Na minimální důstojnou mzdu vloni opět nedosáhla většina Čechů
23.04.2025
Takzvaná minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic.
Minimální mzda loni činila 18 900 korun. Průměrná mzda dosáhla podle statistického úřadu 46 165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen.
Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni 56 procent zaměstnanců a 72 procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo 56 procent pracujících, v soukromém 65 procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku 32 procent mladých do 35 let, v Praze a Brně 35 procent.
Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.
Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v Česku zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc. Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.
V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6235 korun. Částka na bydlení činila 20 076 korun, meziročně o 3943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta
14.08.2023
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta z červencových 6,24 procenta, snížila se tak třetí měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
"Nabídkové hypoteční sazby bank klesají již třetí měsíc po sobě. Pokles proti minulému měsíci byl však opět jen v řádu setin, a od května tak činil pokles jen 0,13 procentního bodu. Jde tak stále spíše o kosmetické úpravy než o nějakou dramatickou změnu trendu směrem k nižším sazbám," uvedl hypoteční analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora. Pokles sazeb od letošního května tak představuje u splátky hypotéky 3,5 milionu korun se splatností 20 let rozdíl 276 korun.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,19 procenta klesla o 118 korun na 22.950 korun.
"Splátka hypotečního úvěru klesá stejně jako průměrná nabídková sazba třetí měsíc v řadě. Pod hranici 23.000 korun se průměrná měsíční splátka hypotéky dostala naposledy v říjnu loňského roku, kdy při průměrné nabídkové sazbě hypoték 6,2 procenta činila 22.991 korun," dodal Sýkora.
Nejvýrazněji zlevnily v uplynulém měsíci hypotéky fixované na tři roky, a to o osm bodů. U hypoték do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti klesla průměrná sazba na 6,2 procenta a u hypoték pro mladé do 36 let (se zástavní hodnotou nemovitosti nad 80 procent) na 6,48 procenta.
O sedm bodů se snížila průměrná sazba hypoték fixovaných na pět let. U hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent klesla na 5,92 procenta a u hypoték pro mladé na 6,2 procenta. Pět bodů odepsaly hypotéky s desetiletou fixací, a to na 6,03 procenta u hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent. Sazby hypoték fixovaných na jeden rok klesly pouze o jeden bod, a to na 6,6 procenta, respektive 6,09 procenta.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na srpnovém zasedání ponechala v souladu s očekáváním úrokové sazby opět beze změny. Základní úroková sazba tak již více než rok zůstává a zřejmě ještě nějakou dobu zůstane na sedmi procentech. Vyhlídky na snižování úrokových sazeb hypoték tak nejsou příliš pravděpodobné.
"Tak jako ČNB na počátku srpna neučinila žádnou změnu ve vyhlašovaných sazbách, tak logicky ani banky nepřistupují k nějakému výraznějšímu snižování hypotečních sazeb. A tak jedinými hybnými silami, které roztáčejí kola hypotečního trhu, zůstávají snižující se ceny nemovitostí a zmírnění omezujícího limitu DSTI,“ upozornil Sýkora. S platností od 1. července totiž zrušila ČNB limit ukazatele DSTI, který určoval, jaký nejvyšší podíl může mít celková měsíční splátka úvěru na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr.
B
Vláda bude moci zvyšovat jmění státních podniků, Senát to již schválil
04.08.2023
Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště. Ačkoli dva senátní výbory doporučovaly novelu vrátit Sněmovně a vyřadit z ní úpravy, které se do ní ve Sněmovně dostaly, dali senátoři přednost návrhu novelu zákona schválit. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace. Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.
S
Lidé a firmy letos odevzdali 2,95 milionu daňových přiznání
03.08.2023
Proti loňsku se počet podaných daňových přiznání zvýšil zhruba o 120.000. Z celkového počtu podaných přiznání jich bylo 2,4 milionu od fyzických osob a zhruba 554.000 od firem. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo Generální finanční ředitelství. U odevzdaných daňových přiznání poprvé převažovala elektronická forma podání nad papírovou, a to u lidí i u firem. Elektronickou formu využilo zhruba 59 procent fyzických osob a 99 procent firem. K nárůstu podílu elektronicky podaných přiznání přispělo i to, že tuto formu museli nově uplatňovat i živnostníci, kterým stát letos ze zákona zřídil datovou schránku.
Papírové přiznání bylo letos nutné podat do 3. dubna. Pro elektronické podání byl termín 2. května. Termín pro ty, kdo podávají přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, a pro firmy, jejichž účetní závěrka musí být ověřena auditorem, byl do 3. července. Den po uplynutí posledního termínu evidovala Finanční správa 2,89 milionu podaných přiznání, v dalších týdnech se jejich počet ještě zvýšil. Bez sankce za opožděné podání lze daňové přiznání odevzdat ještě pět pracovních dnů po zákonné lhůtě. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih je pět procent. Pokud daňové přiznání není odevzdáno vůbec, a to ani po výzvě úřadu, pokuta je minimálně 500 korun a maximálně 300.000 korun.
S
Úřad práce přesunul zhruba 4000 svých zaměstnanců do vyšší platové třídy
03.08.2023
Úřad práce (ÚP ČR) od 1. srpna přesouvá zhruba 4000 zaměstnanců do vyšších platových tříd. Podle pověřeného ředitele ÚP ČR Karla Trpkoše se to týká zejména takzvaných prvoliniových zaměstnanců, tedy těch, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty. Další přesuny do vyšších platových tříd úřad chystá na podzim. Průměrná mzda zaměstnanců ÚP ČR tak letos přesáhne 41.000 korun. V Úřadu práce je zhruba 11.500 míst. Trpkoš zároveň upozornil, že úřad připravuje rušení některých poboček, které kvůli digitalizaci nebudou tolik vytížené.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v květnu řekl, že by se část zaměstnanců ÚP měla v srpnu přesunout z deváté platové třídy do desáté. Úředníci, kteří nejsou ve státní službě, dosud měli základ výdělku podle délky praxe od 21.710 korun do 31.820 korun při práci nad 32 let. Nově by to mělo být od 23.390 korun do 34.370 korun, vyplývá z tabulek. Pracovníci by si tak měli polepšit zhruba o 1700 až 2600 korun. Ve státní službě jsou částky vyšší. Úředníci nově dostávají také odměny podle výkonu, jak se jim daří žádosti zpracovávat. Pobírat by je měli dál. Loni si pracovníci úřadů práce na mimořádných odměnách rozdělili zhruba 560 milionů korun. Letos by do odměn měla jít asi miliarda korun, uvedl už dřív ministr.
S