Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pokuta za neplnění povinnosti nepeněžité povahy
21.09.2017
Podle § 247a daňového řádu může správce daně daňovému subjektu uložit pokutu za neplnění povinností nepeněžitého charakteru. Podle § 247a odst. 1 daňového řádu může správce daně uložit pokutu do výše 500 000 Kč tomu, kdo nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.
Tuto pokutu může dostat daňový subjekt také za porušení některých ustanovení zákona o DPH, např. plátce, který nevede řádně evidenci pro účely DPH podle § 100 zákona o DPH. V této evidence je plátce povinen vést veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení. Tuto pokutu může dostat také osoba povinná k dani, která překročí limit pro povinnou registraci plátce daně a vznikne jí podle § 94 odst. 1 zákona o DPH povinnost podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat, a tuto povinnost nesplní.
Daňovému subjektu vzniká podle § 247a odst. 2 daňového řádu povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč, pokud učinil podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky. Z hlediska zákona o DPH to znamená, že tuto pokutu může dostat plátce daně za porušení povinností stanovených v § 101a zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení je plátce povinen podat elektronicky zejména daňové přiznání i dodatečné daňové přiznání, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení.
Správce daně rozhodne podle § 247a odst. 3 daňového řádu o povinnosti platit pokutu podle předchozího odstavce 2 platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Správce daně podle § 247a odst. 4 daňového řádu kromě pokuty podle odstavce 2 uloží pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní.
Pokutu za neplnění povinností nepeněžitého charakteru lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.
Sankce za porušení zákona o DPH vyplývající z daňového řádu
21.09.2017
Z § 246 až § 254a daňového řádu, v němž jsou uvedeny sankce za porušení povinností při správě daní, vyplývají také postihy za porušení příslušných ustanovení zákona o DPH, s výjimkou postihů za porušení povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení, které jsou zakotveny přímo v zákoně o DPH.
Sankce podle daňového řádu se uplatní v souvislosti s porušením zákona o DPH např. při porušení povinností nepeněžitého charakteru, při pozdním podání daňového tvrzení, při doměření daně a při neuhrazení daně nejpozději v den její splatnosti.
Daně při oddlužení FO
19.09.2017
Podle § 244 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. („DŘ“) je při insolvenčním řízení daňový subjekt – poplatník nebo plátce – povinen podat do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne před účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno. Tuto lhůtu přitom nelze nijak prodloužit, což souvisí s velmi krátkými lhůtami insolvenčního soudu pro přihlašování pohledávek, které činí 30 až 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o úpadku.
Lhůty, ve kterých je daňový subjekt poté povinen podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení v průběhu insolvenčního řízení, zůstávají zachovány. Takže po „před-úpadkovém“ přiznání bude již dále plnit pravidelné povinnosti spojené s podáváním daňového tvrzení (tj. přiznání, hlášení, vyúčtování) standardně jako kdyby v úpadku nebyl. Například přiznání k dani z příjmů proto bude podávat za každé ukončené zdaňovací období v obvyklé lhůtě do 1. 4. nebo 1. 7. (využívá-li služeb poradce nebo podléhá povinnému auditu).
Pokud by poplatník speciální daňové přiznání ke dni účinnosti úpadku včas nepodal, může správce daně podle § 244 odst. 5 DŘ ihned stanovit daň tzv. podle pomůcek, které si opatří i bez součinnosti s ním. Přičemž poplatníka ani nemusí předem vyzývat k dodatečnému splnění povinnosti podat přiznání, jak je jinak běžné.
Způsob odpočtu daňové ztráty
19.09.2017
Odpočet daňové ztráty od základu daně, resp. od dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona, musí poplatník řádně zvážit. Především musí pamatovat, že daňovou ztrátu lze odečítat po dobu 5 následujících let, zatím co některé odpočty, resp. daňové výhody, jsou možné pouze v daném roce.
Pokud poplatník odečte daňovou ztrátu tak, že výsledný základ daně je nízký, může se stát, že:
nevyužije (a tedy propadne) slevu na dani na poplatníka a další slevy na dani dané § 35ba, tj. sleva na manžela (manželku), invaliditu, na studenta a na umístění dítěte,
nevyužije nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. odečet z titulu darů, bytové potřeby, životního pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
nevyužije slevu z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob,
nevyužije daňové zvýhodnění na děti.
Vhodné je uplatnit odečet daňové ztráty tak, aby poplatník o výše uvedené daňové výhody nepřišel.
Vykázal-li např. podnikatel v letošním roce základ daně 170 000 Kč s tím, že má z minulého roku daňovou ztrátu 30 000 Kč, není výhodné tuto ztrátu od základu daně odečíst. V daném případě je základ daně tak nízký, že pro poplatníka je výhodnější ztrátu převést do dalších let a v letošním roce si uplatnit základní slevu na poplatníka.
Vykázání daňové ztráty je nevýhodné jak z důvodu, že poplatník nemůže v daném zdaňovacím období uplatnit výše uvedené daňové výhody, tak i z důvodu, že se prodlouží doba pro stanovení a doměření daně v souladu s § 38r zákona. Pokud by mělo dojít k vykázání ztráty a poplatník se snaží tomu zabránit, je vhodným řešením např. přerušit daňové odpisy, počkat s nákupem zásob zboží nebo materiálu, případně i přejít na vedení účetnictví, apod., čímž ke ztrátě nedojde.