Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daně při oddlužení FO
19.09.2017
Podle § 244 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. („DŘ“) je při insolvenčním řízení daňový subjekt – poplatník nebo plátce – povinen podat do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne před účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno. Tuto lhůtu přitom nelze nijak prodloužit, což souvisí s velmi krátkými lhůtami insolvenčního soudu pro přihlašování pohledávek, které činí 30 až 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o úpadku.
Lhůty, ve kterých je daňový subjekt poté povinen podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení v průběhu insolvenčního řízení, zůstávají zachovány. Takže po „před-úpadkovém“ přiznání bude již dále plnit pravidelné povinnosti spojené s podáváním daňového tvrzení (tj. přiznání, hlášení, vyúčtování) standardně jako kdyby v úpadku nebyl. Například přiznání k dani z příjmů proto bude podávat za každé ukončené zdaňovací období v obvyklé lhůtě do 1. 4. nebo 1. 7. (využívá-li služeb poradce nebo podléhá povinnému auditu).
Pokud by poplatník speciální daňové přiznání ke dni účinnosti úpadku včas nepodal, může správce daně podle § 244 odst. 5 DŘ ihned stanovit daň tzv. podle pomůcek, které si opatří i bez součinnosti s ním. Přičemž poplatníka ani nemusí předem vyzývat k dodatečnému splnění povinnosti podat přiznání, jak je jinak běžné.
Způsob odpočtu daňové ztráty
19.09.2017
Odpočet daňové ztráty od základu daně, resp. od dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona, musí poplatník řádně zvážit. Především musí pamatovat, že daňovou ztrátu lze odečítat po dobu 5 následujících let, zatím co některé odpočty, resp. daňové výhody, jsou možné pouze v daném roce.
Pokud poplatník odečte daňovou ztrátu tak, že výsledný základ daně je nízký, může se stát, že:
nevyužije (a tedy propadne) slevu na dani na poplatníka a další slevy na dani dané § 35ba, tj. sleva na manžela (manželku), invaliditu, na studenta a na umístění dítěte,
nevyužije nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. odečet z titulu darů, bytové potřeby, životního pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
nevyužije slevu z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob,
nevyužije daňové zvýhodnění na děti.
Vhodné je uplatnit odečet daňové ztráty tak, aby poplatník o výše uvedené daňové výhody nepřišel.
Vykázal-li např. podnikatel v letošním roce základ daně 170 000 Kč s tím, že má z minulého roku daňovou ztrátu 30 000 Kč, není výhodné tuto ztrátu od základu daně odečíst. V daném případě je základ daně tak nízký, že pro poplatníka je výhodnější ztrátu převést do dalších let a v letošním roce si uplatnit základní slevu na poplatníka.
Vykázání daňové ztráty je nevýhodné jak z důvodu, že poplatník nemůže v daném zdaňovacím období uplatnit výše uvedené daňové výhody, tak i z důvodu, že se prodlouží doba pro stanovení a doměření daně v souladu s § 38r zákona. Pokud by mělo dojít k vykázání ztráty a poplatník se snaží tomu zabránit, je vhodným řešením např. přerušit daňové odpisy, počkat s nákupem zásob zboží nebo materiálu, případně i přejít na vedení účetnictví, apod., čímž ke ztrátě nedojde.
Finanční leasing podle ZDP
18.09.2017
zahrnuje nejenom smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných smluv, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva.
Se zavedením nové definice pojmu finanční leasing v ustanovení § 21d ZDP došlo oproti původní právní úpravě ke změně terminologie:
– pojem „finanční leasing“, nahrazuje pojem „finanční pronájem s následnou koupí“,
– pojem „úplata“, nahrazuje pojem „nájemné“,
– pojem „uživatel“, nahrazuje pojem „nájemce“,
– pojem „doba finančního leasingu“, nahrazuje pojem „doba nájmu“,
– pojem „převod vlastnického práva“, který nahrazuje pojem „prodej“.
Z věcného hlediska zůstaly podmínky pro posuzování daňové uznatelnosti „finančního leasingu“ nezměněny.
Změny u vratky spotřební daně u zelené nafty – od 1. července 2017
18.09.2017
S účinností změnového zákona od 1. července 2017 tak dochází k úpravě vratky spotřební daně u osob podnikajících podle zákona upravujícího zemědělství, které provozují současně rostlinnou a živočišnou výrobu – tzv. kombinovanou živočišnou výrobu, v návaznosti na intenzitu chovu zvířat, kdy se zavádí tři pásma objemu vrácené částky spotřební daně v závislosti na stanovená kritéria:
– intenzita chovu do 0,2 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,2 do 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar.
Nově si tak tyto osoby budou muset vypočítat intenzitu chovu zvířat v závislosti na počtu a druhu zvířat a druhu zemědělské kultury – orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura, přepočtenou na velké dobytčí jednotky (VDJ). Koeficient tak bude vyjadřovat podíl VDJ na hektar půdy – VDJ/hektar. Zároveň budou moci uplatnit vratku zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b)[2] nebo v § 45 odst. 2 písm. j)[3] (minerální oleje s menším obsahem biopaliva) a zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c)[4] zákona o spotřebních daních. Podle § 57 odst. 9 zákona o spotřebních daních si tak tyto osoby nebudou moci za měsíc uplatnit vratku zvlášť u rostlinné a zvlášť u živočišné výroby. Jak již bylo uvedeno, bude od 1. července 2017 umožněno oprávněným osobám požádat o vratku spotřební daně i u činností rybnikářství a hospodaření v lese.
V rámci jednoho daňového přiznání tak bude možné uplatnit současně vratku spotřební daně:
– u živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– rostlinné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– a kombinované živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese.