minimální mzda jako polovinu průměrné mzdy
20.08.2020
Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil.
S tímto návrhem přišla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už před dvěma lety v tehdejší novele pracovního kodexu. Neuspěla. Odbory návrh podporovaly, zaměstnavatelé byli proti. Shoda se nenašla, plán se tak z projednávané normy vyškrtl.
Minimální mzda pro letošek činí 14 600 korun. Odpovídá tak zhruba 46 procentům předloňské průměrné mzdy. O navýšení pro příští rok bude tripartita teprve jednat. Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že by podle nového modelu nejnižší výdělek v roce 2021 vzrostl na 17 100 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140 000 zaměstnanců.