Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Mimořádné kolo dotačního řízení MPSV pro rok 2018 v oblasti poskytování sociálních služeb
05.09.2018
V souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností (dále jen „Metodika“) vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí mimořádný termín dotačního řízení, a to v termínu 4. 9. 2018 až 4. 10. 2018.
Mimořádný termín dotačního řízení je určen pro registrované poskytovatele sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností. Mimořádný termín je vypisován za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony.
Dotační řízení MPSV je vyhlášeno v návaznosti na § 104 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Účel dotace
Dotaci lze v rámci tohoto mimořádného kola dotačního řízení poskytnout pouze za účelem dofinancování sociálních služeb, které se již zúčastnily prvního kola dotačního řízení na rok 2018, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony (poskytnuté prostředky doporučujeme poskytovatelům sociálních služeb využít na vyplacení mimořádných odměn svým zaměstnancům).
Dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).
Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
Způsob poskytnutí dotace a žádost o poskytnutí dotace
Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup pro posouzení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou uvedeny v Metodice.
Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Tato žádost pro rok 2018 musí být zpracována a podána výlučně prostřednictvím internetové aplikace.
O dotaci může požádat pouze ten poskytovatel sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo jde o poskytování sociální služby dle § 52 zákona o sociálních službách. Žádost o dotaci nelze podat v případě, že organizace doposud nemá oprávnění k poskytování příslušné sociální služeb (registraci) a/nebo není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb.
Každý poskytovatel vyplňuje a podává pouze jednu žádost o dotaci. Tato žádost bude obsahovat údaje o všech registrovaných sociálních službách, pro které poskytovatel žádá o dotaci ze státního rozpočtu ve výše uvedeném programu podpory.
Termíny pro podávání žádostí
Mimořádnou žádost o dotaci pro rok 2018 je možné v aplikaci OK služby – poskytovatel zpracovat a podat v tomto termínu:
od 17. září 2018 do 24. října 2018.
Aplikace pro podávání žádostí pro rok 2018 je dostupná na portálu MPSV.
Díky novele zákona zajistí Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračování lékařské posudkové služby
04.09.2018
Vláda schválila na svém jednání ve středu 22. srpna 2018 novelu
zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení předloženou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ta řeší problémy v lékařské posudkové službě z důvodu nedostatku lékařů.
Díky úpravě zákona bude i nadále činnost této služby zajištěna. Hlavním problémem bylo omezení v zákoně o státní službě, který stanovuje maximální možný věk lékaře pro tuto činnost na 70 let.
Dalším zásadním faktorem byla končící výjimka u překročení věku 70 let k 31. prosinci 2018. Výjimka se týkala zhruba 100 posudkových lékařů. Hrozil tak od nového roku akutní nedostatek lékařských kapacit a došlo by k vážnému ohrožení nároků pojištěnců a osob se zdravotním postižením.
Ministerstvo práce a sociálních věci proto navrhlo novelizaci, která od1. ledna 2019 převede posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího správního řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek z posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí na Českou správu sociálního zabezpečení.
To znamená, že místo posuzování odbornou komisí bude zdravotní stav posuzován lékařem České správy sociálního zabezpečení, což bude v praxi flexibilnější.
Dále se od 1. července 2019 převedou lékaři vykonávající posudkovou činnost z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce. Tito lékaři by svou činnost vykonávali na základě pracovněprávního vztahu, tedy i s využitím lékařů působících na podstatě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tento převod bude na bázi dobrovolnosti s tím, že pokud posudkový lékař požádá o uzavření pracovního poměru, musí s ním jeho dosavadní zaměstnavatel pracovní poměr uzavřít.
Výhodou tohoto návrhu je, že v pracovněprávních vztazích není žádný věkový limit a dále to, že sjednávání pracovněprávních vztahů je pružnější a umožňuje též širší využívání kratších pracovních úvazků, což též přispěje k většímu zájmu o činnost v lékařské posudkové službě
Zvýšení minimální mzdy přijde kraje až na půl miliardy
03.09.2018
Skokové zvýšení minimální mzdy o více než deset procent prohloubí ztráty dopravců a ohrozí jejich další fungování. Tvrdí to sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.
Ministerstvo práce tento týden předložilo návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13 700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta. Podle dopravců to bude znamenat zvýšení nákladů na mzdy o tři až pět tisíc korun na řidiče za měsíc. Mzdy šoférů autobusů se na začátku roku 2017 zvýšily po dlouhodobých protestech řidičů. Nařízení vlády tehdy zvýšilo minimální mzdu téměř o třetinu na 98,10 Kč na hodinu. Nyní by měla být garantována mzda 121,70 Kč na hodinu. Podle dopravců však tehdejší navýšení mezd proběhlo bez zvýšení plateb krajů za objednanou dopravu.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko přitvrzuje ve výběru daní a svádí to na Evropu
30.08.2018
Zvýšení výběru daní je jedním z dlouhodobých politických cílů premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko proto v posledních letech zavedlo celou řadu nových opatření v čele s elektronickou evidencí tržeb. Naposledy letos na jaře začalo vybírat daň z přidané hodnoty od přepravců, kteří vyvážejí zboží mimo Evropskou unii. Finanční úřady se přitom zaštiťují tím, že to vyžaduje Brusel.
Česko však zvolilo radikálnější postup, než unie po členských státech vyžaduje. HN to potvrdil Soudní dvůr EU, který přišel s rozsudkem ohledně odvádění DPH při exportu. "Naše interpretace se zdá být trochu jiná než ta, kterou použily české úřady," řekl HN mluvčí soudu Balázs Lehoczki. Zdejší berní úřady začaly DPH nově požadovat v případech, kdy mezi výrobcem zboží a samotným přepravcem figuruje prostředník, který zajistí vše potřebné od celního odbavení až po naložení zboží. To je běžná praxe u většiny exportérů. Rozhodnutí evropského soudu však nic takového nevyžaduje.