Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daň z nemovitosti se blíží
10.05.2023
Finanční správa v těchto dnech rozesílá informace k dani z nemovitých věcí. Zatímco dříve byla standardem složenka, je tato forma nyní na ústupu.
Pokud patříte mezi poplatníky, kterým byla ze zákona začátkem roku 2023 zřízena datová schránka, informace pro placení daně na rok 2023 vám již nejspíše byly zaslány jejím prostřednictvím. „Pozor, v tomto případě je jedno, zda je schránka zřízena pro podnikatele či fyzickou osobu. Typ datové schránky není rozlišován,“ upozorňuje Jana Melicharová, daňová poradkyně ze společnosti KODAP. Takto zaslané informace jsou shodné s těmi na poštovních poukázkách, včetně QR kódu pro rychlé uhrazení daně.
Jestli jste si v minulosti zažádali o zasílání těchto údajů do e-mailové schránky, potřebné informace vám dorazí tam. V případě, že pro placení daně využíváte SIPO, úhrada proběhne standardně v souladu s podmínkami České pošty. Poplatníci využívající portál MOJE DANĚ naleznou potřebné údaje v sekci „Nastavení a informace o subjektu“. Informace pro placení daně zasílané prostřednictvím datové schránky, e-mailu či portálu MOJE DANĚ by měly být poplatníkům v těchto dnech již doručeny.
Pokud se vás žádný z výše uvedených způsobů doručení netýká, obdržíte potřebné informace ve formě poštovní poukázky A. „Ty jsou rozesílány postupně a nejpozději by měly do poštovních schránek dorazit 25. května. V případě, že ani k tomuto datu složenku neobdržíte, je vhodné kontaktovat územní pracoviště místně příslušného finančního úřadu, případně prověřit, zda nemohla být informace o úhradě doručena jiným způsobem,“ říká Jana Melicharová ze společnosti KODAP. Poplatníkům, kteří vlastní nemovité věci v územní působnosti více krajů nebo platí daň vyšší než 5000 Kč, bude doručen odpovídající počet složenek. Složenek se také týká další letošní novinka. Nově již nejsou zasílány bezplatné daňové složenky, ale pouze poštovní poukázky typu A. Poplatníka, který daň hradí jejich prostřednictvím, tak čeká povinnost uhradit související poplatek přinejmenším 52 korun. Snazší a levnější je tak například bezhotovostní převod z bankovního účtu prostřednictvím uvedeného QR kódu.
Nepřesáhne-li výše daně 5000 Kč, je celá částka daně splatná do 31. května. V případě, že je daň vyšší, může jí poplatník buď uhradit do 31. května naráz nebo ve dvou splátkách do 31. května a do 30. listopadu (v případě podnikatelů v zemědělství do 31. srpna a 30. listopadu).
S
Vláda chystá vyšší DPH na pivo a spotřební daň na víno
10.05.2023
Škrty, vyšší odvody, zdražování a zvyšování DPH. Takové návrhy změn se na nás valí ze všech stran. Podle návrhu ministerstva financí by se zvýšení sazeb DPH na 21 procent dotklo například vodného a stočného, tepla, točeného piva nebo ubytovacích služeb.
Podle aktuálního návrhu by mohlo zdražit i pivo, ale jen to točené, a to docela znatelně. Momentálně spadá točené pivo v restauraci do kategorie 10 % DPH. Kdyby návrh prošel, sazba by se zvýšila na 21 procent. Zlevnit by díky sníženému DPH z 15 na 14 procent mohly některé potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické pomůcky, stavební práce či dětské sedačky. “Z hlediska dopadů na peněženky občanů bude poměrný znatelné zejména zvýšení vodného a stočného. Jedná se o služby související se základními životními potřebami. Pokud jde o zvýšení cen piva či vína, ty jsou u nás jedny z nejnižších v Evropské unii. Pokud by zvýšení cen alkoholu mělo vést ke snížení jejich spotřeby, mělo by to zřejmě pouze kladný efekt, protože v spotřebě alkoholu nejen v EU ale i ve světě neblaze vynikáme,” komentuje navrhované změny Michal Jelínek, partner V4 Group.
I ti, kteří více holdují vínu než pivu, budou muset nejspíš sáhnout hlouběji do peněženek. V České republice totiž máme nulovou spotřební daň na víno. Národní ekonomická rada navrhuje, aby spotřební daň na víno byla ve výši 10 až 23 korun za litr. Podle ministra zdravotnictví by vinaři měli být realisté, protože ať se jim to líbí nebo ne, spotřební daň na víno jednou bude. Naopak proti zavedení spotřební daně na víno je ministr zemědělství.
Momentálně jsou sazby DPH tři, a to 10, 15 a 21 procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje, aby sazby byly jen dvě, tedy základní 21 procent a jedna snížená 14 procent.
S
Zvyšme daně hlavně bohatším zaměstnancům, navrhli analytici
28.04.2023
Zatímco vláda svůj návrh na záchranu státního rozpočtu ještě připravuje, výzkumníci PAQ Research s ekonomy IDEA představili vlastní plán. Počítá s vyšším zdaněním zaměstnanců, přičemž zachovává úlevy pro ty s nižšími příjmy. Analytici přicházejí ve svých propočtech se dvěma variantami.
První varianta nazvaná vyvážená počítá s ponecháním základní sazby daně z příjmů na 15 procentech, progresivním zdaněním od průměrných příjmů, zvýšením slevy na poplatníka a zrušením selektivně čerpatelných slev a odčitatelných položek. Přinést by měla zhruba 32 miliard, přičemž více než 29 miliard by v tomto případě připlynulo od nejlépe vydělávajících zaměstnanců. Pro stabilizaci veřejných financí je potřeba získat dodatečných 115 miliard na dalších daních.
Druhá varianta, tzv. realistická pracuje se zvýšením základní sazby na 17 procent, progresivním zdaněním od středních příjmů, zvýšením slevy na poplatníka a rovněž zrušením selektivně čerpatelných slev a odčitatelných položek. V tomto případě by od zaměstnanců připlynulo do rozpočtu dodatečných 60 miliard, přes 42 miliard od těch s nejvyššími příjmy…
J
Odbory žádají růst minimální mzdy od července o 1000 korun, dále pak i od ledna
28.04.2023
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl v pátek na tiskové konferenci předák ČMKOS Josef Středula.
Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Ministr práce Marian Jurečka novinářům řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení a od příštího roku roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy. Zaměstnavatelé jsou proti letošnímu navyšování, žádají zavedení automatické valorizace.
"Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý. Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě," uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tak podpořili firmy a ekonomiku...
J