Den daňových poplatníků připadá na 6. června
13.05.2025
Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Informoval o tom Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.
Podle výpočtu Institutu liberálních studií letos za každých 20 tisíc korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 123 korun. To znamená, že 6. červen rozděluje rok na období, do kdy příjmy Čechů šly výhradně na provoz státu, a na období, od kdy jde příjem jen na jejich konto. Na dřívější termín než letos připadal v minulosti Den daňových poplatníků pouze pětkrát v letech 2015 až 2019.
V minulosti označoval Institut liberálních studií Den daňových poplatníků jako Den daňové svobody. Ten vypočítává pro Česko také společnost Deloitte, využívá ale přitom jinou metodiku. "Svůj Den daňové svobody začal letos vyhlašovat také další subjekt a navíc vyvstala otázka právních aspektů používání tohoto názvu," vysvětlil Pánek, proč institut, který se dříve jmenoval Liberální institut, přistoupil ke změně názvu.
Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 5. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 29. července. Česko se pohybuje v blízkosti průměru OECD, který je 7. června. Průměr zemí eurozóny připadá na 30. června.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Od dubna se mění termíny výplaty důchodů
17.02.2025
Česká správa sociálního zabezpečení změní od dubna dvěma pětinám důchodců a důchodkyň termín výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Týká se to víc než 1,16 milionu lidí. Peníze budou dostávat o deset dnů dřív, tedy jen v první polovině měsíce. Do seniorských domovů a dalších zařízení pak od července důchody dorazí místo 15. dne v měsíci vždy už 12. den. Úřad to oznámil v tiskové zprávě. U důchodů, které správa posílá do zahraničí, se termíny nemění.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od správy sociálního zabezpečení pobíralo na konci loňska téměř 2,85 milionu lidí. Změna termínu se týká téměř 1,2 milionu lidí, upřesnilo oddělení komunikace správy. Podle něj úřad u nových penzí dlouhodobě už data ve druhé polovině měsíce nepřiděluje. V roce 2023 celkem 2,22 milionu výplat důchodů provedla správa na účet, necelých 600 tisíc poštou a 24 tisíc do domovů.
Penze se zatím posílají vždy v sudých dnech, a to do 24. dne v měsíci. Výplatních termínů tak od dubna ubude, zůstane jich sedm. Nově budou už jen v první polovině měsíce.
Správa podotkla, že s Českou národní bankou a Českou poštou je změna dohodnutá. Informace včas dostanou i všichni příjemci. Úřad jim pošle v březnu dopis poštou či do datové schránky, pokud ji mají. Změna splatnosti bude i ve zprávě u platby na účet či na výplatním dokladu.
Do domovů listy dorazí v červnu. Posunem termínu přeplatky nevzniknou, nikomu se tak pobíraná částka nijak upravovat nebude, uvedlo oddělení komunikace.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Minimální mzda vzrostla, zaručená mzda u soukromých firem končí
17.02.2025
Od nového roku se v ČR zrušila tzv. zaručená mzda a změnil se způsob zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelé však musí brát ohled na zákoník práce, který jim ukládá zohlednit nejen vzdělání, ale i znalosti, dovednosti, povahu práce nebo třeba míru odpovědnosti a riziko škod. Zaměstnanec, který se cítí být diskriminován při poskytování mzdy, platu nebo odměny z dohody, se může obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce se stížností, popřípadě se se žalobou obrátit na soud.
„Zatímco dříve se minimální mzda zvyšovala podle rozhodnutí vlády, nově se bude automaticky valorizovat na základě průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro zaměstnance pobírající minimální mzdu to znamená předvídatelný a pravidelný růst příjmů. Zaměstnavatelé zase ocení možnost lépe plánovat své mzdové náklady do budoucna,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz. „Každý rok se bude minimální mzda zvyšovat podle koeficientu, který určuje její podíl na průměrné mzdě. Pro rok 2025 je koeficient 0,422 a minimální mzda dosáhla 20 800 Kč měsíčně, což je o 1 900 Kč více než minulý rok. V roce 2026 se zvýší podle koeficientu 0,434,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Zaručená mzda, která dříve pomocí osmi kategorií určovala minimální výši odměny podle náročnosti, odpovědnosti a složitosti práce, již neplatí. Ať už jste prodavač/ka, účetní nebo elektrikář/ka, máte jistotu pouze v tom, že vaše mzda nesmí být nižší než minimální mzda.
