Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zaměstnání v zahraničí
18.08.2018
Vliv příjmů ze závislé činnosti na „zálohy hrazené poplatníky“ je ovšem důvodný jen u příjmů z Česka podléhajících „záloze na českou daň ze mzdy“. Naproti tomu příjmy ze zaměstnání v zahraničí – které v ČR rezident přiznává ke zdanění – tyto zálohy neovlivní (nesníží).
Ovšem zákon dále už neřeší navazující nelogičnost, že by i k těmto příjmům ze zahraničí – protože jde druhově o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP – mělo být přihlédnuto při omezení výše záloh na polovinu, resp. na nulu, pokud dílčí základ daně podle § 6 ZDP přesáhne 15 %, resp. 50 % celkového základu daně. S příjmy ze zaměstnání v zahraničí – i když spadají mezi dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP – se fakticky pracuje obdobně jako s jinými dílčími základy daně – ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, z kapitálového majetku podle § 8 ZDP nebo z nájmu podle § 9 ZDP. Tento problém se týká pouze příjmů ze zaměstnání v zahraničí, které nejsou vyjmuty ze zdanění v ČR, ať už s ohledem na znění příslušné mezinárodní daňové smlouvy nebo díky § 38f odst. 4 ZDP.
Princip záloh na daň z příjmů FO
16.08.2018
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů FO včetně zaměstnanců je kalendářní rok. Pro zajištění plynulého
inkasa veřejných rozpočtů je u mezd zaměstnanců nastaven režim měsíčního zálohového zdanění. Za poplatníky – zaměstnance – přitom vše obstará zaměstnavatel, coby plátce daně. V ostatních případech – s výjimkou příjmů podléhajících samostatnému zdanění tzv. srážkovou daní – jsou daňové povinnosti plně na bedrech poplatníků. Ani v tomto případě ovšem stát nechce čekat až na daňová přiznání a stanoví povinnost placení záloh na daň.
Platit zálohy na daň je povinností, pouze když tak stanoví daňový zákon, případně rozhodnutí správce daně. V případě daní z příjmů takto činí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) dvěma ustanoveními:
• § 38h ZDP – týkající se pouze zaměstnanců,
které za ně – jak jsme u zdanění mezd zvyklí – zajišťuje jejich zaměstnavatel, slangově se hovoří o „zálohách na daň ze mzdy“, těmi se zabývat nebudeme,
• § 38a ZDP – dopadá obecně na všechny poplatníky z řad fyzických i právnických osob, ovšem s řadou výjimek, v praxi se hovoří o „zálohách placených poplatníky“, a na ty se blíže podíváme.
Vypořádání spoluvlastnictví z hlediska daně z příjmů
16.08.2018
Předmětem daně z příjmů není vypořádání spoluvlastnictví dojde-li k rozdělení věci ve spoluvlastnictví přesně podle velikosti spoluvlastnických podílů, aniž by docházelo mezi spoluvlastníky k finančnímu vyrovnání.
Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví nerozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů, ani nejde o příjem od daně osvobozený, ustanovení § 3 odst. 4 písm. g) bod 1 a § 4 odst. 1 písm. b) ZDP nelze uplatnit, a příjem jednotlivých spoluvlastníků z daného vypořádání je předmětem daně z příjmů.
Pokud spoluvlastníci spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech vlastnili déle než 5 let, příjem z vypořádání spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem je počínaje r. 2018 od daně z příjmů fyzických osob osvobozen i v případě, že nedojde k vypořádání rozdělením podle velikosti spoluvlastnických podílů.
Zdanění příjmů z nájmu nemovité věci
14.08.2018
Z pohledu zdanění je nutné nejprve uvést, že v souladu s § 21c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) se ustanovení tohoto zákona upravující nájem použijí i pro pacht, pokud ZDP výslovně nestanoví, že tomu tak není, resp. ZDP obsahuje speciální úpravu, což je například u pachtu obchodního závodu.
Pokud se jedná o pronajímatele, který je fyzickou osobou, potom příjem z nájemného představuje příjem:
- ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud předmět tohoto nájmu je součástí obchodního majetku poplatníka ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP, případně se jedná o provozování živnosti,
- z nájmu podle § 9 ZDP, pokud předmět nájmu není součástí obchodního majetku poplatníka.
Příjem z nájmu nemovitých věcí nemůže nikdy představovat ostatní příjem podle § 10 ZDP, i když by se jednalo o příležitostný nájem, protože tato možnost se týká pouze příležitostného nájmu movitých věcí.