Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Proč dodaňovat dluhy
07.02.2018
Jako by nestačilo, že podnikatelé vedou¬cí podvojné účetnictví musejí platit daň z příjmů z pohledávek, aniž je inkasovali, tak musejí v určitých případech platit daň z příjmů také z dluhů, které neuhradili. Vypadá to na první pohled jako pou¬há negativní motivace – „Zaplať nebo zdaň!“ – která v daních nemá místo, protože podle uznávané daňové teorie by daně měly zůstávat vždy v pozadí ekonomických rozhodování, neměly by je ovlivňovat a působit tzv. distorze (narušení) volného trhu.
Při druhém, podrobnějším pohledu na věc ovšem dojdeme k závěru, že narušení volného trhu by naopak způsobilo nezdaňování neuhrazených dluhů (závazků).
Pro dlužníka vedoucího podvojné účetnictví totiž i neuhrazený dluh představuje daňový náklad (výjimky zatím nechme stranou). Nesolidní (neplatící) dlužník vydělá např. při koupi zboží hned třikrát
– od prodávajícího (věřitele) získal „bezúplatně“ zboží, které může okamžitě dále se ziskem prodat,
– zůstaly mu k dispozici peníze ušetřené za tuto „koupi“ (rychlého soudního vymáhání se s.r.o. bát nemusí) a
– přestože dluh nezaplatil, sníží mu vzniklý náklad účetní i daňový základ, a tak ještě ušetří na dani z příjmů.
Na druhé straně stojí nešťastný věřitel, pro něhož – vede-li rovněž podvojné účetnictví – představuje i neuhrazená pohledávka okamžitý zdanitelný výnos, takže u něj zaznamenáme zrcadlové tři nevýhody
– nemá prodané,
– nemá ani peníze z prodeje (kupní cenu), takže pořizovací cenu (výrobní náklady) zboží kryje ze svého a
– přestože pohledávku nemá zinkasovanou, zvyšuje mu vzniklý výnos základ daně, a musí jí celou zdanit.
Možnosti uplatnění paušálních výdajů v roce 2018
07.02.2018
K uplatnění paušálních výdajů se rozhodne poplatník především v případě, že jeho skutečné výdaje jsou nižší, než by byly výdaje uplatněné procentem z příjmů. Způsob uplatnění paušálních výdajů využívají zejména poplatníci s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a poplatníci s příjmy ze živnostenského podnikání řemeslného, kde je výše paušálních výdajů stanovena 80 % z příjmů, dále poplatníci různých profesí s příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, se stanovenou výší paušálních výdajů 40 %, pokud dosahují nízkých skutečných výdajů.
Paušální výdaje lze uplatnit
– u příjmu z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP,
– a dále u příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP – podle znění § 10 odst. 4 ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, poplatník je povinen v tomto případě vždy vést záznamy o příjmech.
Pokud poplatník uplatní v řádném daňovém přiznání daňové výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona, nemůže již v dodatečném daňovém přiznání změnit způsob uplatnění výdajů a přejít z paušálních výdajů na daňové výdaje v prokázané výši podle § 24 zákona. Tento zákaz dodatečné změny ve způsobu uplatnění výdajů se však nevztahuje na dodatečný přechod z daňových výdajů v prokázané výši uplatněných v řádném daňovém přiznání na uplatnění paušálních výdajů v dodatečném daňovém přiznání. Obdobně toto platí u příjmů z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP.
Reklamace v účetnictví
05.02.2018
Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva. Určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze.
Není-li ujednáno, jak má být věc zabalena, zabalí prodávající věc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu. Stejným způsobem opatří prodávající věc pro přepravu. Vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy předmětu koupě, že množství je určeno jen přibližně, určí přesné množství prodávající. Má se za to, že odchylka nesmí přesáhnout pět procent množství určeného ve smlouvě.
Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Plyne-li z prohlášení prodávajícího nebo z dokladu o předání, že prodávající dodal menší množství věcí, nevztahují se na chybějící věci ustanovení o vadách. Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží, v době 24 měsíců od převzetí.
Zahájení vedení účetnictví v roce 2018
05.02.2018
Na začátku roku 2018 musí poplatník – ÚJ – sestavit především svůj účtový rozvrh. Ten je sestavován na základě směrné účtové osnovy a musí v něm být uvedeny účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky u dané účetní jednotky. Účtový rozvrh sestavují ÚJ pro každé účetní období, přičemž v průběhu účetního období je možno tento rozvrh – z pochopitelných důvodů – doplňovat.
Pokud pak nedochází k prvnímu dni následujícího roku ke změně, může být účtový rozvrh použit i v následujícím účetním období. Směrná účtová osnova platná od 1. 1. 2003 stanovuje označení syntetických účtů závazně pouze v úrovni účtových tříd a účtových skupin, tedy pouze číselné znaky na prvních dvou místech. Číslice použité na dalším místě nejsou závazně stanoveny a záleží na rozhodnutí a volbě účetní jednotky, která je takto uvede ve svém účtovém rozvrhu. Kromě účtového rozvrhu musí ÚJ vytvořit interní směrnicí týkající se např. způsobu účtování o zásobách, odpisování dlouhodobého majetku, kurzu používaného při přepočtu zahraniční měny apod. Nyní již může dojít k otevření účetních knih a zaúčtování počátečních zůstatků rozvahových účtů a sestavení zahajovací rozvahy. Jako počáteční zůstatky budou zaúčtovány zůstatky (stavy) majetku a závazků zjištěné na konci roku 2017, souvztažným účtem bude účet 701 – počáteční účet rozvažný. Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účtu 491, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu jako zůstatek aktivní nebo pasivní.