Minimální mzda vzroste od 1. 1. 2024 o 1600 korun
11.12.2023
Na 18 900 korun od ledna vzroste minimální mzda. To představuje růst o 9,2 %, tedy o 1 600 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předlohy porostou také některé úrovně zaručené mzdy, konkrétně v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Podle odhadu MPSV si tak polepší asi 1,5 milionu zaměstnanců. Návrh bude vláda definitivně schvalovat tento týden. „Za MPSV jsme přišli s návrhem na nominálně nejvyšší navýšení minimální mzdy v historii. Od ledna se tak výrazně zlepší příjmová situace řady důležitých profesí, které jsou odměňovány v nejnižších stupních zaručených mezd. Jde například o kuchařky a kuchaře, uklízečky a uklízeče, pracovníky v sociálních službách, ale i další personál,“ shrnul ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Náš návrh představuje kompromis, protože opět nedošlo ke shodě mezi zástupci odborů a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Musíme pamatovat na to, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět,“ přiblížil.
Kromě minimální mzdy porostou také některé úrovně zaručené mzdy.
„Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst těchto příjmů by mohl činit asi 2,65 mld. korun za rok,“ dodal ministr Jurečka. Do pěti let je cílem dosáhnout poměru minimální a průměrné mzdy ve výši 45 %. Navrhované zvýšení minimální mzdy by mělo zajistit podle současného předpokládaného nárůstu průměrné mzdy dosažení tohoto poměru ve výši 41,1 %. Těmto změnám předchází návrh novely zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy pro další období. Zákon tak stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Mikro, malá, střední a velká účetní jednotka
25.11.2015
Novelou zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016 byly zavedeny čtyři kategorie účetních jednotek – mikro, malá, střední a velká.
Účetní jednotky výše uvedené se zařadí do příslušné kategorie. V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. V případě, kdy účetní jednotka má za účetní období kalendářní rok, potom pro zařazení do příslušné kategorie je rozhodný stav k 31. 12. 2015.
Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
a) aktiva celkem 500 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.
Zveřejňování účetních závěrek, přehledů i výročních zpráv
25.11.2015
Novela zákona o účetnictví přinesla zpřesnění i u zveřejňování účetních závěrek, přehledů i výročních zpráv. Jaká jsou nově účinná pravidla?
Účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu povinně zveřejňují ty účetní jednotky, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena.
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.
Termín zveřejnění je do 30 dnů po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny.
Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.11.2015
Režim přenesení daňové povinnosti se člení na trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti a dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti.
Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti se vztahuje na dodání zlata, zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH, na poskytnutí stavebních nebo montážních prací a od 1. ledna 2016 na dodání nemovité věci:
• Dodání zlata – režim přenesení daňové povinnosti se použije, pokud se jedná o dodání neopracovaného zlata o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, zejména v podobě slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije při dodání zlatnických výrobků, jako jsou například řetízky, prsteny, náušnice, různé kroužky, karabiny atd. Režim přenesení daňové povinnosti se dále použije při dodání investičního zlata, u kterého se plátce rozhodl, že při jeho dodání uplatní daň.
• Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 – jedná se o různé druhy odpadu a šrotu, například železný odpad, odpad a úlomky z plastů, sběrový papír, kartón, lepenku, bavlněný a niťový odpad, skleněné střepy, měděný, hliníkový, olověný a další odpad. Režim přenesení daňové povinnosti se u tohoto zboží použije také při dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů. Zboží musí odpovídat kódu nomenklatury celního sazebníku a slovnímu popisu zboží.
• Dodání nemovité věci v případě, že se plátce rozhodne využít možnosti podle § 56 odst. 5 zákona o DPH a při dodání nemovité věci, které by bylo po zákonem stanovené lhůtě osvobozeno od daně, jinému plátci, uplatní daň. Pokud je příjemce plátcem, může být uplatněna daň pouze po jeho předchozím souhlasu.
Opravné a následné kontrolní hlášení
20.11.2015
Kontrolní hlášení budou plátci poprvé předkládat za leden 2016 nebo I. čtvrtletí 2016.
V návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, jsou stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení v § 101f zákona o DPH. Podle § 101f odst. 1 zákona o DPH plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží. Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ oproti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, nebude následné kontrolní hlášení podáváno pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.