MPSV připravuje největší úpravu systému sociálních dávek za 30 let
20.02.2024
Historicky největší reformu v oblasti sociálních dávek nyní připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Reaguje tím mimo jiné na stávající složitost systému. Nově bude státní podpora oceňovat snahu klientů pracovat nebo řádnou školní docházku dětí. Dojde k nahrazení čtyř opakujících se příjmově testovaných dávek jednou novou dávkou. Čtyři současné dávky nyní odpovídají čtyřem žádostem, což vede ke čtyřem správním řízením. Změna znamená pouze jednu žádost a jedno řízení.
Jedna nová dávka podle návrhu MPSV nahradí čtyři opakující se příjmově testované dávky – konkrétně přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Aby je klienti mohli pobírat, musí splnit zákonné podmínky a například pravidelně poskytovat podrobné informace o řadě skutečností.
„Změny, které navrhujeme, jsou revoluční. ČR má systém dávek navržený prakticky před 30 lety. Je tedy nyní již zastaralý, neefektivní a nepřehledný. V současné době mnoho chudších domácností v nouzi již pobírá kombinaci různých dávek. V systému také chybí prvek motivace k aktivnímu řešení vlastní životní situace. Chceme, aby lidé nebyli pasivní a jen čekali na dávky. Naopak budeme podporovat aktivitu a snahu postarat se o sebe,“ shrnul ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jednotná dávka se bude skládat ze čtyř složek, což umožní poskytovat komplexní podporu rodinám v těžké životní situaci. Tyto složky budou zahrnovat oblast zajištění základního živobytí, pomoc při placení nákladů za bydlení, výchovu a péči o děti a v neposlední řadě pracovní bonus. „Tento přístup zohledňuje snahu o dosažení soběstačnosti domácnosti a podporuje zdravé fungování rodiny, včetně pravidelné školní docházky dětí. Dále pomáhá s úhradou nákladů na bydlení a s krytím základních životních potřeb,“ doplnil ministr Jurečka.
Cílem změn je rovněž odstranit tzv. body zlomu, které v současném systému mohou demotivovat klienty při hledání práce nebo přijetí lépe placené práce, protože by mohli ztratit nárok na podporu. Budou se také zohledňovat konkrétní finanční možnosti žadatele, aby se nestávalo, že peníze dostane člověk, který je nepotřebuje, protože disponuje velkým majetkem.
MPSV nyní finalizuje nastavení konkrétních parametrů a komunikuje se všemi partnery. Kompletní paragrafové znění bude podle předpokladu k dispozici na konci prvního čtvrtletí. Účinnost všech opatření je plánována na rok 2025.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Daně při oddlužení FO
19.09.2017
Podle § 244 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. („DŘ“) je při insolvenčním řízení daňový subjekt – poplatník nebo plátce – povinen podat do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne před účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno. Tuto lhůtu přitom nelze nijak prodloužit, což souvisí s velmi krátkými lhůtami insolvenčního soudu pro přihlašování pohledávek, které činí 30 až 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o úpadku.
Lhůty, ve kterých je daňový subjekt poté povinen podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení v průběhu insolvenčního řízení, zůstávají zachovány. Takže po „před-úpadkovém“ přiznání bude již dále plnit pravidelné povinnosti spojené s podáváním daňového tvrzení (tj. přiznání, hlášení, vyúčtování) standardně jako kdyby v úpadku nebyl. Například přiznání k dani z příjmů proto bude podávat za každé ukončené zdaňovací období v obvyklé lhůtě do 1. 4. nebo 1. 7. (využívá-li služeb poradce nebo podléhá povinnému auditu).
Pokud by poplatník speciální daňové přiznání ke dni účinnosti úpadku včas nepodal, může správce daně podle § 244 odst. 5 DŘ ihned stanovit daň tzv. podle pomůcek, které si opatří i bez součinnosti s ním. Přičemž poplatníka ani nemusí předem vyzývat k dodatečnému splnění povinnosti podat přiznání, jak je jinak běžné.
