Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Lhůta pro podání daňového přiznání
20.02.2017
V roce 2017 připadne poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období v neprodloužené lhůtě na sobotu 1. dubna, takže posledním dnem neprodloužené zákonné lhůty bude až pondělí 3. dubna 2017.
Zaměstnanci, kteří si nenechávají vypořádat daně od svých zaměstnavatelů, budou podávat daňové přiznání na novém zkráceném formuláři. Přiznání se vejde na dvě strany A4. Novinka je ale určena pouze pro zaměstnance, kteří nemají žádné vedlejší příjmy (příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu či z kapitálových příjmů). Mohou však mít příjmy od více zaměstnavatelů.
Nebankovní firmy poskytly v minulém roce klientům 155 miliard
16.02.2017
Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) v roce 2016 poskytly klientům prostřednictvím leasingu, úvěrů a factoringu 155 miliard korun, což je o sedm procent více než předloni. Ve středu o tom informovala ČLFA. O 8,4 procenta stouplo financování podnikatelských investic úvěry a leasingem, o 7,1 procenta spotřebitelskými úvěry či spotřebitelským leasingem a o 12,1 procenta financování factoringem.
Z celkových 155 miliard korun bylo 124 miliard určeno na financování firemních investic a provozu a 30,95 miliardy na financování zboží a služeb pro domácnosti. Loni pokračoval trend započatý po odeznění recese v roce 2014, kdy začaly silně narůstat objemy leasingových kontraktů. Hodnota leasingu movitých investic členů ČLFA v roce 2016 meziročně stoupla o 17,5 procenta na 57,36 miliardy korun. Naopak objem podnikatelských úvěrů meziročně poklesl o 1,5 procenta na 49,35 miliardy. Na leasingovém trhu loni opět zvýšil svůj podíl operativní leasing, a to na 60,1 procenta. Výrazný meziroční nárůst o 38,7 procenta zaznamenal leasing nemovitostí, který se přitom dlouhodobě potýká se specifickými nepříznivými daňovými podmínkami. V loňském roce jeho objem přesáhl čtyři miliardy korun. Nejvíce kontraktů jako každoročně loni členové ČLFA uzavřeli na financování automobilů. Na silniční dopravní prostředky poskytli 88,11 miliardy korun, z toho 46,09 miliardy bylo určeno na pořízení 113 000 nových osobních vozů. Prostřednictvím produktů členů asociace tak bylo financováno 43,5 procenta nových osobních aut prvně registrovaných v ČR. Objem peněz určených na pořízení nových osobních vozů meziročně vzrostl o 32 procent a jejich počet téměř o 20 procent.
zdroj: ihned.cz
Babiš naráží s plánem zdanit i své dluhopisy.
14.02.2017
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš chce zdanit výnosy z korunových dluhopisů. Rozhodl se tak ve chvíli, kdy čelí kritice za to, že si v roce 2012 koupil dluhopisy vydané jeho vlastním Agrofertem za jednu a půl miliardy. Tím získal každoroční přísun nezdaněných devadesáti milionů korun.
"Předložím pozměňovací návrh zákona o daních z příjmu, aby tyhle dluhopisy byly od příštího roku zdaněné," uvedl Andrej Babiš. Dodal, že návrh nevychází z kritiky, které čelí jak od opozice, tak i ze strany koaliční ČSSD. "Chci jen napravit to, co pokazil Miroslav Kalousek už v roce 2012, stejně tak tu možnost měl premiér Sobotka, který to tak kritizuje," dodal ministr financí. Vláda v té době měla možnost nulovou daň zrušit. Korunové dluhopisy pro občany začal vydávat stát v roce 2011. Nakoupilo si je kolem 73 tisíc domácností. Protože se daně z úroků zaokrouhlují na celé koruny dolů, z korunových dluhopisů se žádné daně neplatily. Brzy si toho všimli majitelé velkých firem a vydali sami pro sebe emise dluhopisů, které jim zajistily nezdanitelné příjmy. V případě Andreje Babiše to bylo šest procent z jedné a půl miliardy, což dělá devadesát milionů korun ročně. Sám ale popírá, že by to byl důvod, proč jeho společnost vydala dluhopisy v hodnotě jedné koruny, a nikoliv třeba milionové, když si jich nakoupil za jednu a půl miliardy. "Chci dokázat, že mi nešlo o ty peníze. Bylo to jen financování Agrofertu na deset let," řekl. Babišův návrh kromě hnutí ANO těžko nějaká strana podpoří. Podle poslance za ČSSD a předsedy sněmovního rozpočtového výboru Václava Votavy novela vůbec není potřeba a stačilo by, kdyby se podobným případům vyvádění peněz z vlastních firem více věnovaly finanční úřady. "Je tady 73 tisíc lidí, kteří si v dobré víře koupili státní dluhopisy. Babiš se teď probral, když zjistil, že má problém, a chce měnit zákon. Právě na takové podezřelé případy by se ale měla zaměřit finanční správa," řekl Votava.
zdroj: ihned.cz
Nový ztěžující vliv pracovního prostředí
08.02.2017
Mzdová/platová kompenzace přísluší zaměstnancům, kteří jsou při výkonu práce vystaveni ztěžujícím vlivům v intenzitě odpovídající čtvrté kategorii prací, s výjimkou vlivů vyplývajících z působení biologických činitelů, kde tato vazba není důsledně dodržena.
Druhou výjimkou je pak poslední ztěžující vliv – rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut. Tento ztěžující vliv byl do nařízení vlády doplněn nyní s účinností od 1. ledna 2017 nařízením vlády č. 337/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Toto nařízení vlády řešilo nepříznivý stav při odměňování řidičů ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě formou jejich zařazení do vyšší skupiny prací v zájmu zvýšení úrovně jejich zaručené mzdy, a zavedení nového ztěžujícího vlivu pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, spočívajícího ve výkonu práce rozděleném do více časových úseků, ve kterých nemůže zaměstnanec realizovat své osobní a rodinné zájmy nebo nemá zajištěno sociální zázemí a ochranu před nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém je nucen toto přerušení trávit. Řidiči ve veřejné linkové osobní autobusové dopravě jsou nuceni trávit dobu odpočinku mezi částmi, do nichž je rozdělena směna nebo výkon práce, v místech, na nichž nelze zajistit standardní sociální zázemí a tito zaměstnanci ani nemají možnost uspokojit své společenské zájmy a osobní nebo rodinné potřeby. Za takto vynucená pracovní omezení nebylo právními předpisy stanoveno žádné ocenění, i když je lze srovnat z hlediska intenzity jejich negativního působení s dalšími vlivy, za jejichž působení vzniká zaměstnancům právo na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, proto zákonodárce tento stav napravil.