Ministerstvo práce má do poloviny ledna připravit revizi systému dávek pro uprchlíky
01.12.2022
Ministerstvo práce má navrhnout, jak by měly od dubna vypadat dávky pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Má připravit revizi systému podpory. Uložila mu to vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Asistenční centra pro příchozí budou podle něj kraje provozovat do konce března, pak od nich provozování převezme stát. Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března.
Kabinet schválil návrh novely, která ji podle dohody EU prodlužuje o rok. Uprchlíkům s vízem k ochraně stát vyplácí humanitární dávku 5000 korun na pořízení základního vybavení pro začátek života v ČR. Příchozí v nouzi ji mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Dávka není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 Kč. Úřady práce pak posílají ještě solidární příspěvek těm, kteří zdarma u sebe doma či ve svém volném bytě ubytují uprchlíky aspoň na 16 dní v měsíci.
"Ministerstvo práce má do 15. ledna představit revizi systému, jak bude vypadat od 1. dubna s dávkami a příspěvky. Druhý rok se pojede podle nových pravidel," řekl Rakušan.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů
28.11.2017
V souvislosti se změnou v § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), účinnou od 1. 1. 2018, která se použije poprvé při zdanění příjmů ze závislé činnosti plynoucích za kalendářní měsíc leden 2018.
Podle § 6 odst. 4 zákona příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odst. 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
V § 6 odst. 4 zákona jsou stanoveny podmínky pro vznik 2 samostatných základů daně na sobě zcela nezávislých [pod písmenem a) pro příjmy z dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) s úhrnným limitem ve výši 10 000 Kč a pod písmenem b) pro „ostatní“ příjmy ze závislé činnosti s úhrnným limitem ve výši 2 500 Kč], a to včetně samostatného zaokrouhlování obou základů daně resp. vypočtené daně. Z výkladu k novému znění § 6 odst. 4 zákona tak vyplývá, že oba limity se posuzují samostatně s tím, že tyto limity nelze navzájem kompenzovat a vznik jednoho samostatného základu daně nevylučuje vznik druhého samostatného základu daně, přičemž ve vztahu k limitu pod písm. b) pro posouzení úhrnné výše příjmů se nikdy nepřihlíží k příjmům plynoucím na základě DPP.
Pro účely správné aplikace výše uvedeného ustanovení uvádíme vzorové příklady na možnosti zdanění, které mohou nastat při stanovení samostatného základu daně v případě souběhu příjmů od téhož zaměstnavatele u poplatníka bez učiněného (tj. „nepodepsaného“) prohlášení k dani podle § 38k zákona:
Příklad I.
Budou-li poplatníkovi plynout od téhož plátce daně např. příjmy z DPP nepřesahující v úhrnu za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč /příjem pod písm. a) cit. ustanovení/ a souběžně příjem z dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) nepřesahující částku 2 500 Kč za kalendářní měsíc /příjem pod písm. b) cit. ustanovení/
pak v uvedeném případě dojde ke vzniku dvou samostatných základů daně (z příjmů z DPP a z příjmů z DPČ), ze kterých se srazí daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
Příklad II.
Bude-li poplatníkovi plynout od téhož plátce daně např. příjem z DPP ve výši 15 000 Kč za kalendářní měsíc a souběžně příjem z DPČ ve výši 2 000 Kč za kalendářní měsíc /příjem pod písm. b) cit. ustanovení/
pak v uvedeném případě dojde ke vzniku základu pro výpočet zálohy na daň a samostatného základu daně (tj. dvou různých základů daně), přičemž příjem z DPP bude zdaněn zálohou na daň podle § 38h zákona a příjem z DPČ daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Za předpokladu, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti bude nerezident ČR bez učiněného prohlášení k dani podle § 38k zákona, kterému bude plynout odměna člena orgánu právnické osoby souběžně s jiným příjmem ze závislé činnosti (např. z DPČ), bude nutné pro stanovení daňového režimu u příjmu uvedeného pod písm. b) – oba příjmy sečíst, a to bez ohledu na skutečnost, že při samotném zdanění odměny člena orgánu právnické osoby nerezidenta ČR bude v souladu s § 22 odst. 1 písm. g) bodem 6 zákona vždy srážena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo c) zákona a není ani rozhodující, zda se jedná o poplatníka, který učinil nebo neučinil u plátce daně prohlášení k dani.
Příklad III.
Bude-li poplatníkovi – nerezidentovi ČR plynout od téhož plátce daně odměna člena orgánu právnické osoby např. ve výši 1 000 Kč za kalendářní měsíc a souběžně i další příjem např. na základě DPČ ve výši 2 000 Kč měsíčně bez učiněného prohlášení k dani podle § 38k zákona, nebude možné v uvedeném případě na příjem z DPČ aplikovat daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, a to z důvodu, že v úhrnu jeho příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 ZDP přesáhly částku ve výši 2 500 Kč, tzn. limit uvedený v § 6 odst. 4 písm. b) zákona. Z toho je zřejmé, že z odměny člena orgánu právnické osoby ve výši 1 000 Kč bude sražena vždy daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně a v uvedeném případě bude příjem z DPČ ve výši 2 000 Kč zdaněn zálohou na daň podle § 38h zákona.
