Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Mzda, nebo dávky?
29.11.2018
Každou minutu přibude v Česku jedna exekuce. V současnosti ji má každý desátý člověk. Velký problém představuje hlavně pro zaměstnané. Čím víc totiž lidé pracují, aby své dluhy splatili, tím méně jim zbývá. Upozornilo na to ve své analýze Centrum pro společenské otázky - Spot.
A ačkoliv je na trhu práce sháňka po uchazečích a nezaměstnanost dosáhla svého historického minima, mezi nezaměstnanými zůstává velká část Čechů, pro které představuje přijetí legální práce značné finanční riziko. A tak raději zůstávají na sociálních dávkách. Podle posledních dostupných údajů z května 2018 pobírá u nás dávky v hmotné nouzi přes 170 tisíc lidí. Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, v budoucnu se podle odborníků očekává spíše mírný nárůst.
MPSV pokračuje v podpoře dětských skupin. Jejich počet neustále narůstá
22.11.2018
Péče o děti v tzv. dětských skupinách byla legislativně ustanovena zákonem, který vešel v účinnost v listopadu 2014. Od té doby se tento nový fenomén služeb péče o děti významně vyvíjí a počet dětských skupin se výrazně navyšuje. Pro další efektivní fungování této služby je důležité především sdílení dobré praxe mezi jejími poskytovateli, legislativní opatření a dostatečné financování. To byla stěžejní témata odborné konference, která se konala 20. listopadu 2018 v Praze.
Celorepublikové setkání poskytovatelů dětských skupin, které bylo zahájeno úvodním slovem ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), bylo oficiálně první konferencí svého druhu a konalo se pod záštitou systémového projektu Podpora implementace dětských skupin.
Účastníci konference se dozvěděli nejen to, jak být dobrým poskytovatelem i zaměstnavatelem, ale také např. to, jak dítě úspěšně adaptovat na nové kolektivní zařízení nebo jak vést efektivní komunikaci s rodiči. O zásadních tématech souvisejících s výchovou a vývojem dítěte pohovořili také odborníci ze zahraničí, jejichž účast byla velkým přínosem. Současně konferenci zaměřené na poskytování služeb v oblasti péče o děti přidala na významnosti a pozvedla ji na mezinárodní úroveň.
Důležitou součástí problematiky dětských skupin je samozřejmě také legislativa. V souvislosti s tím MPSV připravuje novelu zákona č. 247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Ta by měla vést především ke zkvalitnění poskytovaných služeb, zavedení nové služby péče o nejmenší děti, tzv. mikrojeslí, a v souvislosti s podporou těchto služeb také k zavedení národního financování.
V současnosti poskytuje v České republice služby 847 dětských skupin s kapacitou více než 11 tisíc míst. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude i nadále podporovat dětské skupiny a mikrojesle z Evropského sociálního fondu. Výzvy budou postupně otevírány v roce 2019.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Druhé největší nominální zvýšení minimální mzdy v historii
21.11.2018
Minimální mzda se v České republice od 1. ledna 2019 zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Návrh růstu mezd, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), schválila vláda na svém jednání v úterý 20. listopadu 2018. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991.
Ke zvýšení minimální měsíční mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč a základní hodinové sazby ze 73,20 Kč na 79,80 Kč dojde k 1. lednu 2019.
„Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici. Výkon české ekonomiky dosahuje na 70 % té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 % německých mezd. Proto jsem navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy, než na jakém jsme se v rámci koalice dohodli. Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd,“ uvedla ministryně Jana Maláčová.
MPSV má zájem, aby růst platů a mezd byl pravidelný, jednoduše a včas předvídatelný a bez výrazných výkyvů. Ministryně Maláčová proto navrhuje v novele zákoníku práce zavedení tzv. automatického valorizačního mechanismu, který by stanovoval úroveň minimální mzdy jako předem přesně daný poměr průměrné mzdy v národním hospodářství.
Společně s úrovní nejnižšího výdělku dojde také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1150 až 2300 Kč měsíčně. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou výdělková minima platná pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a ve státní službě, jimž je za práci poskytován plat. Jsou stanoveny v osmi úrovních podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. První úroveň je rovna minimální mzdě, nejvyšší jejímu dvojnásobku. Od začátku příštího roku se bude nejnižší úroveň zaručené mzdy pohybovat v rozmezí od 13 350 do 26 700 Kč měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin (viz odkaz níže).
https://www.mpsv.cz/files/clanky/34598/TZ_-_Ministryne_Malacova_prosadila_druhe_nejvetsi_nominalni_zvyseni_minimalni_mzdy_v_historii.pdf
Vláda nové daně letos nestihne, firmy čeká nejistota
20.11.2018
S koncem roku se podnikatelé a firmy chystají na daňové změny, které je od ledna pravidelně čekají. Letos však již poněkolikáté nebudou až do poslední chvíle vědět, na co a odkdy se mají nachystat. Takzvaný daňový balíček z dílny ministerstva financí, který zatím prošel prvním čtením ve sněmovně, se pravděpodobně do konce roku protlačit až k podpisu prezidenta nepodaří.
Termín schválení se nedá odhadnout. "Není možné vyloučit, že novela bude vrácena Senátem," řekla mluvčí resortu Šárka Šmolíková. O horní komoru se vláda skutečně nemůže opírat, což potvrdily i nedávné volby, v nichž posílily opoziční strany. Ministerstvo financí přiznává, že vypracovalo návrh, který by posunul platnost daňových změn namísto od 1. ledna až na následující měsíc po vyhlášení zákona.