Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Opravné a následné kontrolní hlášení
20.11.2015
Kontrolní hlášení budou plátci poprvé předkládat za leden 2016 nebo I. čtvrtletí 2016.
V návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, jsou stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení v § 101f zákona o DPH. Podle § 101f odst. 1 zákona o DPH plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží. Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ oproti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, nebude následné kontrolní hlášení podáváno pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.
NEMOC ZAMĚSTNANCE
19.11.2015
Ve zdravotním pojištění je důležité, jak dlouho nemoc trvá.
Pokud je zaměstnanec nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele následující:
• z titulu nemoci nevzniká v tomto případě povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci,
• nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje (zvláštní postup může být uplatněn při onemocnění v ochranné lhůtě – kódy „N“ resp. „K“, kdy zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně období pobírání nemocenských dávek tehdy, jsou-li mu dané skutečnosti známy),
• jelikož trvá u zaměstnance pracovněprávní vztah, uvádí jej zaměstnavatel i na předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem,
• i v případě nemoci má zaměstnanec svůj pojistný vztah v příslušném kalendářní měsíci vyřešen.
V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí a zároveň ukončí, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) tato povinnost vztahuje.
Rozsah práce dle dohody o provedení práce
19.11.2015
Dle ust. § 75 zákoníku práce rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce.
Důvodem zákonem omezeného rozsahu je jednak skutečnost, že tento pracovněprávní vztah neposkytuje zaměstnanci oproti pracovnímu poměru prakticky žádnou sociální jistotu, dále pak zvláštní režim účasti zaměstnance v systémech nemocenského, důchodového a veřejného zdravotního pojištění. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Není vyloučeno, aby zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřel i více dohod o provedení práce, celkový součet rozsahu práce vykonávaný na základě těchto dohod však nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce.
ZVÝŠENÁ MINIMÁLNÍ ZÁLOHA A MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD OSVČ
19.11.2015
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2016 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 27 006 Kč, tj. 13 503 Kč.
Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2016 se vypočte jako 13,5 % z částky 13 503 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2016 z dosavadních 1 797 Kč na 1 823 Kč.
Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:
• zálohu za prosinec 2015 ve výši 1 797 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2016,
• zálohu za leden 2016 ve výši 1 823 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2016.