Vzorové příklady na aplikaci § 6 odst. 4 zákona jsou koncipovány tak, aby byly zřejmé možnosti zdanění, v praxi však mohou nastávat i další kombinace příjmů, které budou od plátců daně vyžadovat zvýšenou pozornost při jejich řešení.
(Zdroj: financnisprava.cz)
Stát bude vracet až stovky milionů
27.11.2017
Více než tři roky se v Česku špatně vypočítávala, a tedy i platila jedna z daní – konkrétně daň z nabytí nemovitosti. Její výpočet zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) hned ve dvou rozsudcích, ze kterých vyplývá, že se do kupní ceny pro účely výpočtu této daně nemá počítat DPH, což bylo do té doby běžnou praxí finanční správy.
"V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud. NSS se však zabýval pouze případem, že daň platí prodávající. Od ledna 2014 do října 2016 bylo totiž možné si vybrat, jestli daň z nabytí nemovitosti, zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Možnost výběru stanovil na nátlak developerů v roce 2013 Senát, který mohl kvůli rozpuštěné Poslanecké sněmovně historicky poprvé zcela sám přijímat zákony. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující. Finanční správa konečně vnáší světlo do situace, kdy daň zaplatil kupující. V páteční tiskové zprávě oznámila, že bude postupovat v obou případech stejně. Tvrdí, že postupovala podle zákonu a jeho praxi potvrdily i krajské soudy. Výklad ale následně změnil již zmíněnými rozsudkny Nejvyšší správní soud. "Nakonec se dvěma rozsudky přiklonil k názoru, který je ve prospěch poplatníka, tedy že má Finanční správa u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH," uvedla finanční správa v tiskové zprávě.
Více než polovina firem neodvádí daň z příjmu
22.11.2017
Více než polovina firem je stále v učetní ztrátě, a tedy neplatí daň z příjmu právnických osob, ukazuje průzkum společnosti Bisnode, vycházející z údajů několika desítek tisíc firem, které pro roky 2012 až 2016 splnily zákonnou povinnost zveřejnit účetní výkazy.
Přesto přibývá firem, které jsou v zisku, což souvisí s tím, že česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě a nezaměstnanost je rekordně nízká. Ještě v roce 2012 nevykazovalo zisk ke zdanění 59,5 % podniků, zatímco v roce 2016 už to bylo jen 51,5 %. Do lepší formy se dostává stále více velkých podniků. V roce 2012 odvádělo vyšší než milionovou daň 4,85 %, zatímco v loňském roce už to bylo 7,68 % z nich. „Roste počet subjektů, které daně odvádí. Daň z příjmu do sta tisíc korun odvádí každá čtvrtá firma ze sledovaného vzorku. Sto tisíc až jeden milion korun platí necelých 15 procent společností a milion až deset milionů na dani z příjmu do státního rozpočtu odvede přes šest procent společností,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Největší plátce daní ocenily v květnu Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. „Oceněné společnosti mají velký podíl na tom, že se nám v roce 2016 podařilo vybrat na dani z příjmů právnických osob do státního rozpočtu více než 156 miliard korun, což je meziročně o 18 miliard více a o 33 miliard více, než v roce 2014. Z této částky téměř 22 % pochází právě od TOP dvacítky,“ řekl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Většina Čechů daním nerozumí, ale chtějí více zdanit bohaté
20.11.2017
Lidé s většími příjmy by měli podle více než poloviny Čechů odvádět větší podíl z příjmů na daních. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přitom ale zároveň dvě třetiny lidí tvrdí, že daním nerozumí.
Většina Čechů je podle průzkumu pro progresivní zdanění příjmů. Lidé s vyššími příjmy by podle 57 procent dotázaných měli odvádět větší procento daně z příjmů než lidé s nízkými platy a mzdami. Přibližně pětina účastníků průzkumu dokonce uvedla, že zdanění bohatších lidí by mělo být výrazně vyšší. Že by naopak lidé s většími příjmy měli platit procentuálně menší daně, si myslí jen čtyři procenta Čechů. Podpora progresivního zdanění ale v posledních letech klesá. Nejvyšší byla podle CVVM v roce 2008, kdy chtěly větší zdanění lidí s většími příjmy přesně tři čtvrtiny dotázaných. V aktuálním průzkumu uvedly téměř dvě třetiny Čechů, že lidé s nízkými příjmy mají vysoké daně, zatímco lidé s vysokými příjmy podle téměř poloviny dotázaných mají daně nízké. Ohledně skupiny lidí s průměrnými příjmy jsou už názory vyrovnanější, podle 45 procent dotázaných má tato skupina daně přiměřené a podle 43 procent vysoké. Přitom ale zároveň skoro dvě třetiny Čechů tvrdí, že daňovému systému nerozumí. Že daním rozumí, uvedla jen méně než třetina dotázaných.