Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Současný penzijní systém přivede ČR do bankrotu
12.06.2019
Při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů zůstávají veřejné finance dlouhodobě neudržitelné. Dluh by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 % hrubého domácího produktu (HDP).
Uvedla to dnes po vytvoření simulace vývoje Národní rozpočtová rada. Problémem je, že s postupným stárnutím populace nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní péči. V současnosti má Česko veřejný dluh v poměru k HDP 32,7 %, co je v rámci Evropské unie nejnižší ze všech zemí.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz )
Česko může v budoucn být zadluženější, než je dnes Řecko
12.06.2019
České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací.
"Jde o simulaci vývoje, který by nastal bez změn daňových a výdajových politik... Hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je nesoulad mezi současným nastavením legislativy na jedné straně a očekávaným demografickým vývojem na straně druhé," uvádí zpráva. S postupným stárnutím populace totiž nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči. Zadlužení veřejného sektoru by tak podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Zvyšování platů žene nemocnice do dluhů
10.06.2019
Vládní nařízení o zvýšení platů zdravotníků z konce loňského roku způsobilo českým nemocnicím finanční problémy. Peníze pro lékaře a další zdravotnický personál totiž nejdou ze státního rozpočtu, ale ze zdravotního pojištění. Nemocnice tak musejí kvůli úhradě rozdílu sáhnout na vlastní rezervy.
Fakultním nemocnicím kvůli tomu vzroste vnitřní dluh o 1,9 miliardy korun. Letos by se měly tarifní platy zdravotních sester, sanitářů a mladých lékařů zvednout o sedm procent a kvalifikovaným lékařům o dvě procenta. Nemocnice budou nyní žádat, aby při dalším zvyšování tarifů dostaly záruku, že vzrostou také úhrady od pojišťoven. Těm totiž i díky silné ekonomice přibývají peníze a hromadí se na účtech, kde je nyní přes 50 miliard.
(Zdroj: Zvyšování platů žene nemocnice do dluhů)
Dofinancování sociálních služeb má řešení
10.06.2019
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO) na společném jednání 07. 06. 2019 představily plán na dofinancování sociálních služeb pro rok 2019. Jedná se o kompromisní variantu, která využívá financování z rozpočtu MPSV, ze státní rozpočtové rezervy i z evropských peněz. Celkově se jedná o částku 2,5 miliardy korun. Nad rámec této dohody bude také dofinancována sociální práce na obcích, péče o ohrožené děti a nadregionální projekty sociálních služeb.
„To úsilí, které jsme v posledních týdnech věnovali jako vláda tomu, aby opravdu bylo zajištěno financování pro ty nejpotřebnější, je dnes završeno opravdu skvělou dohodou.“ Okomentovala výsledky jednání na tiskové konferenci ministryně Maláčová. Představený plán počítá s dofinancováním platů a zvláštních příplatků v oblasti sociálních služeb ve výši jedné miliardy korun. Pět set milionů poskytne Ministerstvo práce a sociálních věcí ze svého rozpočtu a pět set milionů bude alokováno ze státní rozpočtové rezervy. Přesun finančních prostředků ze státní rozpočtové rezervy musí nejprve schválit vláda. K dalšímu dofinancování v oblasti sociálních služeb budou využity evropské finance, které ministryně Maláčová přesunula z Operačního programu zaměstnanost. Kraje, jako zřizovatelé sociálních služeb, budou moci žádat o tyto prostředky až do výše 1,5 miliardy korun. Ministryně Maláčová také přislíbila, krajům veškerou součinností ze strany MPSV a zkrácení lhůt při podávání těchto žádostí tak, aby došlo k co nejrychlejšímu čerpání. V některých případech bude možné tyto prostředky čerpat i zpětně k lednu 2019. Kromě sociálních služeb dojde také k dofinancování sociální práce na obcích, kam MPSV neprodleně zašle dvě stě milionů korun, k dofinancování péče o ohrožené děti na obcích (SPOD) částkou 166 milionů korun a k dofinancování tzv. nadregionálních projektů sociálních služeb, které se týkají například pomoci lidem s autismem a pacientům s roztroušenou sklerózou. Zde se bude jednat o částku 81 milionů korun. Dohodnuté řešení bude předloženo do vlády 17. 06. 2019. Podle stávajícího harmonogramu by kraje měly obdržet finanční prostředky na začátku měsíce srpna. Aby finanční prostředky co nejrychleji doputovali k poskytovatelům finančních služeb, bude potřeba, aby se během léta sešla krajská zastupitelstva a ve věci rozhodla.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)