„Ve veřejném a státním sektoru však zaručená odměna nezaniká úplně. Dosavadní způsob nahradil nový systém tzv. zaručeného platu, který zjednodušil odměňování. Místo původních osmi skupin jsou nově pouze čtyři skupiny. Zatímco nejnižší úroveň zaručeného platu odpovídá minimální mzdě, nejvyšší dosahuje 1,6násobku této částky,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
S
Pracující důchodci si nově mohou přilepšit o tisíce
07.02.2025
Od letošního ledna mohou starobní důchodci, kteří pracují, využít novou slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta. Sleva se týká zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Podmínkou je dosažení důchodového věku a pobírání starobního důchodu v plné výši. Deník Aktuálně.cz přináší druhý díl daňového speciálu.
Zatímco zaměstnanci si o slevu musí požádat u svého zaměstnavatele, OSVČ ji budou moci uplatnit až zpětně v přehledu o příjmech a výdajích za rok 2025. Změna přináší významnou úlevu pro pracující seniory, ale zároveň ruší dosavadní možnost zvýšení důchodu o 0,4 procenta za každých 360 odpracovaných dnů.
• Sleva pro zaměstnance: Řekněte si o ni včas
Zaměstnanci si mohou slevu na pojistném ve výši 6,5 procenta uplatnit od měsíce, ve kterém splní podmínky. K jejímu získání je potřeba:
předložit zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání důchodu,
doložit čestné prohlášení nebo potvrzení plátce důchodu o jeho výplatě v plné výši.
Slevu nelze uplatnit zpětně. Pokud si ji zaměstnanec nevyřídí včas, pojistné může být považováno za přeplatek, který lze zpětně získat podáním žádosti na správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel má povinnost do osmi dnů vydat potvrzení o vyměřovacím základu, které je k žádosti o vrácení přeplatku nutné.
• Sleva pro OSVČ: až zpětně při ročním přehledu
Osoby samostatně výdělečně činné mohou slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta uplatnit při podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2025. Nárok mají za každý měsíc, ve kterém splnily podmínky (tedy měly důchod v plné výši a vykonávaly výdělečnou činnost). Sleva se počítá z poměrné části ročního vyměřovacího základu podle počtu měsíců, kdy OSVČ splnila podmínky.
• Sleva i pro OSVČ v paušálním režimu
OSVČ v paušálním režimu mají na slevu také nárok, ale podmínky se liší podle toho, zda jejich daň z příjmů odpovídá paušální dani:
Pokud daň z příjmů není rovna paušální dani, OSVČ uplatní slevu stejným způsobem jako běžní podnikatelé - v přehledu o příjmech a výdajích.
Pokud daň z příjmů odpovídá paušální dani, musí OSVČ podat zvláštní žádost na správu sociálního zabezpečení. Žádost lze podat nejdříve v květnu 2026.
OSVČ v paušálním režimu ale nemají možnost snížené měsíční sazby pojistného, protože jejich zálohy jsou pevně stanovené podle zvoleného paušálního pásma.
• Ruší se možnost zvýšení důchodu za odpracované dny
Zatímco pracující důchodci budou mít nově nárok na slevu na sociálním pojištění, od 31. prosince 2024 končí možnost získat zvýšení důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 dnů výdělečné činnosti. Podmínka 360 dnů musela být splněna do konce roku 2024. Pokud někdo do tohoto data nestihl odpracovat potřebné dny, na zvýšení důchodu už nemá nárok, ani poměrně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Reálné mzdy v Česku klesly od konce roku 2019 nejvíc v EU
05.02.2025
České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Vyplývá to z analýzy, kterou v úterý představil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Letos očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.
Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku. Druhé největší snížení zaznamenala Itálie, kde jsou reálné mzdy o pět procent nižší než v roce 2019, průměr eurozóny je pokles o jedno procento. Nejvýrazněji naopak rostly reálné mzdy v Bulharsku, kde se od roku 2019 zvýšily o 36 procent.
Reálné mzdy v Česku výrazně klesly hlavně kvůli tomu, že země zaznamenala jednu z nejvyšších kumulovaných inflací ze zemí EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)