Minimální mzda by se mohla pravidelně valorizovat
12.10.2023
Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.
"Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho," přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Tento údaj zveřejňuje Ministerstvo financí. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Tento podíl v České republice meziročně narůstá.
Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Mimořádné kolo dotačního řízení MPSV pro rok 2018
25.09.2018
V souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností (dále jen „Metodika“) vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí mimořádný termín dotačního řízení, a to v termínu 4. 9. 2018 až 15. 10. 2018.
Mimořádný termín dotačního řízení je určen pro registrované poskytovatele sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností. Mimořádný termín je vypisován za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony.
Dotační řízení MPSV je vyhlášeno v návaznosti na § 104 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Účel dotace
Dotaci lze v rámci tohoto mimořádného kola dotačního řízení poskytnout pouze za účelem dofinancování sociálních služeb, které se již zúčastnily prvního kola dotačního řízení na rok 2018, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony (poskytnuté prostředky doporučujeme poskytovatelům sociálních služeb využít na vyplacení mimořádných odměn svým zaměstnancům).
Dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).
Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
Způsob poskytnutí dotace a žádost o poskytnutí dotace
Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup pro posouzení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou uvedeny v Metodice.
Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Tato žádost pro rok 2018 musí být zpracována a podána výlučně prostřednictvím internetové aplikace.
O dotaci může požádat pouze ten poskytovatel sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo jde o poskytování sociální služby dle § 52 zákona o sociálních službách. Žádost o dotaci nelze podat v případě, že organizace doposud nemá oprávnění k poskytování příslušné sociální služeb (registraci) a/nebo není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb.
Každý poskytovatel vyplňuje a podává pouze jednu žádost o dotaci. Tato žádost bude obsahovat údaje o všech registrovaných sociálních službách, pro které poskytovatel žádá o dotaci ze státního rozpočtu ve výše uvedeném programu podpory.
Termíny pro podávání žádostí
Mimořádnou žádost o dotaci pro rok 2018 je možné v aplikaci OK služby - poskytovatel zpracovat a podat v tomto termínu:
od 27. září 2018 do 15. října 2018.
Aplikace pro podávání žádostí pro rok 2018 je dostupná na portálu MPSV.
Ministryně Maláčová navrhuje výrazné zvýšení rodičovského příspěvku
24.09.2018
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zvýšení rodičovského příspěvku na dítě do čtyř let věku ze stávajících 220 tisíc na 260 tisíc korun pro rodiče s jedním dítětem. Rodiny s dvojčaty a vícerčaty by měly nárok na 390 tisíc místo dnešních 330 tisíc korun. Více financí chce ministryně prosadit od 1. července 2019.
„Tento příspěvek se poskytuje v nezměněné výši již několik let. V současné době nejvíce rodičů pobírá měsíčně šest až osm tisíc korun, což je cca tříletá varianta. A to mi přijde při dnešních cenách a rodinných nákladech, například i na školku či dětskou skupinu, velmi málo. Chceme zlepšit životní úroveň všem rodinám, které pečují o malé děti,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s tím, že navýšení rodičovského příspěvku až na 300 tisíc korun je jednou z priorit programového prohlášení vlády.
Rodičovský příspěvek je koncipován jako náhrada mzdy. Jeho vývoj proto musí odrážet růst mezd v České republice. Druhá fáze navyšování rodičovského příspěvku se bude odvíjet od projednávání směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících (Work-life balance).
S takto výrazným růstem rodičovského příspěvku počítá novela zákona o státní sociální podpoře, kterou ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení odeslalo v pátek 21. září 2018. Při účinnosti úpravy od 1. července 2019 je předpokládaný nárůst výdajů ze státního rozpočtu o 3,6 miliardy korun a v následujícím roce pak 4,9 miliardy korun.
Navýšení rodičovského příspěvku tak podporuje možnost volby pro rodiče s malými dětmi, kteří si mohou vybírat mezi slaďováním osobního a pracovního života nebo výlučnou péčí o dítě. Rodičovský příspěvek totiž umožní rodičům také financování dětské skupiny, jejichž služeb může rodina využívat.
Novela zákona ruší také podmínku, kdy mohlo dítě mladší dvou let, jehož rodič pobíral rodičovský příspěvek, navštěvovat předškolní zařízení pouze 46 hodin měsíčně.
Ministerstvo také připravuje v současnosti právní úpravu, která bude řešit financování dětských skupin ze státního rozpočtu. Tento navazující návrh bude představen v rámci několika týdnů.
Technické zhodnocení na najatém hmotném majetku
21.09.2018
Odpisováním technického zhodnoce¬ní nájemcem na pronajatém hmotném majetku se zabývá § 28 odst. 3 ZDP. Uvádí se zde, že technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného na finanční leasing a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem (v případě nájmu) nebo uživatelem (v případě finanční¬ho leasingu), může na základě pí¬semné smlouvy odpisovat nájemce nebo uživatel, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Přitom nájemce nebo uživatel zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek nebo majetek pořizo¬vaný na finanční leasing a odpisuje je rovnoměrným nebo zrychleným způsobem.
Nájemce, který vede účetnictví, zahrne provedené technické zhodnocení jako daňově uznatelné nájemné časově rozlišené do zdaňovacích období, ve kterých hradí nájemné formou provedeného technického zhodnocení.
Nájemce, který vede daňovou evidenci, zahrne celou výši výdajů za provedené technické zhodnoce¬ní jako daňově uznatelné nájemné ve zdaňovacím období, kdy vynaložil výdaje na technické zhodnocení.
Pronajímatel, který vede účetnictví, přijaté nájemné ve formě provedeného technického zhodnocení časově rozliší vždy na příslušné zdaňovací období.
Pronajímatel, který nevede účetnictví, zahrne nepeněžní příjem ve výši výdajů na technické zhodnocení pro¬vedené nájemcem do svých příjmů ke zdanění v tom zdaňovacím období, kdy nájemce technické zhodnocení uvedl do stavu způsobilého k používání.
Daňová evidence a nemovité věci
20.09.2018
Podle § 26 odst. 2 ZDP jsou hmotným majetkem mj. budovy, domy a jednotky. Hmotným majetkem jsou dále stavby, s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m a oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou.
Budovy, domy, jednotky (byty) a stavby jsou – pro účel ZDP – vždy hmotným majetkem, a to bez ohledu nato (na rozdíl od věcí movitých), jaká je jejich vstupní cena.
Pozemky ZDP nedefinuje a proto je za hmotný majetek nepovažuje. Pozemky však jako hmotný majetek, který se neodepisuje, vymezují účetní předpisy.
Nemovitosti je nutno za¬třídit podle přílohy č. 1 k ZDP do příslušné odpisové skupiny, přičemž nejčastěji jsou tyto zatří¬děny v 5. odpisové skupině s dobou odpisování 30 let. Mohou však být zatříděny i ve 4. odpisové skupině (doba odpisování 20 let) nebo v 6. odpisové skupině (doba odpiso¬vání 50 let).
Zůstatkovou cenu nelze jako daňový výdaj zohlednit tehdy, je-li stavba zlikvidována v souvislosti se stavbou nového stavebního díla nebo jejího technického zhodnocení. V takovém případě se zůstatková cena stává součástí vstupní ceny nové stavby a bude tedy postupně odpisována.