Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Tvorba rezervy na opravy využitá k daňové optimalizaci
26.06.2017
Poplatník daně z příjmů FO i PO může využít zahájení tvorby rezervy na opravu hmotného majetku výhodně ke zvýšení svých daňově uznatelných výdajů a tím ke snížení daňové povinnosti za příslušné zdaňovací období.
U poplatníka daně z příjmů FO půjde o případy, kdy podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP hodlá na hmotném majetku zařazeném v obchodním majetku provádět v budoucnu opravy a dále kdy poplatník s příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP hodlá na pronajímaném hmotném majetku v budoucnu provést opravy.
Příklad
Podnikatel podnikající v dopravě a cestovním ruchu hodlá v roce 2019 provést opravu autobusu. Předpokládaný rozpočtový náklad opravy činí 180 000 Kč. V roce 2019, kdy bude oprava provedena, bude výdaj na opravu daňovým výdajem podnikatele. Za rok 2017 však podnikatel dosáhne vyššího základu daně, než předpokládal, a proto hledá zákonné možnosti jeho snížení, aby nemusel platit vysokou daň z příjmů. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Jednou z možností daňové optimalizace je zahájení tvorby rezervy na opravu autobusu v roce 2017. Rezerva bude tvořena po dobu dvou let, tedy ve výši 90 000 Kč za rok. Podmínkou daňové uznatelnosti této rezervy je deponování prostředků ve výši tvořené rezervy na samostatný účet vedený u příslušné banky v termínu do podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. O částku 90 000 Kč se zvýší u podnikatele daňové výdaje a tím se sníží základ daně z příjmů za rok 2017, takže úspora na dani z příjmů z titulu tvorby rezervy činí 13 500 Kč.
Zajištění daně z příjmů placených do zahraničí
16.06.2017
Pokud zdanitelný příjem nerezidenta ze zdrojů na území ČR nepodléhá tzv. srážkové dani dle § 36 ZDP ani zálohové dani, podléhá obecně zajištění daně, nestanoví-li ZDP nebo příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění jinak.
Podstatou zajištění daně je úkol plátce příjmů alias plátce daně – který je definován v § 38c ZDP – srazit z úhrady nerezidentnímu poplatníkovi ve prospěch českého finančního úřadu zajištění na daň. Tímto si ČR doslova zajišťuje splnění daňové povinnosti nerezidentů, kterého by se jinak nemusela dočkat, a šlo by o nezdravou konkurenční výhodu zahraničních firem. Zajištění daně, která doposud ještě není splatná a ani nebyla stanovena – k tomu dojde zpravidla na základě daňového přiznání za dotčené zdaňovací období – má po právní stránce charakter předběžného opatření. Obecně problematiku zajištění daně upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména v § 233 až § 237, kde je poněkud skryto do legislativní zkratky „daň vybíraná srážkou“
• Plátce daně, který je povinen podle zákona vybrat nebo srazit daň nebo úhradu na zajištění daně, je povinen daň vybíraná srážkou odvést ve stanovené lhůtě a výši.
Této obecné možnosti zajištění daně plátcem daně založené procesním daňovým právem dosyta využil ZDP, který v § 38e stanoví povinnost zajištění daně z určitých příjmů nerezidentních fyzických i právnických osob. Přičemž se při správě zajištění daně postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li ZDP jinak.
Daňové řešení bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci
16.06.2017
Obecně platí, že majetkový prospěch vzniklý vydlužiteli z titulu poskytnutí bezúročné zápůjčky je předmětem daně z příjmů s testováním osvobození tohoto příjmu od daně u poplatníka daně z příjmů FO dle § 4a písm. m) ZDP.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že od daně z příjmů FO je osvobozen bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, a pokud
– se jedná o příjem od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
– se jedná o příjem od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
– se jedná o příjem obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
Nespolehlivý plátce a nespolehlivá osoba
15.06.2017
V § 106a zákona o DPH je s účinností od 1. 1. 2013 vymezen institut nespolehlivého plátce, k němuž byla zveřejněna metodická informace GFŘ, která byla ještě v následujícím období dvakrát aktualizována. Vymezení nespolehlivého plátce souvisí zejména s ručením za nezaplacenou daň.
Novelou zákona o DPH, která je součástí daňového balíčku, se s účinností od 1. 7. 2017 doplňuje pravidlo, podle něhož, dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stává se tato osoba nespolehlivou osobou okamžikem, kdy přestane být plátcem. Nespolehlivou osobou se stane také na základě rozhodnutí správce daně osoba, která není plátcem, která závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH.
Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 se do zákona o DPH doplňuje vedle institutu „nespolehlivého plátce“ také institut „nespolehlivé osoby“, který má sloužit podle názoru Ministerstva financí ČR jako preventivní nástroj při boji s daňovými úniky. Cílem zavedení nového institutu nespolehlivé osoby je podle Ministerstva financí ČR zamezit účelovému rušení registrace nespolehlivých plátců za účelem „očištění“ se a opětovnému návratu mezi plátce DPH a možnost označit statutem nespolehlivosti i jiné osoby, které nejsou dosud plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání tak, aby okamžitě k datu vzniku plátcovství již měli označení nespolehlivého plátce.