Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vyšší příspěvek na zřízení jednoho SÚPM
02.02.2017
Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa se zvýšil.
Výše příspěvku je odvislá od průměrného podílu nezaměstnanosti v daném okrese, násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu zřizovaných pracovních míst na základě jedné dohody. Výše příspěvku na zřízení 1 SÚPM, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku tj. 108 000 Kč a od 1. ledna 2017 se tak tato částka zvýšila z částky 103 612 Kč o 4 388 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy tj. 162 000 Kč a od 1. ledna 2017 se tak tato částka zvýšila z částky 155 418 Kč o 6 582 Kč.
Firmy chtějí přidat zaměstnancům průměrně 3,3 procenta
27.01.2017
České firmy letos plánují přidat zaměstnancům v průměru 3,3 procenta. Loni společnosti zvýšily mzdy dokonce o 5,2 procenta proti původně plánovaným 3,2 procenta. Vyplývá to z výsledků Studie k odměňování 2017 Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) a společnosti Kienbaum Management Consultants. Do průzkumu byly zahrnuty údaje o mzdách 18 653 zaměstnanců ze 79 převážně zahraničních firem působících v Česku. Průměrná mzda činila loni ve 3. čtvrtletí 27 220 korun.
Základní roční mzda vedení společností v Česku nyní činí zhruba 2,5 milionu a vyšších zaměstnanců (vedení týmu, specialista) 572 tisíc. Dělníci, resp. kvalifikovaní dělníci si přijdou přibližně na 330 tisíc za rok. Nejlépe jsou obvykle odměňováni odborníci a vedoucí pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví. Vysoko nad celorepublikovým průměrem se pohybují mzdy v odvětvích výroba motorových vozidel, energie a suroviny nebo podnikové poradenství a audit. Výši mezd podstatně ovlivňuje sídlo firmy. V Praze převyšují mzdy průměr o 17 procent. Na severní Moravě jsou sedm procent a v jižních Čechách a na jižní Moravě tři procenta pod průměrem. Regionální rozdíly v celkových ročních příjmech se proti předchozím letům výrazně snížily. Zhruba polovina firem v průzkumu má více než 250 zaměstnanců a jedna třetina 50 až 250. Nejsilněji zastoupené obory jsou výroba strojů a zařízení, výroba motorových vozidel a logistika a letectví.
zdroj: ihned.cz
Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
24.01.2017
Od 31. května letošního roku nabývá účinnosti nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
Spolu se zákoníkem práce vytváří podmínky pro to, aby na pracovištích zaměstnanci nekouřili a nepožívali alkoholické nápoje. Kontrolu dodržování povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek provádějí podle § 10 písm. e) a § 19 a § 20 odst. 1 písm. a) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Podle § 10 písm. e) nového zákona zaměstnavatel musí zajistit, aby ve stavebně odděleném prostoru, vyhrazeném ke kouření, se nezdržoval zaměstnanec při výkonu své práce v době, kdy se v něm kouří. Příslušné orgány mohou kontrolovat i dodržování § 19 nového zákona, zda zaměstnanci, jejichž charakter práce je uveden v tomto ustanovení, nepožívají alkohol. Obdobné ustanovení obsahuje i § 20 odst. 1. písm. a) nového zákona. Za tyto přestupky (včetně odmítnutí orientační nebo dechové zkoušky) může Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce uložit pokutu zaměstnanci až do částky 50 tisíc korun. O stejnou sankci se jedná v případě, kdy právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že podá nebo prodá alkoholický nápoj osobě, která bude vykonávat práci ohrožující zdraví a bezpečnost nebo při níž může poškodit majetek zaměstnavatele.
Vyšší příspěvek na zapracování
20.01.2017
Příspěvek může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči.
Zákon o zaměstnanosti ukládá Úřadu práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy tj. částku 5 500 Kč a od 1. ledna 2017 se tak tato částka zvýšila z částky 4 950 Kč o 550 Kč. Úřad práce může tudíž od 1. ledna 2017 poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování až ve výši 16 500 Kč a od 1. ledna 2017 se tak tato částka zvýšila z částky 14 850 Kč o 1 650 Kč.