Na minimální důstojnou mzdu vloni opět nedosáhla většina Čechů
23.04.2025
Takzvaná minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic.
Minimální mzda loni činila 18 900 korun. Průměrná mzda dosáhla podle statistického úřadu 46 165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen.
Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni 56 procent zaměstnanců a 72 procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo 56 procent pracujících, v soukromém 65 procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku 32 procent mladých do 35 let, v Praze a Brně 35 procent.
Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.
Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v Česku zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc. Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.
V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6235 korun. Částka na bydlení činila 20 076 korun, meziročně o 3943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Při zrušení nejnižší sazby DPH bude mít stát o 24 miliard korun ročně více
12.04.2023
Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat. Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.
Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to čtrnácti, nebo dokonce 21procentní.
S
Zahradníkům stouply nástupní mzdy o třetinu
11.04.2023
Řadě profesí vzrostly v březnu výrazně nástupní mzdy, firmy reagují na inflaci. Například zahradníkům nabídly firmy nástupní mzdu v průměru 29 500 korun proti únorové průměrné nabídce 22 200 korun, což je o třetinu více. Polepšily si také nástupní mzdy malířů pokojů o dvacet procent či uklízeček o 19 procent. Ukazují to statistiky pracovního portálu JenPráce.cz, který data poskytl ČTK.
"Firmy nabízí stále dostatek pracovních pozic a za uplynulý měsíc vzrostly i mnoha profesím výrazně minimální nabízené odměny. Společnosti tak zareagovaly na inflaci, která trápí domácnosti už řadu měsíců," uvedla ředitelka JenPráce.cz Anna Kevorkyan.
Podle Českého statistického úřadu meziroční růst cen v Česku v únoru zvolnil na 16,7 procenta z lednových 17,5 procenta. Pokles inflace na jednocifernou hodnotu však očekávají analytici až v polovině roku nebo ve třetím čtvrtletí. Minimální mzda v Česku se od začátku letošního roku zvýšila o 1100 korun na 17 300 korun měsíčně hrubého. Minimální nabízená odměna vzrostla v březnu podle portálu nejvíce obchodním ředitelům a vedoucím pracovníkům, polepšila si ale i profese zahradníka či malíře, kterým firmy nabídly oproti únoru o 7300 korun, respektive o 5825 korun více. Uváděná změna přitom ukazuje minimální odměnu, kterou zaměstnanec dostane při nástupu. Nástupní mzdy rostly také daňovým specialistům, strojníkům či podpoře IT, uvedl web JenPráce.cz.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Téměř třičtvrtě milionu podnikatelů se nepřihlásilo do datové schránky
11.04.2023
datové schránky se zatím nepřihlásilo téměř 734 tisíc podnikatelů nebo nepodnikajících právnických osob, kterým stát letos schránku nově ze zákona zřídil. Celkově bylo nově aktivováno 1,8 milionu schránek a 1,077 milionu lidí se do nich přihlásilo, vyplývá z aktuálních údajů Digitální informační agentury, která správu datových schránek od dubna převzala.
Ministerstvo vnitra od začátku roku rozeslalo přes dva miliony dopisů s aktivačními údaji ke schránkám. "Dopis zaslaný ministerstvem vnitra k povinně zřízeným datovým schránkám si nevyzvedlo 321 tisíc osob. Neznamená to však, že všichni z nich datovou schránku zřízenou ze zákona ignorují. Někteří se mohli přihlásit přes Identitu občana, což je například přes mobilní klíč eGovernmentu či bankovní identitu, nebo přišli osobně na Czech POINT a zažádali si o nové přístupové údaje," uvedl ředitel agentury Martin Mesrš
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Termín pro podání daňového přiznání se blíží. Koho se týká a co se stane, když se zpozdíte?
31.03.2023
První zákonný termín pro podání přiznání k dani z příjmů se rychle blíží. Nejpozději do 3.4.2023 jej musí odevzdat všichni ti, kteří využívají „papírový“ způsob podání. Koho se to týká a kdo má naopak ještě čas? A v jaké situaci musí podat daňové přiznání poplatník v paušálním režimu?
Pokud poplatník nemá povinnost podat přiznání elektronicky a chce podat přiznání klasicky, tedy v papírové podobě, musí to stihnout do 3.4.2023. „Typicky jde například o zaměstnance, za kterého daňové přiznání nepodává jeho zaměstnavatel, dále pak nepodnikající osoby, které mají příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy (prodeje cenných papírů, kryptoměn a podobně),“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Pokud se tento poplatník rozhodne podat přiznání později, musí využít elektronické formy podání.
V případě, že poplatník podává elektronicky a již má přiznání hotové, může ho také podat do 3.4.2023 a nemusí čekat na nejzazší termín pro elektronické podání, tedy 2.5.2023. Výhodné to bude hlavně tehdy, pokud mu z přiznání vychází přeplatek. Ten mu totiž finanční úřad zašle dříve, než pokud by podal až v květnovém termínu.
Zvýšenou pozornost by povinnosti podat přiznání měli věnovat zejména ti, kteří byli v roce 2022 poplatníky v paušálním režimu. Samotná účast v paušálním režimu totiž ještě vůbec neznamená, že povinnost podat přiznání poplatník nemá, tedy, že daň je rovna paušální dani. „Naopak, podle našich zkušeností dochází často k případům, kdy poplatník v paušálním režimu musí podat daňové přiznání, a přitom o této povinnosti vůbec neví,” říká Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP, který doporučuje vznik povinnosti prověřit, pokud došlo k některé z uvedených situací:
• OSVČ se stala v průběhu roku 2022 zaměstnancem a podepsala prohlášení k dani,
• OSVČ měla příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 vyšší než 1 milion korun,
• Dosáhla za rok 2022 jiných příjmů než příjmů z podnikání (např. příjmů z nájmu nebo prodeje akcií, kryptoměn atd.) v součtu vyšších než 15 000 Kč nebo
• Stala se během roku 2022 plátcem DPH nebo jí vznikla jako plátci DPH registrační povinnost.
V případě, že se s podáním daňového přiznání opozdíte maximálně o pět pracovních dnů, sankce za pozdní podání nehrozí. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih pak činí 5 procent ze stanovené daně.
S pozdním podáním přiznání může být spojena i pozdní platba daně, za což může poplatník čelit úroku z prodlení. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Jeho výše je pak rovna výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
J