Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Příjmy a výdaje spolupracujících osob
14.08.2018
Podle § 13 ZDP příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) mohou být rozděleny mezi poplatníka a spolupracující osoby.
Spolupracujícími osobami se rozumí
a) spolupracující manžel
pozn.: Podle § 21e odst. 3 ZDP se manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti
pozn.: Vzhledem k tomu, že NOZ společnou domácnost žádným způsobem nedefinuje, obsahuje ZDP v již zmíněném § 21e v odst. 4 definici vlastní. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
c) člen zúčastněný na provozu rodinného závodu.
U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Není tedy možné, aby příjmy spolupracující osoby A činily 50 % a výdaje 10 % a u osoby B aby příjmy činily 50 % a výdaje 90 %. Vždy je nutno příjmy i výdaje dělit ve stejném poměru (je tedy možné, že u osoby A budou příjmy i výdaje činit 10 % a u osoby B budou příjmy i výdaje ve výši 90 %).
Vše o sociálním bydlení přehledně na jednom místě
08.08.2018
Sociální bydlení patří mezi klíčové priority vlády a chce jej co nejdříve vyřešit. Jelikož je téma sociálního bydlení často diskutovaným tématem nejen mezi občany, zřídilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem vnitra, internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz.
„Je důležité, aby se měli občané v případě životních a existenčních problémů kam obrátit a získat potřebné informace. Řešení situace sociálního bydlení, z pohledu právního ukotvení, řadím mezi své hlavní priority. V této věci již konám potřebné kroky a jsem ráda, že se nám nyní podařilo ve spolupráci s příslušnými resorty spustit internetové stránky, kde jsou potřebné informace k dispozici,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz jsou určeny pro občany, obce a neziskové organizace a poskytuje fakta spojená s finanční podporou v bydlení, sociálními dávkami na bydlení, sociální prací, sociálními službami či s investiční podporou sociálního bydlení v ČR.
Jsou zde také sdíleny zkušenosti ze šestnácti obcí ČR a jejich rozdílným přístupem k sociálnímu bydlení. Kromě zveřejňovaných aktualit, výzkumů a řady dalších dokumentů je zde také poskytována přímá pomoc prostřednictvím odpovědí na tzv. „často kladené dotazy“.
Stránky vznikly díky projektu „Podpora sociálního bydlení“, v rámci kterého MPSV spolupracuje se šestnácti obcemi. Těm téměř dva roky poskytuje intenzivní podporu v oblasti sociálního bydlení a sociální práce a jejich zkušenosti slouží jako věcná inspirace pro ostatní města a obce z celé ČR. V případě jakékoliv potřeby a dotazů je možné se skrze stránky spojit s Kontaktním centrem Sociálního bydlení a získat tak další užitečné informace.
Nezaměstnanost v červenci podle odhadů dočasně mírně stoupla
07.08.2018
Nezaměstnanost v červenci stoupla na tři procenta z červnových 2,9 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků. Důvodem nárůstu jsou sezonní faktory související s příchodem nových absolventů na úřady práce. Nárůst tak bude podle ekonomů jen dočasný. Úřad práce ČR zveřejní údaje o nezaměstnanosti za červenec ve středu 8. srpna.
„Trh práce sice nabízí největší počet pracovních míst v historii, v červenci však výrazně působí sezónní efekt příchodu čerstvých absolventů na trh práce, a proto očekáváme nárůst. V dalších měsících však míra nezaměstnanosti opět poklesne pod tříprocentní hranici,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych. Tradičně se také podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera projevuje období dovolených v pomalejším přijímání nových zaměstnanců. „Menší nárůst nezaměstnanosti je tak pro červenec typický, pokud bychom tento sezónní výkyv očistili, míra nezaměstnanosti by setrvala na obdobné úrovni, případně ještě nepatrně klesla,“ uvedl.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Pokuty dle daňového řádu
31.07.2018
Dle příslušného ustanovení daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, pokud:
• nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo
• učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
A jakou výši pokuty daňový řád předepisuje?
Jedná se o výši:
a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.