Způsob odpočtu daňové ztráty
19.09.2017
Odpočet daňové ztráty od základu daně, resp. od dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona, musí poplatník řádně zvážit. Především musí pamatovat, že daňovou ztrátu lze odečítat po dobu 5 následujících let, zatím co některé odpočty, resp. daňové výhody, jsou možné pouze v daném roce.
Pokud poplatník odečte daňovou ztrátu tak, že výsledný základ daně je nízký, může se stát, že:
nevyužije (a tedy propadne) slevu na dani na poplatníka a další slevy na dani dané § 35ba, tj. sleva na manžela (manželku), invaliditu, na studenta a na umístění dítěte,
nevyužije nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. odečet z titulu darů, bytové potřeby, životního pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
nevyužije slevu z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob,
nevyužije daňové zvýhodnění na děti.
Vhodné je uplatnit odečet daňové ztráty tak, aby poplatník o výše uvedené daňové výhody nepřišel.
Vykázal-li např. podnikatel v letošním roce základ daně 170 000 Kč s tím, že má z minulého roku daňovou ztrátu 30 000 Kč, není výhodné tuto ztrátu od základu daně odečíst. V daném případě je základ daně tak nízký, že pro poplatníka je výhodnější ztrátu převést do dalších let a v letošním roce si uplatnit základní slevu na poplatníka.
Vykázání daňové ztráty je nevýhodné jak z důvodu, že poplatník nemůže v daném zdaňovacím období uplatnit výše uvedené daňové výhody, tak i z důvodu, že se prodlouží doba pro stanovení a doměření daně v souladu s § 38r zákona. Pokud by mělo dojít k vykázání ztráty a poplatník se snaží tomu zabránit, je vhodným řešením např. přerušit daňové odpisy, počkat s nákupem zásob zboží nebo materiálu, případně i přejít na vedení účetnictví, apod., čímž ke ztrátě nedojde.
Finanční leasing podle ZDP
18.09.2017
zahrnuje nejenom smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných smluv, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva.
Se zavedením nové definice pojmu finanční leasing v ustanovení § 21d ZDP došlo oproti původní právní úpravě ke změně terminologie:
– pojem „finanční leasing“, nahrazuje pojem „finanční pronájem s následnou koupí“,
– pojem „úplata“, nahrazuje pojem „nájemné“,
– pojem „uživatel“, nahrazuje pojem „nájemce“,
– pojem „doba finančního leasingu“, nahrazuje pojem „doba nájmu“,
– pojem „převod vlastnického práva“, který nahrazuje pojem „prodej“.
Z věcného hlediska zůstaly podmínky pro posuzování daňové uznatelnosti „finančního leasingu“ nezměněny.
Změny u vratky spotřební daně u zelené nafty – od 1. července 2017
18.09.2017
S účinností změnového zákona od 1. července 2017 tak dochází k úpravě vratky spotřební daně u osob podnikajících podle zákona upravujícího zemědělství, které provozují současně rostlinnou a živočišnou výrobu – tzv. kombinovanou živočišnou výrobu, v návaznosti na intenzitu chovu zvířat, kdy se zavádí tři pásma objemu vrácené částky spotřební daně v závislosti na stanovená kritéria:
– intenzita chovu do 0,2 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,2 do 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar.
Nově si tak tyto osoby budou muset vypočítat intenzitu chovu zvířat v závislosti na počtu a druhu zvířat a druhu zemědělské kultury – orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura, přepočtenou na velké dobytčí jednotky (VDJ). Koeficient tak bude vyjadřovat podíl VDJ na hektar půdy – VDJ/hektar. Zároveň budou moci uplatnit vratku zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b)[2] nebo v § 45 odst. 2 písm. j)[3] (minerální oleje s menším obsahem biopaliva) a zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c)[4] zákona o spotřebních daních. Podle § 57 odst. 9 zákona o spotřebních daních si tak tyto osoby nebudou moci za měsíc uplatnit vratku zvlášť u rostlinné a zvlášť u živočišné výroby. Jak již bylo uvedeno, bude od 1. července 2017 umožněno oprávněným osobám požádat o vratku spotřební daně i u činností rybnikářství a hospodaření v lese.
V rámci jednoho daňového přiznání tak bude možné uplatnit současně vratku spotřební daně:
– u živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– rostlinné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– a kombinované živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese.