Na letošní růst platů ve veřejném sektoru nejsou ve vládní rezervě peníze, hledají je resorty
26.08.2024
Prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna. V televizi Prima CNN to řekl premiér Petr Fiala. Uvedl, že státní rozpočet pro příští rok by měl hospodařit se schodkem 231 miliard korun a školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc.
Ministerstvo práce navrhlo zvednout od příštího měsíce základ výdělku o sedm procent, nebo o deset procent části pracovníků veřejného sektoru a zaměstnancům státu. Potřeba by na to bylo do konce roku asi 4,6 miliardy korun, nebo 6,6 miliardy navíc. Odboráři žádají přidání o deset procent pro všechny ve veřejné sféře. Podle předáků na to ministerstva peníze ve svých pokladnách mohou najít. Zástupci vlády a odbory o tom budou jednat v úterý, kdy by měli uzavřít výslednou dohodu. O případném zářijovém růstu tarifů by vláda pak měla rozhodovat ve středu.
"My opravdu peníze v tuto chvíli nemáme… Prostředky nejsou na navýšení objemu platů, ale hledáme prostředky v jednotlivých resortech na navýšení tarifů," uvedl premiér. Podotkl, že rozpočtová rezerva slouží k pokrytí výdajů v mimořádných situacích a stát ji využil třeba při řešení potíží v hutní společnosti Liberty Ostrava. Úřady práce vyplácejí náhradu výdělků tamním zaměstnancům, podle dřívějších informací by to mělo stát kolem 1,3 miliardy korun.
Podle premiéra se zvýšením sumy na platy počítá rozpočet na příští rok. Výdělky by se měly zvednout od ledna. "Je shoda, že to uděláme," řekl předseda vlády. Fiala řekl, že rozpočet by měl příští rok hospodařit s deficitem 231 miliard korun. Pro letošek je to 252 miliard korun. Posílit by se měly v roce 2025 i finance na školství. "Příští rok tam bude minimálně nárůst o deset miliard korun," uvedl Fiala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ručení oprávněného příjemce
25.09.2017
Podle § 108a zákona o DPH, který se novelou zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 nezměnil, ručí nadále za stanovených podmínek oprávněný příjemce, jemuž vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, za nezaplacenou DPH při prodeji tohoto zboží, které je předmětem spotřební daně. Toto ustanovení se prakticky vztahuje na oprávněné subjekty, které mají povoleno provozovat daňový sklad podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřební dani“).
Podle § 108a odst. 1 zákona o DPH ručí oprávněný příjemce, jemuž vznikla v souvislosti s přijetím výrobků, podléhajících spotřebním daním, povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, pokud nebyla osobou, která pořídila toto zboží z jiného členského státu zaplacena správci daně při dodání tohoto zboží třetí osobě. Nejedná se však o bezvýhradné ručení, protože oprávněný příjemce se může ručení vyhnout, pokud prokáže, že přijal veškerá opatření, která od něj mohou být rozumně požadována, aby ověřil, že daň bude osobou, která toto zboží pořídila, řádně zaplacena. Může se přitom jednat např. o záruku nebo uzavření partnerské dohody, že bude daň osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu nebo toto zboží dovezla, při jeho dodání třetí osobě, správci daně zaplacena.
Oprávněný příjemce a provozovatel daňového skladu ručí podle § 108a odst. 2 zákona o DPH správci daně za nezaplacenou daň z přidané hodnoty do výše daně, která se vypočte ze základu daně, který odpovídá ceně obvyklé včetně spotřební daně.
Bezúročná zápůjčka v daních z příjmů
25.09.2017
Jak dle starého, tak i nového občanského zákoníku lze uzavřít bezúročnou smlouvu o zápůjčce (půjčce), respektive soukromé právo považuje bezúročnou variantu za standardní, když coby výjimku uvádí, že: „Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.“.
Zatímco pro soukromé právo je tedy bezúročná zápůjčka „normální“, tak z hlediska daní z příjmů se jedná o „nenormální“ situaci, kterou je zapotřebí za účelem „daňové spravedlnosti“ speciálně řešit. Daňovým problémem je majetkový prospěch dlužníka (vydlužitele) spočívající ve fiktivní úspoře peněz, resp. výdajů za úroky, které by zřejmě u „tržně obvyklé“ zápůjčky musel věřiteli platit. A tento bezúplatný (fiktivní) příjem je proto obecně předmětem daní z příjmů. Naproti tomu daňovým problémem není jakkoli nízký – ale nenulový – úrok sjednaný u zápůjčky; ledaže by smluvní strany byly tzv. spojenými osobami, kdy by pro dlužníka opět obecně bylo úrokové zvýhodnění předmětem zdanění.
Pokud se tedy smluvní strany – nejde-li o tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) – chtějí vyhnout daňové komplikaci s majetkovým prospěchem dlužníka, měly by raději uzavřít alespoň mírně úročenou zápůjčku. Protože ačkoli je nízkým úrokem u zápůjčky – ve srovnání s jeho obvyklou výší – nepochybně dlužník rovněž majetkově zvýhodněn, tak tato sleva na úrocích není předmětem daní z příjmů. Ovšem nic by se nemělo přehánět, protože zcela zanedbatelný úrok, např. 0,1 % p. a. by mohl správce daně napadnout jako pouhou zástěrku za de facto bezúplatné zápůjčky.
Pokuta za neplnění povinnosti nepeněžité povahy
21.09.2017
Podle § 247a daňového řádu může správce daně daňovému subjektu uložit pokutu za neplnění povinností nepeněžitého charakteru. Podle § 247a odst. 1 daňového řádu může správce daně uložit pokutu do výše 500 000 Kč tomu, kdo nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.
Tuto pokutu může dostat daňový subjekt také za porušení některých ustanovení zákona o DPH, např. plátce, který nevede řádně evidenci pro účely DPH podle § 100 zákona o DPH. V této evidence je plátce povinen vést veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení. Tuto pokutu může dostat také osoba povinná k dani, která překročí limit pro povinnou registraci plátce daně a vznikne jí podle § 94 odst. 1 zákona o DPH povinnost podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat, a tuto povinnost nesplní.
Daňovému subjektu vzniká podle § 247a odst. 2 daňového řádu povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč, pokud učinil podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky. Z hlediska zákona o DPH to znamená, že tuto pokutu může dostat plátce daně za porušení povinností stanovených v § 101a zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení je plátce povinen podat elektronicky zejména daňové přiznání i dodatečné daňové přiznání, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení.
Správce daně rozhodne podle § 247a odst. 3 daňového řádu o povinnosti platit pokutu podle předchozího odstavce 2 platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Správce daně podle § 247a odst. 4 daňového řádu kromě pokuty podle odstavce 2 uloží pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní.
Pokutu za neplnění povinností nepeněžitého charakteru lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.
Sankce za porušení zákona o DPH vyplývající z daňového řádu
21.09.2017
Z § 246 až § 254a daňového řádu, v němž jsou uvedeny sankce za porušení povinností při správě daní, vyplývají také postihy za porušení příslušných ustanovení zákona o DPH, s výjimkou postihů za porušení povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení, které jsou zakotveny přímo v zákoně o DPH.
Sankce podle daňového řádu se uplatní v souvislosti s porušením zákona o DPH např. při porušení povinností nepeněžitého charakteru, při pozdním podání daňového tvrzení, při doměření daně a při neuhrazení daně nejpozději v den její splatnosti.