Důchody se od příštího roku zvýší, poroste i minimální mzda
19.09.2024
Vláda na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace. Bonus 500 korun za vychované dítě se zvýší o tři koruny. Důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé se také zvýší o 0,6 procenta. Nařízení o valorizaci schválila vláda, informovalo o tom ministerstvo práce. Na tuto valorizaci bude podle ministerstva v příštím roce potřeba přibližně 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení ke konci prvního pololetí tohoto roku poskytovala 2,37 milionu starobních důchodů, 412.800 invalidních důchodů a 66.100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20.704 korun. Další důchody vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejichž penze jsou vyšší.
Vláda také schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, který stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše se bude na základě tohoto nařízení pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026.
To znamená, že by se od ledna měla zvýšit z letošních 18.900 korun na 20.800 korun. O rok později by tento podíl měl vzrůst na 43,4 procenta. Ministerstvo práce oznámilo, že nařízení, které vláda schválila, minimální mzdu přímo nezvyšuje, ale stanovuje hodnoty pro její výpočet.
V současnosti činí minimální mzda 18.900 korun, což odpovídá 112,50 korunám na hodinu. Pro příští rok se průměrná mzda predikuje na 49.233 korun, což by po aplikaci koeficientu znamenalo zvýšení minimální mzdy na 20.800 korun a hodinové mzdy na 124,40 korun. Výši minimální mzdy na další rok zveřejní ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
Od července příštího roku by mohla čtyři současné dávky nahradit jedna nová podpora. Namísto příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci.
Žadatelé by podávali a vyřizovali pouze jednu žádost a při posuzování nároku na státní podporu by se více zohledňoval příjem a majetek. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za pracovní aktivitu. Vláda schválila návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci, jak oznámilo ministerstvo práce v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Vláda chystá změnu důchodového systému od roku 2025
11.01.2023
Novelu důchodového zákona, která by měla penze reformovat, plánuje ministerstvo práce vládě poslat letos v září. S důchodovou normou má resort předložit i novelu o sociálním pojištění. Také ta má začít platit v roce 2025. Vyplývá to z legislativního plánu vlády na letošní rok. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že návrh reformy připraví letos. Opakovaně také uvedl, že rodičům by důstojný důchod z veřejného systému měla zaručit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc spořit.
Vláda v programovém prohlášení slibuje, že do konce letoška předloží "skutečnou důchodovou reformu" k nastavení stabilní penzijní soustavy. Penze by měla mít podle vládního programu tři části - základní, zásluhovou a naspořenou. Na důchodech se z veřejného systému vyplatí víc, než se na ně vybere na pojistném. Pro letošek státní rozpočet počítá zatím s deficitem 62,5 miliardy korun. Podle expertů není tento stav bez reformních změn udržitelný a ještě se zhorší po odchodu silné generace 70. let - takzvaných Husákových dětí - na odpočinek. Podle legislativního plánu má ministerstvo vládě předložit návrh novely důchodového zákona v září. Spolu s touto normou má kabinet dostat i novelu o sociálním pojištění. Na projednání má pak být víc než rok. Část důchodových změn by měla začít platit od ledna 2025, část pak od července 2025. Novela o sociálních odvodech by měla být účinná od července 2025.
S
Novoroční bonus pro důchodce
09.01.2023
Lednové důchody české seniory potěší. Budou totiž značně vyšší než ty na konci loňského roku. Někteří penzisté si polepší až o tisíce korun. Důchody zvedá každoroční zákonná valorizace a dále také novinka zvaná výchovné za péči o děti. O vyšší sumu se navíc postará i mimořádný doplatek za valorizaci.
Všechny vyplácené důchody, kterých je téměř 3,5 milionu, se podle zákonné valorizace zvýší od ledna v průměru o 825 korun. Základní výměra důchodu je nově vyšší o 140 korun a činí 4040 korun a procentní výměra vzrostla o 5,1 procenta.
Platí, že čím vyšší důchod, tím větší navýšení. Například penzista, který měl v prosinci důchod 20 tisíc korun, bude v lednu brát bez pár korun už 21 tisíc korun. Naopak důchod ve výši 12 tisíc korun se od ledna zvýší "jen" o 550 korun.
O zvýšení není třeba žádat, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ho provede automaticky.
Tím ale lednové zvyšování starobních důchodů nekončí. Zhruba 1,4 milionu převážně důchodkyň dostane k penzi dalších 500 korun za každé vychované dítě. Většina žen dostane výchovné spolu s důchodem. "Informaci o zvýšení starobního důchodu o výchovné obdrží poživatelky starobního důchodu formou valorizačního oznámení, které ČSSZ rozesílá od poloviny prosince do poloviny ledna 2023," uvedla mluvčí sociální správy Jitka Drmolová.
V
Minimální mzda se od ledna zvedne na 17 300 korun
23.12.2022
Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.
„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.
Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 korun. Horní bude nově 34 600 korun místo dosavadních 32 400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.
V
Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
20.12.2022
Od ledna se zvýší životní a existenční minimum o 5,2 procenta. Minulý týden o tom rozhodla vláda, která tento krok zdůvodnila zdražováním. Na pomoc státu tak nově dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. "Od ledna bude životní a existenční minimum vyšší o 5,2 procenta, což odpovídá skutečnému nárůstu spotřebitelských cen za období od letošního května do září. Letos přitom již byly tyto částky zvýšeny v dubnu o 10 procent a od letošního července o 8,8 procent," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Životní minimum se tedy od příštího měsíce z 4620 na 4860 korun. Existenční minimum se zvýší z 2980 na 3130 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám. Připomíná, že životní i existenční minimum je důležité zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na některé sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše. Jde především o dávky pomoci v hmotné nouzi, některé dávky státní sociální podpory, příspěvek na péči nebo při pěstounské péči. Důležitou roli hraje i v případě exekucí pro určení nezabavitelné částky a také pro stanovení alimentů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)