Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Příjmy z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci
08.06.2017
Osvobození se podle § 4 odst. 1 písm. s) zákona nevztahuje dále na:
– příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
– příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti.
Příklad
Poplatník nepodnikatel uzavřel v době kratší než 5 let od nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným smlouvu o smlouvě budoucí na převod účasti na společnosti s ručením omezeným, na základě které bude uzavřena smlouva o převodu účasti až po 5 letech od nabytí. Otázkou je, zda příjmy plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí budou příjmy zdanitelné.
Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží do pěti let od nabytí obchodního podílu, budou příjmy zdanitelné, nevztahuje se na ně osvobození od daňové povinnosti. Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží po pěti letech od nabytí obchodního podílu, budou příjmy od daně osvobozené. V daném případě není rozhodující kdy byl budoucí převod účasti uskutečněn, ale zda poplatníkovi plynuly příjmy z tohoto převodu do pěti let nebo po pěti letech od nabytí podílu.
Příjmy z budoucího prodeje věci z hlediska daně z příjmů
08.06.2017
Zákon o daních z příjmů stanoví pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podmínky pro osvobození příjmů z prodeje jejich majetku od daně s tím, že zvláštní podmínky zákon stanoví pro případ osvobození příjmů z prodeje na základě smlouvy o smlouvě budoucí.
Příjmy z prodeje bytové jednotky a rodinného domu
Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z prodeje:
– rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo
– jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku,
pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.
Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.
Změny daňového bonusu
07.06.2017
Zákon o daních z příjmů v § 35c odst. 3 stanoví, že je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.
Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Daňový bonus vyplacený poplatníkovi je omezen částkou 60 300 Kč ročně. Slevu na dani zákon neomezuje. Zákon pro daňový bonus stanoví i další omezující podmínky. Daňový bonus může podle § 35c odst. 4 zákona uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období:
– měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Minimální mzda pro r. 2017 činí 11 000 Kč, pro r. 2017 zákonný limit pro daňový bonus činí 6 x 11 000 = 66 000 Kč,
– u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy, tj. nesmí vykázat daňovou ztrátu.
Počínaje r. 2018 zákon o daních z příjmů zpřísní podmínky pro vyplácení daňového bonusu. Do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit se nebudou započítávat příjmy z kapitálového majetku a příjmy z nájmu podle § 8 a 9 zákona. Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují aktivních příjmů, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti podle § 6 nebo 7 zákona.
Pro r. 2018 zákon nově stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.
Zvýšení slevy na vyživované děti
07.06.2017
Novela zákona zvýší slevu na vyživované děti. Daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě bude činit 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě 24 204 Kč ročně. Daňového zvýhodnění na první dítě se nemění a bude činit i nadále 13 404 Kč. Přechodné ustanovení novely zákona stanoví, že ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2017.
Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2017 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pokud by např. novela zákona nabyla účinnosti od 1. července 2017, bylo by možno zaměstnancům, kteří vyživují děti a podepsali prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona, uplatnit zvýšené měsíční daňové zvýhodnění od července s tím, že za předcházející měsíce by se zvýšení daňového zvýhodnění zaměstnanci dorovnalo v rámci ročního zúčtování za r. 2017. Další možností je, že by si zaměstnanec mohl zvýšené daňové zvýhodnění uplatnit prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2017.