Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Mikro, malá, střední a velká účetní jednotka
25.11.2015
Novelou zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016 byly zavedeny čtyři kategorie účetních jednotek – mikro, malá, střední a velká.
Účetní jednotky výše uvedené se zařadí do příslušné kategorie. V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. V případě, kdy účetní jednotka má za účetní období kalendářní rok, potom pro zařazení do příslušné kategorie je rozhodný stav k 31. 12. 2015.
Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
a) aktiva celkem 500 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.
Zveřejňování účetních závěrek, přehledů i výročních zpráv
25.11.2015
Novela zákona o účetnictví přinesla zpřesnění i u zveřejňování účetních závěrek, přehledů i výročních zpráv. Jaká jsou nově účinná pravidla?
Účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu povinně zveřejňují ty účetní jednotky, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena.
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.
Termín zveřejnění je do 30 dnů po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny.
Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.11.2015
Režim přenesení daňové povinnosti se člení na trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti a dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti.
Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti se vztahuje na dodání zlata, zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH, na poskytnutí stavebních nebo montážních prací a od 1. ledna 2016 na dodání nemovité věci:
• Dodání zlata – režim přenesení daňové povinnosti se použije, pokud se jedná o dodání neopracovaného zlata o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, zejména v podobě slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije při dodání zlatnických výrobků, jako jsou například řetízky, prsteny, náušnice, různé kroužky, karabiny atd. Režim přenesení daňové povinnosti se dále použije při dodání investičního zlata, u kterého se plátce rozhodl, že při jeho dodání uplatní daň.
• Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 – jedná se o různé druhy odpadu a šrotu, například železný odpad, odpad a úlomky z plastů, sběrový papír, kartón, lepenku, bavlněný a niťový odpad, skleněné střepy, měděný, hliníkový, olověný a další odpad. Režim přenesení daňové povinnosti se u tohoto zboží použije také při dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů. Zboží musí odpovídat kódu nomenklatury celního sazebníku a slovnímu popisu zboží.
• Dodání nemovité věci v případě, že se plátce rozhodne využít možnosti podle § 56 odst. 5 zákona o DPH a při dodání nemovité věci, které by bylo po zákonem stanovené lhůtě osvobozeno od daně, jinému plátci, uplatní daň. Pokud je příjemce plátcem, může být uplatněna daň pouze po jeho předchozím souhlasu.
Opravné a následné kontrolní hlášení
20.11.2015
Kontrolní hlášení budou plátci poprvé předkládat za leden 2016 nebo I. čtvrtletí 2016.
V návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, jsou stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení v § 101f zákona o DPH. Podle § 101f odst. 1 zákona o DPH plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží. Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ oproti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, nebude následné kontrolní hlášení podáváno pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.