Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zdaňování záloh
18.10.2017
Podle § 20a odst. 1 zákona o DPH nadále vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, který je vymezen v novelizovaném znění § 21 zákona o DPH. Z § 20a odst. 2 zákona o DPH obdobně jako dříve vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty.
Tato povinnost však neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Jedná se prakticky o promítnutí judikatury Soudního dvora EU, podle níž vzniká povinnost přiznat daň ze zálohové platby poskytnuté před uskutečněním plnění pouze, pokud jsou k okamžiku zaplacení zálohy známy veškeré relevantní znaky uskutečnění zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Dodání zboží s montáží v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku plátci daně
18.10.2017
Stavební firmě se sídlem v tuzemsku, která je plátcem, jako hlavnímu dodavateli výrobní haly, dodala technologické zařízení s montáží provedenou v tuzemsku firma se sídlem v Německu, kde je registrována k dani a nemá v tuzemsku provozovnu, tj. jedná se o osobou neusazenou v tuzemsku.
Místo plnění bude podle § 7 odst. 3 zákona o DPH v tuzemsku a česká firma bude muset jako plátce daně, přiznat daň v tuzemsku podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. Montáž technologického zařízení byla německou firmou provedena v období od 15. 8. 2017 do 29. 8. 2017, kdy došlo k předání technologického zařízení stavební firmě. K uskutečnění zdanitelného plnění došlo dne 29. 8. 2017, kdy vznikla podle § 24 zákona o DPH stavební firmě jako příjemci plnění povinnost přiznat daň. Základem daně bude částka 50 000 EURO jako sjednaná cena uvedená na daňovém dokladu, která bude přepočtená na českou měnu kurzem platným k datu 29. 8. 2008, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění a kdy vzniká podle § 24 zákona o DPH příjemci povinnost přiznat daň. V daňovém přiznání za měsíc srpen 2017 vznikne plátci, kterému bylo technologické zařízení s montáží dodáno, povinnost přiznat daň v ř. 12 přiznání k DPH. Předepsané údaje o přijetí tohoto plnění je plátce povinen vykázat v části A.2 kontrolního hlášení. Plátce si zároveň uplatní nárok na odpočet daně v ř. 43 přiznání k DPH, pokud pro uplatnění nároku na odpočet daně splní zákonem stanovené podmínky. Uplatnění odpočtu daně z dodání zboží s montáží od osoby neusazené v tuzemsku se v kontrolním hlášení nevykazuje.
Místo plnění u dodání nemovitých věcí a stavebních a montážních prací
18.10.2017
Místo plnění v systému DPH v Evropské unii určuje prakticky „místo zdanění“, tj. stát, v němž má být přiznána daň či přiznáno uskutečnění plnění, a to podle předpisů platných v zemi, kde je místo plnění. Pravidla pro stanovení místa plnění pro jednotlivé typy zdanitelných plnění vyplývají z čl. 31 až 61 směrnice o DPH.
Z těchto pravidel vyplývá také úprava místa plnění v zákoně o DPH platném pro Českou republiku. Pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží jsou stanovena v § 7 až 8 zákona o DPH, místo plnění při poskytnutí služby v § 9 až 10i zákona o DPH, místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu je stanoveno v § 11 zákona o DPH a místo plnění při dovozu zboží v § 12 zákona o DPH. Podrobněji jsou pravidla pro stanovení místa plnění u služeb upravena v Nařízení rady (EU) č. 282/¬2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH. Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 bylo doplněno, že plátce nebude muset uplatňovat nárok na odpočet daně vzniklý v předchozím kalendářním roce pouze v dodatečném daňovém přiznání v případech, kdy má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a příslušný vypořádací koeficient pro krácení nároku se podle § 76 odst. 5 zákona o DPH považuje za roven 100 %, tj. činí 95 % nebo více.
Registrace daňových subjektů v oblasti stavebnictví
17.10.2017
Pravidla pro registraci osoby povinné k dani jako plátce nebo identifikované osoby upravují § 6 až § 6i zákona o DPH a platí i pro osoby povinné k dani, které provádějí stavební a montážní práce nebo provádějí dodání či nájem nemovitých věcí.
Novelou zákona s účinností od 1. 7. 2017 byl zrušen § 6a zákona o DPH, z něhož do 30. 6. 2017 vyplývala specifická pravidla pro registraci společníků společnosti jako plátců daně. Obratem se podle § 4a odst. 1 zákona o DPH rozumí obecně souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, tj. včetně úplat za poskytnutí služby. Do obratu se započítává úplata za uskutečněná plnění, kterými jsou zejména zdanitelná plnění a plně¬ní osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně k datu jejich uskutečnění, a to ať již přijatá před či po uskutečnění plnění. Úplata přijatá před uskutečněním plnění jako zá¬loha se zahrnuje do obratu až ke dni uskutečnění plnění. Do obratu se jednoznačně nezahrnují úplaty za plnění s místem plně¬ní mimo tuzemsko, tj. např. za stavební práce jako službu vztahující se k nemovité věci, u níž je místo plnění podle místa, kde se nachází nemovitá věc, ke které se tato služba vztahuje, v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Do obratu se obecně nezahrnují ani úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně vyjma stanovených případů, kdy se i úplaty za tato osvobozená plnění do obratu započítávají.